Za pokus o rasisticky motivovanou vraždu stojí před ostravským soudem čtyři
obžalovaní. Otázkou ovšem je, jestli odpovědnost za útok zápalnými lahvemi ve
Vítkově mají nést útočníci sami. Ti jsou totiž produktem nesnášenlivosti části
společnosti vůči Romům, migrantům a dalším menšinám, i lhostejnosti, s níž se k
podobným trestným činům leckdy staví orgány činné v trestním řízení.
Vzápětí po žhářském útoku ve slezském Vítkově se začaly ozývat hlasy, že si
napadená romská rodina domek zapálila sama. Internetové diskuse pod články v
mainstreamových médiích dokonce oplývaly tvrzeními, že rodiče nechali svou dceru
naschvál v plamenech, aby nemuseli dělat a mohli na ni pobírat dávky. Zaznělo i
mnoho závisti kvůli veřejné sbírce pro postiženou rodinu, kterou vypsalo město
Vítkov. Nejčastěji se objevovalo ospravedlňování či zlehčování tohoto útoku
zápalnými lahvemi, podpořené několika základními „argumenty“:
- „zavinili si to sami, protože cikánské etnikum je nepřizpůsobivé, cikáni jsou
příživníci a paraziti,“ - „nemají tady co dělat, kdyby z České republiky vypadli, tak se jim to nemohlo
stát,“ - „útok zápalnou lahví ještě neznamená, že útočníci někomu chtěli ublížit.“
Nejjemnější v těchto anonymních diskusích byly poznámky, které s útokem
nesouhlasily, protože „dětem se něco takového nedělá“. Dobře to ve včerejších
Událostech ČT vyjádřil jeden z příznivců krajní pravice, který se zúčastnil
soudu v Ostravě coby divák: „Já jsem skinhead, ale ta dvouletá holčička, to už
bylo moc i na mě.“ Naskýtá se otázka: A dospělým se to snad dělat může?
Neonacisti a rasisti z řad fotbalových hooligans se na svých diskusních fórech k
této záležitosti vyslovovali v tomto duchu (nechávám příspěvky neupravené):
- Poučení pro příště: 3 Molotovy jsou málo.
- 3 molotovy jsou na nový legální barák, prachy a mnoho hmotných darů včetně
prezidentské milosti pro zlodějskou cikánskou rodinku, na 4 zničené bílé rodiny
a důvod k pseudohumanitě bílé majority atd až moc. - Mě by ani moc nepřekvapilo, kdyby se cikáni začali hromadně upalovat, když to
tak nese. - Hlavně,aby jim při té melanchonii vánoční nezačal hořet stromek,nerad bych
celý příští rok opět sledoval on-line jak se kupa švarků mění v "člověka". - Hm tak na kontě maj zase dvě stě táců, to je slušný, díky zahoření měli
nejbohatší vánoce, taky dobrý a jako bonus koukám, že ta mrška trošku vybledla. - Jinak bych se vsadil, že malá vočouzená zažije na škole největší posměšky
právě od jinejch morgošů, pokud teda do školy půjde a nezůstane do konce života
živená sbírkama a státem jako memento toho jak jsou češi zlí. - Apple.Boy: A ak sa z nej stane feťoška alebo kurva, tak bude reportáž, že za
to môže trauma z detstva, že jej zlí nackovia vypálili dom. - Tipuju že jeste tak minimálně 10 let se bude pravidelně psát o te male
cikance. její první krůčky, poprvé do školy, první pusa a nekdy v 15 první dítě.
ve 20 bude mít klasických 6 až 10 dětí a nějaká televize k ní zajede natočit
velkou obsáhlou reportáž, jak ji zlí naglos před 18 roky vypálili chaloupku. Rok
nato si toho všimne hollywood a steven spielberg natočí o ní film. Ukápla mi
slzička. - Něco mi říká, že tahle zpráva je nakonec docela veselá.
Internetové anonymní zbabělosti vévodí paušalizace, z níž se stal běžným
průvodní jev rasismu. Nejčastějším slovním spojením je: „cikánské etnikum“. V
očích těchto „diskutérů“ je romské etnikum (jako celek) vino vším možným,
individuální přístup vědomě odmítají za pomoci různých „odhadů“: „Těch pět
procent slušných cikánů nic nemění na tom, že zbytek je parazitická svinská
verbež zralá na odstřel. Ale všeho do času, na každou svini se vaří voda.“ (Na
iDNES.cz, pod článkem o vítkovském případu.)
Nemyslím si, že by česká společnost byla rasističtější nebo xenofobnější než je
tomu jinde. Není třeba počet lidí s výše uvedenými názory nijak přeceňovat, u
politiků jde prozatím spíše o jednotlivce, u internetových diskusích je třeba
mít vždy na paměti, že hrubiáni a primitivové z diskuse slušné lidi brzy
vytlačí. Nelze ovšem také spoléhat na to, že šlo pouze o příznivce krajní
pravice, své názory zde anonymně vyjadřují i lidé, kteří by je nikdy veřejně
nevyslovili.
