Plíživě se nám do terminologie státní správy, médií i nás samých vkrádá nové
slovo – ANTICIKÁNISMUS.
Nenápadně jsme z různých směrů přesvědčováni o tom, že současné veskrze
celonárodní proti-romské nálady, nejsou rasismem, ale zvláštním druhem
nevraživosti směřovaným proti ne všem Romům, ale těm nepřizpůsobivým,
nerespektujícím tu či ono, těm, pro které se vžilo označení CIKÁN se všemi jeho
negativními souvislostmi.
Po pravdě, nové zas až tak nebude jako spíše vyprázdněné a obsazené zhola novým
obsahem. Tím, kdo nové slovo původně prosazoval, byl romský aktivista Rudko
Kawczinsky, ředitel Evropského fóra Romů a Travelerů. V jeho pojetí je
anticikánismus (angl.. antigypsism, také anticiganism) specifickým projevem
rasismu namířeným proti Romům. V této podobě byl termín v Česku prosazován Radou
vlády pro záležitosti romské komunity a některými romskými aktivisty (Václav
Miko: Anticikánismus v Čechách). Podstatou snahy o konceptualizaci anticikánismu
bylo zdůraznit specifickou podstatu rasismu směřujících vůči Romům.
K zcela zásadnímu významovému posunu slova došlo v důsledku výzkumu organizace
STEM zadaného ministerstvem vnitra, jehož cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti
k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám zveřejněném v
roce 2010. Výzkumná zpráva tvrdí, že české anticikánské postoje (…) jsou
především sociálně zakotvené a souvisejí s tím, že česká veřejnost si Romy
spojuje s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek. Výzkum dokonce
dovozuje, že anticikánismus nesouvisí příliš s rasismem. V tomto smyslu je
termín anticikánismus nadále užíván státní správou.
Zatímco tedy původně byl termín užíván jako zvláštní forma rasismu s cílem najít
nové a efektivní nástroje k jeho odstranění, současný významový posun naopak
rasistickou podstatu anticikánismu popírá.
Nedomnívám se, že by to tak bylo správné. Před závorku vytýkám, že jsem
přesvědčena, že si vystačíme s termínem rasismus. Pokud už přistoupíme na
užívání termínu anticikánismus, nemůžeme popírat jeho rasistickou součást.
Rozvášněné varnsdorfské davy neposílají do plynu nepřizpůsobivé asociální
cikány, ale Romy jako jednu celou společenskou skupinu. Většina romských obětí
násilí z nenávisti, dle našich zkušeností, nejsou sociálně vyloučení, ale
integrovaní. Nejsou napadáni proto, že jsou nepřizpůsobivé či kriminální živly,
ale proto, že jsou za takové považovány na základě vnějšího znaku – barvy pleti.
Pokud bude stát prosazovat druhé výše naznačené pojetí anticikánismu ve snaze
ospravedlňovat rasistické projevy části veřejnosti, de facto přijme argumentaci
krajní pravice a dláždí cestu k mnohem závažnějším problémům, než jsou současné
nepokoje na Šluknovsku.
