Lotyšský premiér nechce každoroční oslavy veteránů jednotek SS

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis nechce, aby se v Rize konaly tradiční
každoroční vzpomínkové slavnosti veteránů lotyšského národního hnutí, kteří za
války bojovali proti okupační Rudé armádě v nacistických jednotkách SS. Lotyši
činnost těchto legií vnímají rozporuplně, protože tito vojáci bojovali proti
Sovětskému svazu na straně nacistů.

Dombrovskis v dnešním vydání listu Latvijas Avíze prohlásil, že k uctění
padlých lotyšských vojáků je již vyhrazen 11. listopad, proto prý není nutné
udržovat 16. březen jako další vzpomínkový den. Březnový termín využívají
lotyšští veteráni Waffen-SS ke svým pochodům. Podle premiéra je navíc 16. březen
jako "den legií" stejně málo vhodný ke sjednocení společnosti jako sovětský Den
vítězství. Ten nadále Rusové 9. května slaví jako státní svátek, kterým si
připomínají konec druhé světové války a porážku Hitlerova Německa.

V pondělí rižská radnice v souvislosti se "dnem legií" již třetí rok po sobě
zakázala jakýkoli pochod, ceremonii nebo protidemonstraci. Loni i v roce 2009 se
přesto pochod bez větších incidentů uskutečnil. Tento den si od získání
nezávislosti Lotyšska na Sovětském svazu v roce 1991 pravidelně veteráni
jednotek SS připomínají. Mezi účastníky těchto akcí jsou také mladí pravicoví
extremisté.

Na straně nacistického Německa bojovalo za druhé světové války na 140 000
lotyšských legionářů. Lotyšsko v roce 1940 po uzavření paktu mezi nacisty a
Moskvou obsadila sovětská vojska. Když wehrmacht o rok později Rudou armádu
vytlačil, mnoho Lotyšů nacisty vítalo jako osvoboditele. V bojích proti
sovětským vojskům jich tisíce padly.

Kritici zdůrazňují, že legie podporovaly režim, který se těžce provinil
vyvražďováním desetitisíců lotyšských Židů. Asi 130 000 Lotyšů kromě toho
bojovalo proti nacistům v řadách Rudé armády a 36 000 jich v bojích zahynulo.