La Strada zveřejnila výsledky výzkumu dětské prostituce

Zhruba pětina dívek nad 15 let, které za minulý rok prošly pražským diagnostickým ústavem, měla nějakou zkušenost s prostitucí. Sex za peníze děvčata poprvé poskytla v průměru mezi 13. a 14. rokem věku. Vyplývá to z výzkumu organizace La Strada, jenž probíhal mezi 269 dívkami, které prošly ústavní výchovou z Čech a na Slovenska. Z diagnostického ústavu se pak umisťují do dětských domovů, výchovných ústavů nebo v lepším případě do rodin. Ročně ústavem projde několik set děvčat.

Nejohroženější skupinou jsou podle výzkumu, dívky ze sociálně vyloučených lokalit. Výzkum byl prováděn sociálními pracovníky, psychology a vychovateli ve dvanácti českých a osmi slovenských ústavech. Ohroženou skupinou jsou podle Daniela Hůle Romky z početnějších romských rodin ze sociálně vyloučených lokalit. Za Romky se označilo 20 procent respondentek. Zkušenosti s prostitucí přiznalo 38 procent z nich. Mezi ostatními dívkami se k sexu za peníze přihlásilo 14 procent. Dívky si zkušenosti s poskytováním sexuální služby většinou do ústavu už přinesly. Spíše než s ústavní péčí tedy prostituce souvisí s rodinnou situací. Dívky, které měly zkušenost s prostitucí, pocházely prý většinou z nadprůměrně početných rodin.

Nepotvrdil se však předpoklad, že by většina prostituujících se dívek zažila sexuální zneužívání nebo týrání v dětství. Pouze sedm procent z dívek, které zažily nějaké násilí v rodině, mělo zkušenosti s prostitucí, u ostatních dívek mělo zkušenost s prostitucí 21 procent. Jako statisticky nevýznamný se ukázal i fakt, jestli dívku vychovávala vlastní či nevlastní matka. Z 52 dívek se zkušeností s prostitucí mělo 28 procent dívek nevlastní matku, u ostatních to bylo 12 procent.
Autoři výzkumu původně chtěli vyzpovídat i dívky z dětských domovů. Ukázalo se však, že zkušenosti s prostitucí v tomto typu zařízení byly zcela minimální. Přesto autoři došli k závěru, že ústavní péče nemá dobrý vliv na osud dívek a jejich rodin. U mnoha dívek prý zjistili, že jejich rodiče dřív také strávili nějakou dobu v tom stejném nebo podobném ústavu. Děti, které se narodí nezletilým matkám v ústavním zařízení, často putují opět do ústavů.

Podle předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Evy Vaníčkové, která napsala knihu o komerčně sexuálně zneužívaných dětech, se problém prostituce zdaleka neomezuje pouze na dívky z ústavů. Podle ní sexuálně zneužívaných a prostituujících se dětí v Česku dramaticky přibývá, jejich počty ale není lehké odhadnout.
Nemusí podle ní jít jen o prostituci, jak si ji představí laik, dívky se často prodávají jako takzvané společnice. Zajdou s klientem na večeři, popovídají si a pak může nebo nemusí následovat sex. Může jít i o dívky z dobře finančně zajištěných rodin, které se však dítěti málo věnují. Dívky prý prostituci chápou jako kariérní výtah nebo způsob, jak si zajistit či udržet nadstandard, většinou je za tím nevhodné rodinné prostředí a citová plochost.