Mezi Němci sílí krajně pravicové názory

Mezi Němci opět posílily extremistické názory. Každý desátý německý občan si
přeje mít v čele země autoritativního "vůdce", každý třetí by nejraději poslal
cizince zpět do zemí jejich původu. Vyplývá to z průzkumu německé organizace
Friedrich-Ebert-Stiftung (FES), která má blízko k sociální demokracii (SPD).
Krajně pravicové názory jsou v německé společnosti údajně silně zakořeněny a
během hospodářské krize ještě zesílily. Netolerance vůči islámu je mezi Němci
dokonce většinová.

Názor, že v Německu je nebezpečně mnoho cizinců, zastává 35,6 procenta
obyvatel spolkové republiky. Takový výrok by přitom bylo možné očekávat spíš na
plakátech extremistické Národnědemokratické strany Německa (NPD), upozorňuje
server Spiegel Online.

Víc než 30 procent Němců se domnívá, že "cizinci přicházejí, aby využili
sociální stát" a že by vzhledem k nedostatku pracovních míst měli být posláni
zpátky do zemí, odkud přišli.

Víc než každý desátý dotázaný vyjádřil názor, že pro blaho všech by měl
Německu "tvrdou rukou" vládnout "vůdce". Tak byl přitom označován kancléř
nacistického Německa Adolf Hitler. Téměř 16 procent lidí odpovědělo, že by si
vůdce přálo částečně.

V průzkumu, jehož výsledky dnes byly zveřejněny v Berlíně, se sociologové
dotázali 2500 náhodně vybraných občanů. S výroky xenofobního obsahu údajně
souhlasila čtvrtina z nich. "Za rok 2010 musíme konstatovat nárůst jednoznačně
antidemokratických a rasistických postojů," shrnuli experti výsledky.

Ještě před dvěma lety, kdy byl průzkum proveden naposled, byl zaznamenán
mírný ústup protidemokratických tendencí, přehnaného nacionalismu a xenofobie.
Tehdy se ale průzkum konal ještě v době hospodářské prosperity.

Krajně pravicové názory se už nenacházejí jen na politickém okraji
společnosti, nýbrž i v jejím středu, "ve všech společenských skupinách, ve všech
věkových kategoriích, nezávisle na výši příjmu a stupni vzdělání a u obou
pohlaví", upozorňuje zpráva vypracovaná na základě sondáže. Experti varují před
bagatelizováním problému poukazováním na to, že strany pravého kraje mají v
Německu minimální voličskou podporu.

Autoři průzkumu se poprvé dotázali, zda by v Německu mělo být výrazně omezeno
vykonávání náboženské praxe muslimů. S tím souhlasilo přes 58 procent
respondentů, ačkoli se to neslučuje s německou ústavou. Zatímco na západě
Německa takto odpovědělo 54 procent lidí, v nových spolkových zemích to bylo
75,5 procenta, třebaže tam muslimů žije podstatně méně.

Podle Spiegelu je pozoruhodné, že s omezením náboženské praxe muslimů
souhlasí 55,5 procenta lidí, kteří jinak krajně pravicové názory odmítají.
Autoři studie proto hovoří o "moderním rasismu", jenž vyzdvihuje kulturní
rozdíly a nikoli údajné geneticky dané vlastnosti.

Ukázalo se však, že z německé společnosti zdaleka nevymizel ani
antisemitismus. S větou "I dnes je ještě vliv Židů příliš silný" souhlasilo přes
17 procent dotázaných.