Langer: Národní strana je hrstka hlupáků bez podpory české veřejnosti

Za nesmyslný krok hrstky hlupáků označil ministr vnitra Ivan Langer
(ODS) nabídku českých nacionalistů krajně pravicovému nizozemskému poslanci Geertu Wildersovi, aby zveřejnil svůj kontroverzní protiislámský film na jejich
zahraničním serveru. Nabídku nacionalistické Národní strany odsoudili jako
nezodpovědnou i předseda bezpečnostní komise ČSSD Jeroným Tejc a exministr
vnitra za ČSSD František Bublan. Zveřejnění filmu považují za bezpečnostní
riziko pro občany České republiky.

"Věřím, že hloupé nápady několika idiotů nezískají pozornost. Nejlepší cesta,
jak se těmto idiotům bránit, je to ignorovat, protože co ni potřebují, je
mediální show a reklama," řekl ČTK Langer. Je však přesvědčen, že Wildersův film
na webu nebude. "Každý rozumný člověk ví, že to je hrstka hlupáků, kteří nemají
podporu v české společnosti a že Česká republika se od nich distancuje,"
vysvětlil.

"Myslím, že tento krok nacionalistů zbytečně zvyšuje napětí nejen mezi lidmi,
ale i mezi národy a mezi skupinou lidí, která má jiné vyznání," řekl ČTK Tejc.
Nepovažuje za vhodné zveřejňovat na webu protiislámský film. "Zvyšuje to riziko
napětí a do budoucna i možných teroristických hrozeb v České republice,"
varoval. Nacionalisté se podle něj chtějí zviditelnit na úkor bezpečnosti
občanů.

NEPŘEHLÉDNĚTE


SPECIÁL: Extremismus a neonacismus

Pokud film skutečně bude na webu zveřejněn, měla by podle Tejce vyhodnotit
policie, zda se jedná o nezákonné konání. "Potenciální riziko je, protože to
může vyvolat nálady nespokojenosti. Nepředpokládám, že by to bylo z naší
muslimské komunity, ale může hrozit nebezpečí zvenku," řekl ČTK Bublan.

Připomněl, že autorovi nedovolili v jeho zemi snímek Fitna (Rozvrat) zveřejnit
právě z obav, aby to nepopudilo tamní velmi silnou muslimskou komunitu. "Pokud
by snímek vyvolával rasovou nenávist, bylo by zveřejnění trestně právně
postižitelné," upozornil Bublan s tím, že obsah filmu nezná. Je stejně jako
Langer přesvědčen, že krajně pravicovým extrémistům jde hlavně o zviditelnění.

Pavel Sedláček jako mluvčí Národní gardy, která je polovojenskou organizací
Národní strany, výtky odmítl. ČTK řekl, že oni vidí bezpečnostní riziko
především ze strany islamistů a chtějí na ně upozornit. "Nevidíme problém v
publikování filmu, ale ve vlně islamizace, která jde do křesťanské Evropy,"
řekl. Dodal, že na jejich nabídku zatím Wilders nereagoval.

Národní strana, která nabídla svůj internetový server pro zveřejnění
kontroverzního nizozemského filmu Fitna, je radikálně pravicovým uskupením,
které působí na české politické scéně od listopadu 2002. Je neparlamentní a její
aktivity jsou vedeny především snahou na sebe upozornit.

Nejvýrazněji se jim to podařilo v lednu 2006. Tehdy rozvířili dění v Letech u
Písku, kde za druhé světové války zahynuly stovky Romů ve sběrném táboře.
Nacionalisté chtěli původně u bývalého romského tábora odhalit pomník válečným
obětem. Tvrdili, že protektorátní tábor byl jen pracovní a Romové v něm umírali
na běžné nemoci. Obec nakonec nechala kámen s nápisem "Obětem," který sem
Národní strana umístila, odstranit.

Na shromáždění u vepřína v Letech tehdy padaly z úst představitelů strany
například i takové výroky, že Romové nebyli ve zdejším táboře mučeni, ale
umírali na následky nemocí, jimiž se nakazili kvůli svým špatným hygienickým
návykům. Výroky prošetřovala policie. Z hanobení rasy, národa a přesvědčení ale
nakonec nikoho neobvinila.

Kontroverzní reakce vyvolalo i zřízení polovojenské organizace Národní garda
letos v lednu. Národní strana o něm informovala na internetových stránkách s
tím, že jde o neozbrojenou složku, která je založena na "přísném vojenském
principu." Vznik gardy ostře kritizovali šéf sněmovního výboru pro bezpečnost
František Bublan z ČSSD nebo slovenský prezident Ivan Gašparovič.

Uskupení národovců začalo vznikat v roce 2000. Jeho zrod ale doprovázely potíže.
Přípravný výbor, který měl za cíl zaregistrovat stranu u ministerstva vnitra, se
rozštěpil. Žádost o registraci nakonec podaly hned dva výbory, ministerstvo ale
obě zamítlo. Obrat nastal až v roce 2002, kdy Ústavní soud rozhodnutí
ministerstva zrušil, a Národní strana tak musela být registrována.

"Zpočátku se Národní strana snažila chovat jako seriózní politické uskupení.
Záhy však na sebe její představitelé začali upozorňovat extrémně pravicovými
projevy," říká politolog Miroslav Mareš.

V čele Národní strany stojí bankovní analytička Petra Edelmannová. "Národní
strana má propracovanou mediální taktiku. Na rozdíl od celé řady malých extrémně
pravicových uskupení se jí podařilo na sebe upoutat pozornost široké veřejnosti.
Tvář Edelmannové lidé znají a spojují ji s konkrétní stranou, a to je svým
způsobem úspěch," tvrdí Miroslav Mareš.

V předloňských parlamentních volbách Národní strana neuspěla. V Ústeckém kraji
získala 0,22 procenta hlasů. "Ale právě na severu by díky potížím zdejších
obyvatel s Romy mohla Národní strana získat větší podporu. Její vedení si to
zřejmě uvědomuje, a proto sem začíná častěji směřovat své akce," říká Mareš.

V roce 2003 po neúspěšné kampani proti referendu o vstupu ČR do EU se stoupenci
Národní strany snažili s ostatními nacionalisty vytvořit koalici a společně s
dalšími skupinami neúspěšně kandidovali do Evropského parlamentu.

Koncem března roku 2003 podali zástupci strany trestní oznámení na představitele
Sudetoněmeckého krajanského sdružení – šéfa landsmanšaftu Bernda Posselta a na
vedoucího pražské kanceláře sdružení Petra Bartona, kteří se podle nich
dopustili trestních činů. Policie trestní oznámení odložila 28. května 2003.

Osmadvacátého října 2006 při demonstraci Národní strany na pražském Václavském
náměstí policie zadržela šéfku strany Petru Edelmanovou s dalšími čtyřmi členy
strany. Edelmannová měla u sebe krabici s figurínou, již chtěla symbolicky
spálit. Policisté se domnívali, že by mohlo jít o výbušninu. Po pár hodinách
byli všichni zatčení propuštěni.