Lidé v Kutné Hoře nechtějí azylový dům pro matky s dětmi

V Kutné Hoře chtějí postavit azylový dům pro matky s dětmi. Nové zařízení v
Trebišovské ulici by mělo poskytnout útočiště 15 ženám a jejich rodinám. Náklady
na vybudování přístavby na budově bývalé mateřské školy se odhadují na 20
milionů korun, město chce na projekt získat dotaci. ČTK to řekl starosta Ivo
Šanc (Šance pro Kutnou Horu).

Kromě azylového domu radnice plánuje vybudování centra sociálních služeb ve
Školní ulici, určeného pro širší spektrum klientů. Zařízení by nemělo ubytovací
kapacity, lidé by tam docházeli. Na výstavbu centra, jeho provoz v dalších pěti
letech i na provoz azylového domu chce rovněž získat dotaci. "Tyto projekty
podporuje vládní agentura pro začleňování a Kutná Hora má docela dobrou šanci,"
dodal starosta.

Záměr vybudovat v Trebišovské ulici azylový dům vyvolal odpor části obyvatel,
kteří uspořádali protestní petiční akci. Podle radnice ale ze strany klientek
žádné potíže nehrozí. V azylovém domě by mohly najít útočiště například ženy,
které přišly o zaměstnání, marně bojují s dluhy nebo opustily své partnery kvůli
domácímu násilí.

Azylové domy budují i další středočeská města, například v Mělníku loni
otevřeli zrekonstruované zařízení s více než sedmi desítkami lůžek, které je
prakticky největším azylovým domem ve Středočeském kraji. Poskytuje však zázemí
nejen matkám s dětmi, ale i bezdomovcům.

V Kutné Hoře žijí sociálně vyloučení lidé zejména ve čtvrti Neškaredice.
Většinou jde o příslušníky romské komunity. Jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jejich
příjem tvoří především sociální dávky, mají velmi nízké vzdělání a bydlí
koncentrovaně v několika rodinných domcích. Situaci v Neškaredicích sleduje
vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, která městu
poskytuje poradenství při přípravě a podávání projektů do národních programů i
evropských strukturálních fondů. Počítá se také s tím, že na pořádek v této
lokalitě budou dohlížet romští asistenti městských strážníků.