Lidé v době krize pohřbívají blízké bez obřadu, u Romů je to prakticky nemožné

Finanční krize se podle provozovatelů pohřebních služeb v Ústeckém kraji
projevila i v tomto oboru. Lidé pohřbívají stále častěji své blízké bez obřadu,
čímž ušetří několik tisíc korun. Pohřeb bez obřadu vyjde v průměru na 6500 až
10.000 korun, s obřadem pak podle výběru rakve a květinové výzdoby od 15.000 do
22.000 korun. Kromě krize ale přimělo pozůstalé k úsporám i dřívější rozhodnutí
vlády ukončit vyplácení státního příspěvku 5000 korun na uspořádání pohřbu,
zjistila ČTK.

Rapidně také ubývá pohřbů do země, lidé nyní dávají přednost kremaci, tedy
zpopelnění těla. "Před pěti lety bylo v Mostě vypraveno okolo 100 pohřbů do
země, loni už to bylo jen asi 60. Výhradně do země pochovávají své blízké
Romové, za sedmnáctiletou praxi si pamatuji jen asi do deseti pohřbů žehem
romských nebožtíků," uvedl Milan Konečný z pohřební služby Zahrada smutku
Technických služeb města Mostu. Romové podle něj zároveň na smutečních obřadech
nešetří, a to ani v době krize.

To potvrdil i jednatel liberecké Pohřební
služby Likrem Jiří Žítek. "Máme ovšem skupiny klientů, pro něž je pohřeb bez
obřadu nemožný. Kromě věřících mezi ně patří také Romové," řekl Žítek.

Potvrdil to i Václav Jurčík z ústeckého pohřebního ústavu Helena. "Už ani věřící
nepohřbívají nebožtíky do země tak často jako v minulosti. Romové navíc ztrátu
svých blízkých velmi emotivně prožívají. Na obřadu nijak nešetří, prokazují tak
zemřelým úctu. Záleží ale pochopitelně na tom, jak je rodina situována. Ty
bohaté vypravují opravdu okázalé pohřby," řekl.

Kromě důsledků krize se pohřební ústavy potýkají zejména s konkurencí. "Na počty
zemřelých nemá krize vliv. Měsíčně na Ústecku umírá kolem 100 až 120 lidí, což
se už léta nemění. V oblasti působí šest pohřebních ústavů, což už je poměrně
dost," doplnil Jurčík.

Zmírnit pokles tržeb se snaží společnost Vysočanské zahrady, která provozuje
moderní krematorium v Hrušovanech na Chomutovsku. Už od roku 2000 zpopelňuje i
německé zesnulé. "Spolupracujeme s několika podnikateli, kteří měsíčně přivezou
do krematoria asi 65 nebožtíků. Pro Němce je zpopelnění u nás rychlejší a
výrazně levnější," řekl ekonom společnosti Jiří Klůfa.

V minulosti tradiční ukládání ostatků zemřelých do země je podle provozovatelů
pohřebních služeb v Ústeckém kraji stále vzácnější i na venkově, také lidé z
menších obcí už dávají přednost pohřbu žehem. "Pravdou ale je, že na vesnicích
ulpívají mnohem více než lidé ve městech na smutečních obřadech. Je to dáno
nejspíš i tím, že na vesnici se lidé vzájemně znají, nefunguje tam taková
anonymita jako ve městě," uvedla Michala Tichá z ústecké pohřební firmy
Harmonie.

Správci hřbitovů se shodují v tom, že v poslední době přibývá zájemců o uložení
popela zemřelých v kolumbárních zdích s okénky pro jednotlivé urny. Mostecké
technické služby spravují tři hřbitovy. Za místo pro urnový hrob zaplatí zájemce
660 korun na deset let, pronájem kolubárního okénka na stejné období vyjde o 910
korun dráž, odpadají ale náklady na pořízení náhrobku a pamětní desky.