LLP: Práva dětí Česká republika neřeší

Státní delegace vedená Michaelou Šimůnkovou, zmocněnkyní pro lidská práva, se
včera zodpovídala ženevskému Výboru pro práva dítěte OSN z nedostatečného plnění
Úmluvy o právech dítěte. Výbor vyjádřil znepokojení nad tím, že Česká republika
opakovaně ignoruje v minulosti udělená doporučení. Hlavní výtky se týkaly
chybějícího národního akčního plánu pro dodržování dětských práv, absence orgánu
zodpovědného za plnění Úmluvy, přetrvávající segregace ve školství a vysokého
podílu dětí vyrůstajících v ústavní péči.

Výbor pro práva dítěte, složený z 18 odborníků na dětskou problematiku, je
expertním orgánem monitorujícím dodržování Úmluvy o právech dítěte. Státy, které
ratifikovaly Úmluvu o právech dítěte, jsou povinny v pravidelných intervalech
podávat Výboru zprávy o stavu dodržování dětských práv v dané zemi. Poslední
zasedán Výboru, na kterém byla prověřována situace v České republice, se konalo
v září 2003.

Na tomto zasedání Výbor uložil České republice přes 30 doporučení, většina z
nich však zůstala do dnešního dne nesplněna.

Nyní se Výbor sešel znovu. 57. zasedání Výboru zahájila delegace z České
republiky a byla podrobena více než stovce otázek týkajících se dodržování
Úmluvy. Hned zpočátku byl Výbor nemile překvapen zjištěním, že v České republice
stále neexistuje jeden stálý orgán, který by koordinoval provádění Úmluvy na
celostátní úrovni, a že ani nebyl vytvořen komplexní národní plán činností
uvádějící v život všechny zásady a ustanovení Úmluvy. „Představili jste mnoho
národních sektorálních politik, tyto politiky se však týkají pouze úzce
vymezených oblastí. Jsme znepokojeni, že nejsou nijak vzájemně koordinovány a
provázány a nepokrývají všechna práva dětí zakotvených v Úmluvě,“ konstatoval
Jean Zermatten, předseda Výboru pro práva dítěte.

Dalším nepříjemným zjištěním byl fakt, že Česká republika nemá ani nezávislý
orgán pro kontrolu dodržování Úmluvy, jenž by zároveň prošetřoval jednotlivé
stížnosti dětí. Již v minulosti Výbor doporučoval rozšíření mandátu veřejného
ochránce práv nebo ustanovení samostatného ombudsmana pro děti.

Mnoho otázek bylo věnováno problematice přetrvávající segregace ve školství.
Liga lidských práv na tento problém upozornila ve své stínové zprávě, kterou
Výboru představila na jednání v únoru 2011. „Velmi často se setkáváme s tím, že
romské děti jsou umísťovány do speciálních škol, na základě posudku
pedagogicko‐psychologické poradny, který je klasifikuje jako děti trpící lehkou
mozkovou dysfunkcí. To, že jsou takto označovány v převážné většině romské děti,
neuniklo ani Výboru,“ podotýká Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv,
která se zasedání v Ženevě osobně účastnila.

Na otázku Výboru, jakým způsobem chce stát této praxi zabránit, uvedla česká
delegace, že pracovníci pedagogicko‐psychologické poradny budou proškoleni. Liga
se domnívá, že takové školení samo o sobě nemůže být dostatečnou zárukou, že
segregační praxe bude vymýcena a je přesvědčena, že změny ve školském systému
musí být hlubší. Z hlavního vzdělávacího proudu ostatně nejsou vyčleňovány jen
děti romské, ale i například děti cizinců nebo děti s postižením.

Členové Výboru se dále zajímali o problematiku vysokého počtu dětí v ústavní
péči, byli znepokojeni zejména faktem, že se nedaří snižovat počet dětí
každoročně umísťovaných do ústavů.

Státní delegace pak musela odpovídat na nepříjemné otázky týkající se
nedostatečného množství pracovníků sociálně‐právní ochrany dětí, kteří by
poskytovali preventivní péči rodině, čímž by předcházeli problémům vedoucím v
konečném důsledku k odebrání dítěte z rodiny a jeho umístěním do ústavní péče.

Závěrečná doporučení pro Českou republiku bude Výbor publikovat v pátek 17.
června 2011 ve večerních hodinách.