Liga lidských práv chce, aby vláda řešila nechtěné sterilizace

Liga lidských práv požaduje, aby se vláda co nejdříve zabývala nedobrovolnou
sterilizací, kterou podstoupily desítky romských žen především na severu Moravy
a Čech. Liga kritizuje hlavně skutečnost, že ministryně pro lidská práva a
národnostní menšiny Džamila Stehlíková dosud nepředložila vládě podnět k
projednávání této problematiky, řekl dnes ČTK David Zahumenský z Ligy lidských
práv. Ministryně Stehlíková však v dnešní reakci pro ČTK uvedla, že vláda by se
celým problémem měla zabývat už v nejbližší době. Problematika sterilizací je
podle ní natolik rozsáhlá, že se na projednávání vlády dříve ani dostat nemohla.

Koncem loňského roku rada vlády pro lidská práva doporučila vládě, aby uznala
skutečnost, že v minulosti docházelo v zemi k protiprávním sterilizacím.
"Chceme, aby vláda vyslovila nad touto skutečností politování a zavázala se
podniknout kroky, které by do budoucna podobnému jednání zamezily," uvedl
Zahumenský. Dodal, že vláda by také měla ustanovit pracovní komisi k prošetření
provádění sterilizací od 1. července 1966. "Rada vlády pro lidská práva
navrhovala, aby výsledky komise byly předloženy do června letošního roku, což už
je zřejmě nereálné," uvedl Zahumenský. Doplnil, že Liga lidských práv zvažuje,
že by ve spolupráci s postiženými ženami vyzvala ministryni Stehlíkovou k řešení
tohoto problému otevřeným dopisem.

ČTĚTE TAKÉ


Sterilizované ženy se setkají v Ostravě

Zahumenský poukázal rovněž na fakt, že problematikou sterilizací se již loni v
únoru zabývala i rada vlády pro záležitosti romské komunity. "A přestože
povinností ministryně Stehlíkové bylo podnět vládě předložit, nikdy tak
neučinila. Podnět byl bez uspokojivého vysvětlení pozdržen a k projednání do
vlády se nedostal. Je proto potřeba věnovat pozornost tomu, aby se podobný
postup neopakoval," dodal Zahumenský.

Stehlíková vysvětlila, že problematikou sterilizací se nejprve zabývala právě
rada vlády pro záležitosti romské komunity, ale poté ho předala radě vlády pro
lidská práva. "Správně jsme posoudili, že je to otázka především lidsko-právní,
takže podnět pak necelý rok projednávala rada vlády pro lidská práva, která ho
probrala ze všech stran," uvedla dnes Stehlíková. Doplnila, že podnět pak rada
koncem loňského roku schválila a hned poté ho ministryně také postoupila vládě,
kde však musel projít připomínkovým řízením, které v těchto dnech končí.
Materiálem by se tak vláda mohla zabývat v následujících týdnech.

Sterilizované ženy z Česka i sousedního Slovenska pobývají až do soboty na
společném setkání v Ostravě. Hlavním smyslem setkání, které se koná již podruhé,
je především výměna vzájemných zkušeností.

O problému nechtěných sterilizací se v Česku začalo hovořit před několika lety
poté, kdy Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření na nucené
sterilizace Romek. Loni v říjnu přiznal ostravský krajský soud za nechtěnou
sterilizaci odškodnění ve výši 500.000 korun Romce Ivetě Červeňákové. Jednalo se
o historicky první případ, kdy soud přiznal odškodné pro ženu, která byla
nechtěně sterilizována. Peníze jí měla vyplatit Městská nemocnice v Ostravě,
která se však v této souvislosti odvolala k Vrchnímu soudu v Olomouci. Odvolání
soud obdržel počátkem letošního roku, případem by se mohl zabývat pravděpodobně
v létě.

Podle Zahumenského k protiprávním sterilizacím docházelo nejen v Česku a na
Slovensku. "Některé země se však se svou minulostí dokázaly vyrovnat se ctí.
Například ve Švédsku vznikla zvláštní komise, která během několika let zmapovala
rozsah problému, doporučila vládě určitá řešení a následně se angažovala i při
odškodnění obětí nucené sterilizace," řekl Zahumenský. Odškodnění podle něj
získaly tři čtvrtiny ze zhruba 2000 osob, které si o něj požádaly.