Krušná staletí vyhánění a pronásledování

V předchozím čísle tohoto časopisu jsme se dozvěděli, že se Romové snažili vzbudit dojem, že jsou počestní křesťané, aby si získali přízeň obyvatel měst, kterými procházeli. Z počátku se jim to asi opravdu dařilo, avšak postupem času se začal vztah k Romům měnit. Období relativní tolerance vystřídalo několik staletí vyhánění a pronásledování.

Konkurence řemeslníků nebo turečtí zvědi?

Od konce 15. století začali být Romové vyháněni z většiny evropských zemí a nejinak tomu bylo i na našem území. Příčin tohoto obratu mohlo být více. Kromě toho, že Romové dráždili ostatní odlišnými zvyky, způsobem odívání a tmavou pletí, kolovaly o nich také domněnky, podle kterých měli napomáhat tureckým nebo mongolským nájezdníkům, kteří tou dobou začali ohrožovat Evropu. S tím souvisí také časté obviňování ze žhářství a jiných zločinů. Např. v roce 1578 bylo zadrženo a svezeno do Olomouce 169 Romů, kteří byli mučením donuceni přiznat se k paličství, loupežím a vraždám. Pět z nich bylo ihned popraveno. V zápětí se ovšem zjistilo, že Romové byli ze zločinů obviněni neprávem. Místo toho, aby byli zbylí lidé propuštěni, poslali romské muže na galeje a ženy s dětmi byly vyhnány na polské území.

Další důvod negativního postoje k Romům mohl být ekonomický. V té době vznikaly cechy neboli sdružení řemeslníků, které dohlížely na kvalitu a cenu zboží, hájily zájmy svých členů a zároveň zakazovaly provozovat řemeslo jejich nečlenům. Romové, kteří se živili výrobou a prodejem kovářských, košíkářských, kotlářských a dalších řemeslných výrobků, pro tyto cechy představovali konkurenci. Ty se proto snažily všemožně zabránit tomu, aby se romští řemeslníci prosazovali na trhu. Romové se tak mohli uplatnit pouze okrajově – výrobou drobného doplňkového zboží, které ve svém sortimentu neměli neromští výrobci.

To všechno vedlo postupně k systematickému vyčleňování Romů z obcí, měst a států Evropy.

Uříznuté ucho nebo rovnou poprava

Český král a císař Ferdinand I. vydal v polovině 16. století rozhodnutí, podle kterého byli Romové vykázáni z celého českého území. V případě chycení byli muži mučeni a ženy a děti měly být využívány na práci. Ještě přísnější byl císař Leopold I., který koncem 17. století prohlásil Romy za psance, tzn. že podle zákona neměli Romové právo pobývat na jeho území. Kdokoli je mohl na potkání beztrestně zabít. V případě, že byli zadrženi, čekala muže poprava. Ženám a dětem uřízli ucho nebo jeho část a na záda jim vypálili značku, která měla dokazovat, že byly již jednou chyceny. Při dalším zadržení skončily na popravišti i ony. Děti byly dávány do neromských rodin na převýchovu. U hranic českého království stály výstražné tabule, které zakazovaly Romům vstup do země. Obrázky na cedulích zobrazovaly tresty, které Romům hrozí, pokud zákon poruší. Postih čekal také místní obyvatele, kteří by se odvážili Romům pomáhat nebo je dokonce ukrývat. Naštěstí se tato nařízení ne vždy důsledně dodržovala. Časy pronásledování a tvrdých postihů střídala období relativního klidu.

Převýchova Romů podle Marie Terezie

Poprvé se situaci Romů snažila vyřešit proslulá panovnice Marie Terezie. Usmyslela si, že předělá Romy na řadové občany a křesťany, kteří zapomenou na svůj odlišný způsob života a to, kým jsou – jinými slovy budou žít stejně jako ostatní obyvatelé Uher. Romové byli nuceni usadit se, nesměli mluvit romsky a nosit svůj tradiční oděv. Museli přijmout katolickou víru a chodit pravidelně do kostela. Marie Terezie, která je školákům známá především tím, že zavedla povinnou školní docházku, samozřejmě vyžadovala, aby do školy chodily i romské děti. Kromě toho byly některé z nich odebrány svým rodičům a dány na převýchovu do rodin neromských.

Násilné nebo vynucené snahy o to, aby se určitá skupina lidí vzdala své identity, jazyka, zvyků a životního stylu mohou vést až k zániku dané kultury. Politika Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který pokračoval v matčiných šlépějích, ale úspěšná nebyla.

V příštím díle se dočtete o usazování Romů v českých zemích.

Časová osa

1427 Pařížský arcibiskup vyloučil Romy z církve

1545 Ferdinand I. vyhošťuje Romy z českého království
1697 Leopold I. prohlásil Romy za psance
1740–1780 Vláda Marie Terezie
1763 Poslední poprava Romů za potulku na našem území