I z internetových diskusí je však patrné, že tzv. anticiganismus u nás nabírá na
síle. Jednou z hlavních příčin je to, že krajně pravicoví extremisti dokáží
využívat stádní myšlení části společnosti ve svůj prospěch a nafouknout problémy
do netušených rozměrů, a to za pomoci:
- některých „demokratických“ politiků – vzpomeňme třeba ve zkratce slov a činů
Jiřího Čunka, Liany Janáčkové a Ivany Řápkové či
xenofobních výšplechtů Davida Ratha a Lubomíra Zaorálka při projednávání tzv. zelených karet pro migranty, - některých vysokoškolských ignorantů, kteří zvou na semináře neonacisty a další
krajně pravicové extremisty, - ochránců práv nacistů – ultraliberálních extremistů, převlečených do kabátu
obhájců lidských práv, - a především za pomoci médií.
Příkladů je mnoho, o některých jsem psal ve svých minulých sloupcích,
zde,
zde a
zde.
Nyní se k legitimizaci neonacistů přidala Česká televize, která do předvolebního
pořadu pozvala Tomáše Vandase. A, aby ulehčila svému svědomí, označila jej jako
předsedu Dělnické strany sociální spravedlnosti. Vandas je volebním lídrem této
strany, nikoli však jejím předsedou. Je však regulérním předsedou Dělnické
strany, kterou
Nejvyšší správní soud označil jako neo-nacistickou.
DS zatím není rozpuštěná, protože o celé kauze bude ještě rozhodovat Ústavní
soud.
Podle politologa Jana Charváta je jednou ze strategií
krajní pravice „její snaha zbavit se pejorativní nálepky neonacistů apod.
Veškeré propagandistické působení a veřejná vystoupení jsou nasměrována tak, aby
tento moment byl nějakým způsobem problematizován… Problém, který média
podceňují, spočívá v tom, že neonacisté se narozdíl od jiných skupin nemohou
veřejně přihlásit ke své ideologii. Pokud to udělají, tak jsou okamžitě
vystaveni trestnímu postihu. Tohle je moment, který říci nemohou a také ho nikdy
veřejně neřeknou.“. Z těchto a dalších důvodů, dodávám k tomu, se vystupování
krajně pravicových extremistů v médiích či na vysokých školách stává zároveň
jejich legitimizací, tedy i nápomocí k jejich volebnímu úspěchu.
Problémem je i místní policie, která často rasistické útoky pomíjí, nevyšetřuje
či příliš brzy odkládá ad acta. Během naší práce (monitoring a medializace
násilí z nenávisti) jsme narazili na více takových případů, kdy se policie na
místní úrovni stavěla k takovému vyšetřování lhostejně. Zjistili jsme i to, že
útoků zápalnou lahví a dalších násilných přepadení Romů je v posledních letech
mnohem více, než je všeobecně známo – dají se už počítat na desítky.
Kdyby policie dřívější útoky řádně vyšetřila, pravděpodobně by nedošlo k
některým pozdějším útokům, protože místní rasisti by viděli, že jim něco
takového neprojde. A také proto, že někteří útočníci by nemohli spáchat trestný
čin, protože by již seděli za útok předešlý. To je ostatně i případ některých
obžalovaných v kauze žhářského útoku ve Vítkově. Dotahování těchto případů do
konce má tedy jednak preventivní úlohu, jednak společenskou: policie, státní
zastupitelství a soudy by daly zřetelně najevo, že něco takového je
nepřijatelné.
Naopak pozitivní zkušenosti v tomto směru máme s prací krajské a
protiextremistické policie. Věci by tedy napomohlo, kdyby útoky zápalnou lahví a
další podobně závažné trestné činy vyšetřovala automaticky krajská policie. Co
se také radikálně zlepšilo, je přístup ministerstva vnitra k potírání krajně
pravicového extremismu. Teprve ministr Pecina s náměstkem Komorousem dokázali
slova proměnit v činy a zároveň navázat dobrou spolupráci s představiteli
občanské společnosti. Předešlá politická reprezentace o tom sice ráda hovořila,
proti krajně pravicovému extremismu však prakticky nehnula prstem.
Žháři z vítkovského případu si jistě zaslouží mimořádný trest. Teď zbývá jen
vymyslet, jak potrestat ty, kteří jim k útoku připravili půdu. Tedy ty, kdož z
pozice moci vytvářejí v zemi atmosféru nesnášenlivosti vůči Romům a dalším
menšinám, kdož v tom těmto politikům nejen prostřednictvím internetových diskusí
napomáhají, kdož prostřednictvím médií či seminářů na vysokých školách
legitimizují krajně pravicové extremisty a tím nepřímo i jejich metody, kdož se
zastávají „práv neonacistů“ a tvrdí při tom, že o neonacisty nejde, kdož
nevyšetřují trestné činy jen proto, že byly spáchány na Romech. Ti všichni nyní,
symbolicky vzato, sedí na lavici obžalovaných s oněmi čtyřmi žháři.
KAM DÁL?
Druhý den procesu se žháři: Obžalovaní svalují vinu jeden na druhého, nikdo nic neorganizoval
(2. den procesu)
Žháři z Vítkova Cojocara a Müller: Nevěděli jsme, že uvnitř jsou lidé, útočili
jsme na sklad kradených věcí (1. den procesu)
