Lidé ocenili Bregovičovu Karmen bouřlivým potleskem

Bouřlivým potleskem a voláním poděkovali dnes lidé srbskému hudebnímu mágovi
Goranu Bregovičovi za hudební zážitek, kterým pro ně byla jeho opera Karmen se
šťastným koncem. První "cikánskou" operu plnou divokých rytmů, spontánní energie
i emocí představil Bregović v ani ne z poloviny zaplněném sále Kongresového
centra. Mezi zhruba 700 diváky byla i řada jeho krajanů.

Bregović se divákům představil také jako hráč na vířivý buben. Než mohl příběh
Karmen začít, musela cikánská věštkyně Kleopatra sehnat herce v televizním
konkurzu. Ti jeden po druhém přicházeli, řekli svůj příběh a začali hrát, až se
postupně zvuk orchestru rozvinul v ryčném rytmu. Po úvodní písni "Gas, gas, gas,
gas (plyn)" se už na diváky valila lavina tónů. Jen na krátko ji přerušila
porucha na mikrofonu Karmen – diváci ji překlenuli potleskem. "Hlavně mě
pohřběte vestoje, abych si mohl skočit, až bude příležitost," notovali
hudebníci. V závěrečném souboji bojovali sokové o Karmen, kdo lépe zahraje na
trumpetu. A příběh končil šťastně svatbou.

Bregović se inspiroval Bizetovou Carmen, nejde však o její doslovnou romskou
adaptaci. Při sledování klasické Carmen si podle svých slov uvědomil, že Romové
nemají žádnou operu a že by to mohl být opravdový příběh i z dnešní doby. Svou
dechovkovou operu mohl pojmenovat i jinak, ale došel k závěru, že osudy jeho
postav potřebují Bizetovu operu jako archetyp.

Bizetova Carmen je metaforou lásky a svobody, končí tragicky. Bregović byl ke
své hrdince laskavější, proto má jeho dílo podtitul "se šťastným koncem".
Vysvětluje to tím, že Romové milují šťastné konce.

Karmen je podle Bregoviče operou chudých, kterou věnoval malým orchestrům.
Nejprve ji napsal jako filmovou hudbu, pak přišlo veřejné testování s orchestrem
a po odehrání více než stovky repríz projekt dospěl do stadia vhodného pro
nahrávku na CD.

Bregović se narodil v roce 1950 v Sarajevu. První kapelu Bijelo Dugme (Bílý
knoflík) založil ve svých 16 letech. Patří k nejvýraznějším představitelům
balkánské muziky a k uznávaným tvůrcům filmové hudby. Proslavil se především
tvorbou hudby k filmům slavného režiséra Emira Kusturici, například Dům k
pověšení a Arizona Dream. Cenu za nejlepší filmovou hudbu získal za filmy
Underground a Královna Margot.

České publikum miluje jeho hudbu i spontánní energii, kterou okouzluje na
koncertech. Díky vrozenému citu pro rytmus a scénickou harmonii patří jeho
vystoupení mezi nejatraktivnější a fascinující podívané.