Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Martin Šimáček: Ministerstvo školství je ve vzdělávání romských dětí slabým článkem

31. ledna 2012
Čtení na 4 minuty

Ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin
Šimáček hovořil v rozhovoru pro Rádio Impuls o začleňování romských dětí do
základních škol a úloze agentury.

VIDEO


 
Martin
Šimáček: Integraci Romů brání zvláštní školy!


Moderátor Václav Moravec:

Když jste si pročítal zprávu Rady Evropy k integraci Romů v České republice,
kterou komisař pro lidská práva Rady Evropy zveřejnil na začátku března, nad čím
především jste přemýšlel?

Host Martin Šimáček:
Tak já tu zprávu považuji za poměrně vyváženou a zaujalo mě, že komisař nás
upozornil zejména na oblast vzdělávání, upozornil na to, že v České republice
dosud systém vzdělávání není vlastně inkluzívní, neumožňuje začleňování zejména
sociálně znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu, také velmi dobře
popisovala situaci v náhradní péči o děti, v rodinných politikách, i v těchto
oblastech si myslím, že ta zpráva je velmi dobře sepsána.

Nutno ale dodat, že Česká republika je například za situaci ve vzdělávací
soustavě a neprostupnosti například u Romů kritizována drahnou dobu, to přece
nejsou nové věci. Není to špatné vysvědčení pro Českou republiku, že nepokročila
v těchto oblastech?

Tak částečně ano, zároveň musím říci, že zejména v letech 2008-2009
Ministerstvo školství vlastně zřídilo skupinu pro sociální programy ve
vzdělávání a tehdy se výrazně měnil diskurs Ministerstva školství, přibývala
opatření na podporu inkluze, připravovaly se nové klíčové vyhlášky, které
vlastně měly dostat děti se znevýhodněním do hlavního vzdělávacího proudu.
Bohužel tak politika se v současné chvíli měnila, s novým vedením ministerstva
my v současné chvíli vyjednáváme poměrně intenzivně, s příslušnými útvary na
Ministerstvu školství a myslím si, že vyhlášky, o kterých jsem se už právě
zmiňoval, by mohly dostat takovou podobu, která bude alespoň částečně umožňovat
právě začleňování dětí se znevýhodněním do hlavního vzdělávacího proudu,
potenciálně by možná mohla znamenat i malou revoluci v tom, že mnohem méně dětí
se znevýhodněním se bude dostávat do praktických škol, do škol, které vlastně
vzdělávají původně děti s lehkým mentálním postižením. To by nově nemělo být
možno díky těm vyhláškám a …

Chápu to správně, že zatím do těchto chvil, než se vám podaří vyjednat
nové vyhlášky, tak Ministerstvo školství bylo slabým článkem?

Musím říci, že Ministerstvo školství bylo slabým článkem…národní akční plán
jaksi zůstává nenaplněn, skupina sto odborníků, která byla sestavena, se zatím
sešla pouze jednou a musím říci, že budeme velmi bedlivě sledovat, jestli se
tento program rozeběhne, protože by znamenal samozřejmě pokračování té velmi
dobře nastoupené cesty.

Jsou na to peníze, když přitom na běžné mateřské školy nejsou peníze,
protože víme, jaký je nedostatek míst v mateřských školách jako takových?

Já myslím, že všechna opatření, o kterých hovoříme, budou nalézat jistou
úsporu ve finančních prostředcích, například u těch normativů v tom smyslu, že
část stávajících normativů, které jsou navýšeny, nebudou zapotřebí a naopak se
budou realokovat do těch podpůrných a vyrovnávacích opatření.

Česky řečeno tedy, když se přeskupí peníze, ta nula od nuly pojde.

Tak. Nicméně například u té předškolní přípravy, ale i u některých opatření v
základních školách, jako je mnohem masivnější podpora asistentů pedagoga,
psychologům a dalším, kteří na školách zatím chybí nebo jsou tam ve velmi malém
množství, tak si myslím, že bude nezbytné zvýšit i finanční podporu těm
opatřením. Je to otázka pro vládu, zda bude ochotna tímto směrem vlastně napřít
svoji pozornost.

Vládní agentura zatím působila ve 23 městech, zhruba před dvěma měsíci
jste oznámili, že opustíte devět, respektive sedm měst, to první téměř okamžitě
a to Holešov na Moravě, které jste opustili z důvodů, řekněme, protestních a pak
dalších šest obcí, Brno, Broumov, Přerov, Slezská Ostrava, Roudnice nad Labem a
Jesenicko. Existuje některé z míst, které se vám poté, co jste oznámili, že
ukončíte spolupráci s obcemi v dané lokalitě, které se vám ozvalo, že by se
chtělo do toho programu zpátky vrátit?

My některá ta místa opouštíme, protože si myslíme, že jsme tam odvedli dobrou
práci a je nastaveno k nějaké udržitelnosti, jiná opouštíme proto, že jsme se
prostě nedomluvili s vedením obcí. Ta politika je úplně odlišná, nám se prostě
nedaří prosazovat inkluzivní opatření, dokonce, a to jste zmiňoval, v Holešově
je ten trend tak segregační, že jsme prostě nedokázali obec přesvědčit ani na
mírnění těch opatření, která vlastně vyústila k vystěhování lidí do unimobuněk
na kraji města, což je naprosto nepřijatelné. Ale abych odpověděl na vaši
otázku…

Není to ale tak, že když je po čase opustíte, že se ta věc může vrátit do
starých kolejí? Není to ten hlavní problém?

Může se samozřejmě vrátit do starých kolejí, ale stejně tak se může zcela
změnit situace, i když my jsme na místě, třeba výměnou politiků v komunálních
volbách nebo výměnou klíčových úředníků. Samozřejmě, že když jsme na místě, tak
jsme jednou z důležitých sil, která působí proinkluzivně, ale naším cílem je
naučit nebo pomoci naučit nebo zdokonalit know how těch, kteří na místě prostě
jsou a jsou zodpovědni za tu situaci. My nemůžeme nahradit zodpovědnost místních
zastupitelů. Ti jsou voleni, ti nesou odpovědnost. My můžeme pomoci tu situaci
zvládnout, od toho tu jsme.


KAM DÁL?



Celý rozhovor Martina Šimáčka v rádiu Impuls

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon