Nezaměstnanost a soužití s romskou komunitou jsou největšími problémy, které
tíží obyvatele Ústeckého kraje. Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění, které pro
Hospodářskou a sociální radu Ústeckého kraje zpracovala společnost Factum
Invenio. Naopak mezi pozitivy oslovení lidé nejčastěji jmenovali atraktivní
přírodu, okolní památky a zlepšující se životní prostředí, řekl dnes novinářům
ředitel Factum Invenio Jan Herzmann.
Pracovníci agentury podle něj navštívili v domácnostech 804 obyvatel všech sedmi
bývalých okresů Ústeckého kraje. "Otázky směřovaly ke zjištění, jak jsou lidé
spokojeni se životem v kraji, co považují za největší negativa či pozitiva, jak
vnímají vysokou koncentraci energetického průmyslu v regionu či jak hodnotí
nabídku pracovních příležitostí," uvedl.
Výzkum si ústecká tripartita podle svého předsedy a europoslance Richarda Falbra
(ČSSD) zadala s cílem vytýčit na základě výsledků ankety priority kraje pro
další období. "Končí období, na které byl schválen Globální plán revitalizace
severozápadních Čech, což je stěžejní dokument tripartity. Myslím, že byl velmi
úspěšný," míní Falbr. Podařilo se například získat 15 miliard korun z výnosů
privatizace na nápravu poškozené krajiny po těžbě hnědého uhlí. "V listopadu se
sejdeme s vedením kraje a dohodneme další dlouhodobé úkoly, jež by měl kraj
stanovit," doplnil.
Upozornil, že rozvoj Ústeckého kraje omezuje především uplatnění na trhu práce.
Na nedostatek pracovních příležitostí poukázalo 84 procent v průzkumu dotázaných
lidí. Nejstabilnějšími zaměstnavateli jsou podle průzkumu energetické firmy,
naopak nejméně perspektivní jsou těžařské firmy a společnosti z lehkého i
automobilového průmyslu.
"Miliardu tun uhlí, kterou disponují severní Čechy, ale stejně jednou někdo
vytěží. Nastolení společné energetické koncepce v Evropě podle mě není možné.
Stačí se podívat na Německo a Francii, jak si hýčkají své zdroje. Je proto na
místě, abychom se také my spoléhali sami na sebe," dodal Falbr.
Názory na ukončení těžby hnědého uhlí nejsou podle Herzmanna jednotné. S tím, že
se přestane těžit a v regionu zůstanou zásoby uhlí, souhlasila třetina
dotázaných. Naopak více než polovina nemá nic proti pokračování těžby za
nynějšími limity.
S prolomením limitů schválených vládou v roce 1991 dlouhodobě nesouhlasí
ekologičtí aktivisté. Tuto otázku nyní nastolil ministr průmyslu a obchodu
Vladimír Tošovský. Vládě navrhne zrušení limitů v souvislosti s návrhem nové
státní energetické koncepce.
Koncepce počítá s využitím zásob uhlí za limity v severočeských lomech Bílina a
Československá armáda (ČSA). V sousedství ČSA se nacházejí obce Horní Jiřetín a
Černice, jež patří mezi sídla ohrožená případnou další těžbou. V současné době
ale podle Tošovského ještě nelze říci, jestli budou případným zrušením těžebních
limitů nějaké obce dotčeny.
