Kocáb přijel za Romy

Nový ministr pro národnostní menšiny Michael Kocáb přijel v sobotu do hotelu
Zátiší, kde se setkal s účastníky semináře projektu zaměřeného na začleňování a
pomoc lidem z romské komunity při boji s byrokracií, dalšími tématy byly práce s
rodinami a komunikace s Romy.

Příležitost sejít se a pohovořit s romskými aktivisty, sociálními pracovníky,
policisty i členy občanských sdružení si nenechali ujít ani ministr životního
prostředí Martin Bursík a poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques. O své
poznatky se s účastníky projektu podělila i socioložka Jiřina Šiklová.

„Nepřijel jsem proto, abych měl nějaký projev, ale abych si všiml vašeho
úspěšného příkladu, seznámil se s ním a společně s vámi promyslel, jak vaši
práci medializovat a hlavně jak ji aplikovat jinde,“ nešetřil chválou Michael
Kocáb. „Romská problematika ale i všechny oblasti lidských práv jsou mojí
srdeční záležitostí. Budu dělat, co je v mých silách,“ slíbil Kocáb, který chce
podle svých slov rozpohybovat nedávno vzniklou Agenturu pro začleňování menšin.
„Chtěli bychom i vytvořit nový tým, který by okamžitě a na místě reagoval na
případy typu Janov. Většina členů by měli být Romové,“ naznačil ministr Kocáb. V
problémových lokalitách chce ministr vsadit na kulaté stoly, u nichž by se sešli
zástupci Romů, samospráva, ale třeba i studentů nebo neonacistů.

O své poznatky z doby, kdy působila v úřadu vlády, se podělila Kateřina Jacques.
„Téměř všude jsme slyšeli, že Romové nechtějí pracovat a že by bylo nejlepší je
někam odsunout. Výjimkou, kde jsme našli vstřícné vedení radnice i osvícené
policisty, byl právě Cheb,“ připomněla Jacques, podle níž je škoda, že se
zkušenosti z Chebu nepodařilo uplatnit i v dalších městech.

Poněkud rozpačitý byl ze semináře chebský romský aktivista Štefan Tulej. „My
víme, kde jsou problémy, zažíváme to denně v terénu. Dobré je, že se nám snaží
úřady i občanská sdružení pomoci, ale ukazuje se, že vlastně nevědí, co Romové
skutečně potřebují,“ naznačil Tulej, který vede dětský romský taneční soubor. A
chystá setkání romských hudebních a tanečních skupin právě v Chebu, při kterém
by se o jednotlivé výpravy staraly dvojice dětí, které by si například
připravily prohlídku města.

Socioložka Jiřina Šiklová ocenila, že se při projektu mohou lidé lépe poznat.
„Jde o to, aby se naučili spolupracovat v týmu, vyjasnit si problém a
diskutovat,“ řekla Šiklová. „Největší problém je v tom, že nevíme, myslím jako
majorita, co si vlastně Romové přejí. A kteří Romové? Nejsou jednotní, stejně
jako nejsme jednotní my. Otázkou je, jestli lepší Romy začlenit do většinové
společnosti nebo aby si zachovali své odlišnosti. Potíž je v tom, že tradiční
romská hierarchie a kultura byla v podstatě zlikvidována,“ řekla Šiklová.
„Někteří chtějí splynout s většinou, další se naopak chtějí vyčlenit. Na to má
každý právo. Jenže pak to nemůže řešit stát,“ zdůraznila.

A jak se socioložka dívá na problém romských ghett? „Lidé mají určitou averzi k
těm, kteří nejsou jako oni, bojí se odlišností. A pak lidé tleskají starostům,
kteří Romy sestěhují do jednoho místa. Neuvědomují si, že na vyčleněné Romy a
jejich děti budou platit ze svých daní. Vytáhnout Romy zpátky z odloučených
lokalit je nesmírně složité. A nákladné,“ podotkla Jiřina Šiklová. Garantem
projektu nazvaného Nejlepší učebnou je pracoviště, je chebské občanské sdružení
Rokršti, které se zaměřuje i na práci s dětmi z chebské romské komunity.