Lucerna proti rasismu odstartuje již příští středu

Na mezinárodní den proti rasismu, tedy 21.3.,upozorní The Tap Tap s hosty, výstava o mediální manipulaci a další program pod souhrnným názvem Lucerna proti rasismu. Stojí za ním obecně prospěšná společnost Opona, jež byla založena na podzim roku 2007 za účelem připravit veřejné a široké veřejnosti volně přístupné oslavy 20. výročí pádu železné opony – události, která zásadním způsobem ovlivnila životy lidí v zemích bývalého socialistického bloku a otevřela před nimi zcela nové možnosti a příležitosti.

Komponovaný projekt Lucerna proti rasismu vychází z unikátního dokumentárního snímku Poslední let Petra Ginze o nevšedně nadaném česko-židovském chlapci, který zahynul v plynové komoře v Osvětimi. Jeho příběh je oslavou a tragédií zároveň, je svědectvím o jednom chlapci, jeho zvídavosti a tvůrčím duchu, které představují ty nejlepší lidské hodnoty. Petrův příběh není jen připomínkou minulosti, ale především inspirací pro současnost, kdy společnost stále řeší problémy s rasismem a xenofobií.

Petr Ginz nakreslil a namaloval více než 170 obrazů, napsal dva deníky a desítky povídek a v terezínském ghetu po dva roky každý týden vydával a redigoval časopis Vedem. V roce 1944 byl poslán do Osvětimi, kde zemřel. V roce 2003 si první izraelský astronaut Ilan Ramon vzal na palubu raketoplánu Columbia kopii jeho kresby Měsíční krajina jako připomínku dětských obětí holokaustu. Raketoplán Columbia explodoval při návratu na zem. Bylo to právě v den Petrových narozenin.

Celý projekt bude symbolicky zahájen v mezinárodní den proti rasismu 21. března. Některé části projektu budou jednorázové, jiné budou trvat až do konce dubna.

S The Tap Tap na koncertě proti rasismu vystoupí Ester Kočičková, Tonya Graves, Jarda Svoboda (Traband) a Markéta Krausová (Láska vole). Dalším hostem koncertu je svým způsobem i Xindl X. Večer budou moderovat Ester Kočičková a Láďa Angelovič z The Tap Tap. Ester Kočičková zazpívá s Tap Tapem svou „Árijskou lidovou“ s chytlavým refrénem „Ještěže nám blondýnám vždycky nalejou“. Poprvé si The Tap Tap zahrají song od kapely „Láska vole“ s názvem „Kdybych byla mrcha“. Song je „archetypickým“ povzdechem všech žen, které trpí nepochopením ze strany mužů. K této písničce vznikla zhudebněná reakce nepochopených mužů, kterou zazpívá Jarda Svoboda ze skupiny Traband spolu s frontmanem Tap Tapu Jiřím Holzmannem. Píseň se jmenuje „Kdybych já byl xindl“ a jejím autorem je Xindl X. Jarda Svoboda si s Tap Tapem zazpívá i vlastní hit „Černej pasažér“, který svým názvem výborně ladí k tématu večera. Zazní také populární „Známka punku“ nejen pro punkovou menšinu obyvatelstva. S tématem rasismu a černobílým vnímáním světa si báječně pohrál král popu Michael Jackson ve svém slavném hitu „Black or White“. Na koncertě jej uslyšíte v originální aranži, za doprovodu Tap Tapu zazpívá Tonya Graves.

The Tap Tap je kapela studentů se zdravotním postižením, která vznikla v roce 1998 v pražském Jedličkově ústavu. Kapela je rozdělena na dvě základní skupiny – sólisty a sboristy. Sboristé hrají pod vedením dirigenta Šimona Ornesta doprovodné rytmy, sólisté hrají z vlastních zjednodušených notových zápisů a několik členů kapely se střídá ve zpěvu.

Propojovacím článkem mezi koncertem a filmem bude Výstava proti rasismu. Ve své první části připomíná historii židovské a romské menšiny od první republiky až do současnosti, v druhé se zabývá mediálním obrazem romské menšiny. Na této části výstavy spolupracuje s pořadateli sdružení ROMEA. Cílem výstavy je upozornit na to, kam až může vést tzv. sociální inženýrství, o které se v minulosti snažili jak nacisté tak komunisté, a zároveň také na to, kam mohou vést stereotypy v uvažování každého jednotlivce a neopatrné zacházení se slovy a fakty. Jaký je skutečný význam vyjádření jako např. „Etnická menšina znásilnila dívku v Novém Bydžově“ nebo „Tisícovka lidí ve Varnsdorfu protestovala proti Romům a vysoké kriminalitě“, která běžně čteme a slýcháme v médiích? Co tím média způsobují, jedná o záměr nebo nevědomost či lehkovážnost? A nejdůležitější otázka: co to způsobuje nám, čtenářům a uvědomujeme si, jak moc se sebou necháváme manipulovat? Výstava nepředkládá jednoznačné odpovědi, ale historická i současná fakta, na jejichž základě si každý může vytvořit vlastní názor.

Organizátoři akce Lucerna proti rasismu nabídnou i unikátní film Let Petra Ginze,který kombinuje prvky klasického dokumentu a životopisného animovaného filmu. Vypráví příběh chlapce česko-židovského původu, který musel ve čtrnácti letech odejít do terezínského ghetta, odtud v šestnácti do Osvětimi, kde zemřel v plynové komoře. Do té doby však nepsalněkolik románů a deníků, desítky povídek a článků, nakreslil a namaloval spousty obrazů a po celé dva roky v Terezíně týden co týden vydával časopis. Jeho příběh obletěl celý svět v roce 2003, když při návratu na zem shořel raketoplán Kolumbia a s ním celá jeho posádka, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona. Ramon si s sebou na palubu vzal jednu z Petrových kreseb jako připomínku holokaustu. Tragická událost se odehrála 1. února, tedy v den narozenin Petra Ginze, a vedla k objevení Petrových deníků na půdě jednoho z pražských domů.

Poslední částí akce Lucerna proti rasismu jsou programy pro školy. Promítání filmu a doprovodný program pro žáky 2. stupňů základních škol a studenty středních škol. Připravujeme ve spolupráci s Kulturně-vzdělávacím centrem Židovského muzea v Praze, gymnáziem Přírodní škola, které pořádá soutěž Vedem – Terezín, a Informačním centrem OSN v Praze.