Lukrecius Chang: Chce to mluvit se svými fans přes web
Komunita hiphoperů na Karvinsku má jistou výjimečnost: Ztotožňuje se s ní
více mladých Romů. Mezi tamní krále hiphopu totiž patří Lukrecius Chang, známý
našim čtenářům už z předešlých čísel RH. Zajímalo nás, co se u Changa za těch
pár měsíců změnilo…
Z hiphoperských textů někdy doslova srší kritika. Co naštvalo v poslední době
zrovna vás?
Spousta věcí. Hlavně lidi se mění a nedodržují pravidla. Každý chce rychle
nahoru, i když má talent nulový. Někdy nechápu, proč zrovna takoví lidi mají v
něčem štěstí. To je fakt zákon schválnosti. No, takže čekám, kdy přijde má šance
a ukážu jedinečné kousky.
Fajn, snad ta doba přijde. A jak to vidíte s prací, se zaměstnáním?
Pokud člověk nemá stabilní práci, nemůže nic moc dalšího dělat. Znám to ze
zkušenosti. Mailem se přihlásíte do výběrového řízení a odepíšou vám – ano,
bereme vás. Ale jak přijdete osobně, klidně i v solidním oblečení, jakmile uvidí
že jste Rom, hned se mění situace a řeknou vám, že mají plný stav, že se vám
možná někdy ozvou a podobně.
Máte ještě druhou zálibu – box. Znáte další Romy, které tenhle sport trénují?
Jezdím se hodně dívat na turnaje a klubové tréninky a žádné romské kluky tam
nevidím. Většinou jsem tam mezi nimi jediný. Tohle je ale škoda. Většinou se
Romové na takový trénink bojí jít, protože si myslí, že ho tam ubijou. Ale tak
to přece není. Pokud jdeš na trénink, tak trénuješ, nic víc. Ale tohle se těžko
říká, člověk si to musí sám vyzkoušet. Bojové umění je těžké, ale když ho člověk
zvládne, vyhrál sám nad sebou. Je dobré, abys měl svůj tým, který se stará napůl
s tebou o tvoji tvorbu a reklamu na webu. Mít prostě spolehlivé lidi kolem sebe.
Myslím, že to jsem si v poslední době vybudoval, takže fungujeme už delší dobu a
úspěšně. Nejdůležitější pro rapera jsou podle mě live vystoupení a kontakt s
lidmi. Jinak se potom těžko někam člověk dostane.
Co by vás potěšilo na romské kulturní scéně?
Myslím, že by se měl natočit film o romském talentu. A ne pořád romale čhavale,
jak žijou Romové někde na periferii a hrajou blbě na kytaru. Tohle je přesně ten
špatný příklad… Spíš by ty lidi vytrhnul z letargie film třeba o tom, že romský
kluk má svůj sen, má velký talent v hudbě a sportu a zkouší se prosadit.
Vaše nahrávky – jdou na odbyt?
Prodejnost CD klesá a lidi moc originální CD a DVD nekupují. Ale opravdoví fans
tuhle věc podporují a důležité je, že interpret udržuje vztahy mezi fanoušky
přes svůj web. O tohle se snažím celou dobu a většinou to tak funguje. A mám
šanci s nimi probírat, co se jim líbí či ne a tak.
Myslíte, že stačí talent a reklama? Fungují v téhle branži taky známosti?
Český šoubyznys je začarovaný kruh. Samozřejmě, pokud nemáš známosti, tak prostě
nehraješ v rádiu v odpoledním čase, kdy ho poslouchá nejvíc lidí.
Vychází v Romano hangos 14-2011 na www.srnm.cz
