Lukáš Houdek: Jsem jen malým kolečkem v mechanismu

Stříbrský Lukáš Houdek se na osmiletém gymnáziu ve Stříbře zapsal do povědomí
učitelů jako nadaný a citlivý student. Jejich domněnka se potvrdila, Lukáš
Houdek stále fotografuje a navštěvuje místa, která by si málokdo vybral jako
dovolenou. Je tam bída, předsudky, nemoce. A umí to zveřejnit.

Jaké máte vzdělání?

Na podzim se chystám dokončit magisterské studium oboru romistika na
Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Začal jste vydávat časopis, popište nám základní náplň.

Časopis se jmenuje Romano voďori (v romštině Romská dušička) a je určen
multikulturní mládeži. Rádi bychom zasáhli mladé lidi z různých kulturních,
náboženských a sociokulturních zázemí. Časopis vzniká díky podpoře ministerstva školství z Evropského sociálního fondu.

Kde je vaše redakce?

Naše hlavní dospělá redakce se nachází v centru Prahy. Vedle toho máme deset
kmenových dětských redakcí napříč Českou republikou, jelikož náš časopis je
koncipován zejména na spolupráci a tvorbě žáků druhého stupně základních škol.
Jejich články tvoří dvě třetiny časopisu. Jednou z těchto redakcí je i Základní
škola v Kladrubech, kde působí několik dívek vedených Bohunkou Dusíkovou. Je to
naše nejspolehlivější redakce, která na článcích pracuje s vysokým nasazením.

Jaký máte náklad?

Časopis vychází v nákladu tří tisíc kusů a je distribuován do tří set
vybraných základních škol ČR. Další zájemci se mohou s časopisem setkat na
internetu na stránkách časopisu www.romanovodori.cz.

Přináší vám post šéfredaktora nějaká úskalí či naopak výhody?

V podstatě ani jedno, ani druhé. Jsem šéfredaktorem, ale mezi členy našeho
redakčního týmu žádné mocenské vymezování nepraktikujeme. O článcích se bavíme
všichni dohromady a každý názor má úplně stejnou váhu.

Kde všude lze tento časopis získat?

Časopis je možné získat ve vybraných základních školách. Lze jej i stáhnout
na zmiňovaných interaktivních stránkách, kde funguje i anonymní psychologická
poradna pro mládež.

Proč tuto práci děláte rád a naopak, co vám na ní vadí?

Práce je to krásná. Je příjemné sledovat, jak se děti ve psaní zlepšují,
začíná je to čím dál víc bavit. To je pro nás taková největší odměna, vidět, že
jsme třeba někoho někam posunuli. Je to fajn podílet se na tak důležitém
projektu, jakým vydávání časopisu pro mládež rozhodně je. Skrze články v něm
publikované můžeme jeho čtenáře přivádět k zamyšlení nad některými důležitými
tématy, která jim například oblíbená televizní obrazovka mnohdy neposkytne. A co
mi na práci vadí? V podstatě nic. Já chodím do práce většinou rád.

KAM DÁL?


http://www.romanovodori.cz