Medailon: Eva Danišová

Eva Danišová se narodila 15. 3. 1959 v Ústí nad Orlicí. Evina rodina se v padesátých letech přistěhovala ze Slovenska do České Třebové, kde žije dodnes. Prarodiče i maminka pocházeli z Markušovec u Spišské Nové Vsi. V roce 2004 na Evangelické akademii v Praze úspěšně zakončila dálkové studium Střední sociálně právní školy. Pracuje jako terénní pracovnice v Ústí nad Orlicí. V současnosti dálkově studuje na Palackého univerzitě v Olomouci obor Charitativní a sociální práce.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Eva Danišová: Usmrkaná holčička jak panenka

V roce 1997-98 absolvovala mediální kurz Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Od té doby spolupracuje s romskými časopisy, zejména s Romano voďi, pro který překládá do romštiny. Publikovat začala v 90. letech v časopisech Amaro lav a Romano kurko. K dalšímu psaní ji nasměroval již zmíněný žurnalistický kurz. K samotnému publikování ji však dovedla až účast v literární soutěži pro romsky píšící autory „Cena Mileny Hübschmannové“ v roce 2007. Povídka – Pal miro papus/ O mém dědečkovi – byla otištěna v roce 2008 romistickým sborníkem Romano džaniben a vzbudila zájem o její další tvorbu, kterou vám nyní rádi přinášíme.

„Už do malička jsem měla knížky moc ráda. Ve školce, kam jsem chodila, nám četla paní učitelka české pohádky. A doma jsme měli gramofon, na něm mi dědeček pouštěl gádžovské pohádky na desce. Nejvíc Karkulku. Taky jsme poslouchali relaci Hajaja, to bylo každý den v rozhlase. Pak jsem chodila do družiny, protože babička chodila do práce. Tam bylo hodně knížek. Honzíkova cesta, Broučci, Malý Bobeš… Jen co jsem se naučila číst, už jsem si četla sama…“ vyprávěla v rozhovoru pro Romano džaniben o svých čtenářských začátcích, které určily její celoživotní lásku k literatuře. Právě úcta k tomuto umění a ostych jí brání v uskutečnění vlastních literárních ambicí.

Eva Danišová se vyjadřuje stejně dobře v romštině jako v češtině. Čerpá z příběhů své rodiny a vlastního dětství. Ač vypráví o rodinných událostech, které se jí niterně dotýkají, nesklouzává k sentimentu, ale udržuje si potřebný nadhled. Díky tomu dokáže pobavit i dojmout zároveň a čtenáře vtáhnout do svého příběhu, který vypráví prostě, avšak bez zbytečných banalit. Má cit pro detail, jehož prostřednictvím výstižně vykresluje atmosféru doby. Na příkladu názorového střetu jejích prarodičů zdařile zaznamenává proměny způsobu života Romů v Československu 2. pol. 20. století.

Ke čtení:
Eva Danišová: E daj tut bararel…, Lačho lav, 11/1990, str. 18.
Eva Danišová: Pal miro papus/ O mém dědečkovi, Romano džaniben, ňilaj 2008.

KAM DÁL?


Eva Danišová: Usmrkaná holčička jak panenka

Pal e autorka

E Eva Danišová uľiľa 15.3.1959 andro foros Ústí nad Orlicí. Andro pendatone berša oka šel beršendar avľa lakeri fameľija pal e Slovensko te bešel ke Česká Třebová, kaj dživel dži adaďives. E baba the o papus bešenas lakera daha ko Markušovce paš e Spišská Nová Ves. Andro berš 2004 phirďa avri maškarutňi škola Vyšší odborná a střední škola sociálně právní Evangelická akademie Prahate, kaj phirelas sako čhon, pandž berš paš e buťi. Akana študinel pre Palackého univerzita Olomucate oboris Charitativní a sociální práce. Andro berša 1997-98 phirelas pro medialno kurzos pre Vyšší odborná škola publicistiky Prahate. Akorestar kerel andro romano žurnalis Romano voďi o romane prethovibena andal čechiko čhib. Andro žurnala Amaro lav the Romano kurko has andre eňavardeštone berša lakere buťa, so akor irinďa. Pal o žurnalisticko kurzos paľis tiš irinelas. Paš e publikacija la anďa e literarno suťaža vaš romane autora „Cena Mileny Hübschmannové“ andro berš 2007. Debutovo paramisi – Pal miro papus /O mém dědečkovi – diňa avri andro berš 2008 romisticko sborňikos Romano džaniben the paľis has interesos pal lakeri literarno buťi, the amen la tumenge kamas te sikhavel.

„Imar ciknorestar igen kamavas o gende. Andre školka, kaj phiravas, amenge genelas e učiteľka o čechike paramisa. Has amen khere gramofonos the o papus mange mukhelas pre platňa o gadžikane paramisa. Nekhbuter e Karkulka. Tiš šunahas e relacija Hajaja, oda has sako ďives andro radios. Paľis phiravas andre družina, bo e baba phirelas andre buťi. Odoj has but gende. Honzíkova cesta, Broučci. Sar man sikhaďom te genel, ta imar mange korkori genavas…“ vakerelas andro Romano džaniben pal oda, sar prindžarďa e literatura, the sar ciknorestar e literatura igen kamel. Vaš oda, hoj ľikerel e literatura andre paťiv, ta joj korkori na kamel igen te irinel.

E Eva Danišová vakerel mištes sar andre romaňi čhib avka andre čechiko čhib. E inšpiracija lel andre fameľija, the andal lakero čhavorikano dživipen. The te irinel pal o dživipen, na dikhel pro dživipen le sentimentoha, dikhel e realita. Vaš oda manuš šaj asal, the les čeporo dukhal paš o jilo, cirdel les andre paramisi, savi phenel lokes, bijal o banaliti. Džanel te sikhavel o detajlos, pre savo sikhavel ole beršengeri atmosfera. Te irinel pal oda, sar has o papus moderno the e baba kamelas o phurikano dživipen, hin olestar te dikhel, sar dživenas o Roma andro Československo andre dujto jepaš bištone šelberšendar.

E Eva Danišová: E daj tut bararel…, Lačho lav, 11/1990, str. 18.
E Eva Danišová: Pal miro papus/ O mém dědečkovi, Romano džaniben, ňilaj 2008.