Jak se mohlo Němcům stát, že ve 30. letech propadli tak militantnímu
nacionalismu, vražednému antisemitismu a fašismu? Jakto, že se to stalo i
vzdělaným osobnostem vědy, filozofie a umění? Jak se mohlo stát, že vývoj
nechali dojít tak daleko ti, kteří nebyli jeho aktéry, ale přihlíželi
nacistickým pochodům, napadání židovských komunit, nebo dokonce agresivní NSDAP
volili a pak museli prchat? Obdobně musíme pečlivě zvažovat, jak se formovalo
zázemí komunistického puče u nás, konfiskacemi, znárodňováním, pak volbami a
nakonec pochodem ozbrojených milicí v ulicích, zatýkáním a justičními vraždami.
>>> ČTĚTE ČLÁNEK NA BLOGU AUTORA
Manipulace do nenávisti a nesnášenlivosti, zastrašování občanů dnes začíná
znovu expandovat i u nás. Od extremistických pochodů v okolí sociálně
devastovaných romských ghet a v jejich sousedství sužovaném expanzí neřešených
sociálních a bezpečnostních problémů, přes himmlerovské návrhy "konečného
řešení" paní Edelmannové v České televizi, bez adekvátní tvrdé reakce moderátora
i účastníků, jakkoli je přece známo, že takový vývoj končil v plynových
komorách. Zcela obskurní, freudovsky podvědomý, výrok o "kůži" mluvčí ministra
Kocába, pronesený rasově akcentovanou starostkou a senátorkou Janáčkovou, opět
vysílaný v České televizi při expozé starostky Řápkové v Senátu.
A můžeme pokračovat rasistickými spoty neonacistických stran, které sice byly
staženy, ale lživé zastrašování sudetskými Němci a konfiskacemi majetku v klipu
Jany Bobošíkové zůstává nepovšimnuto.
>>> ČTĚTE ČLÁNEK NA BLOGU AUTORA
Profesionální propagace nenávisti
Provokování nepřátelství a nenávistné štvaní prostupuje celou volební kampaň.
Negativní je kampaň ČSSD, ať již odpudivým a nepodloženým obviňováním ODS z
rozpoutání krize, nebo celoplošnými inzeráty s daňovými "úsporami" Mirka
Topolánka, které silně připomínají jakešovské diskreditace populárních signatářů
protikomunistických petic v roce 1989.
Tyto destruktivní a extremizační kampaně cíleně připravují sofistikovaně
reklamní a PR agentury na podkladě manipulovatelnost hledajících výzkumů
veřejného mínění z dílny renomovaných výzkumných agentur. A slyšíme dokonce
politology, kteří vidí silná a extremistická sdělení jako základ úspěchu
politické komunikace, ve vzájemném napadání a konfrontaci vidí jádro politiky.
Na vrcholu se nyní ocitá vrstva starostů v čele s Ivanou Řápkovou, která mimo
pochybnost účelově strhává ODS do rasového extremismu, a opět s podporou
jakýchsi PR agentur a manipulací s médii. A propadá nejen Česká televize, ale i
bývalé "disidentské" Lidové noviny. Propadají moderátoři na volné noze, propadá
i Senát, který není schopen zabránit rasistické rétorice na své půdě v takzvaném
"veřejném slyšení".
>>> ČTĚTE ČLÁNEK NA BLOGU AUTORA
Služba veřejnosti, nebo extremismu?
Máme se znovu bát? Chceme, aby opět muselo z téhle země odejít několik set
tisíc lidí? Neměli jsme dost nacistických a komunistických lágrů a vybíjení
elit? Komu tohle může sloužit? Je to skutečně služba demokracii a volné
politické soutěži? Nebo je to služba jejímu deformování ve prospěch extremizace
české politiky? To vše po zbabraném předsednictví Evropské unii a okamžitém a
prudkém propadu naší kredibility v očích našich partnerů. A také po velkém
propadu našeho vlivu.
Nelze nevnímat nárůst radikálních nálad a postojů. Házení vajíček jako reakce
na populismus. Nezačnou létat dlažební kostky? Zastavíme se u napadání webových
serverů? Nebo se k nám znovu vrátí, napřed kuloárně a pak z řečnických pódií
výrazy jako "židobolševickounionistický", které se již objevují jako neověřené
citace v novinách?
Je na čase se zastavit. Je na čase regenerovat a prosazovat základní
evropskou slušnost a chování, včetně jazyka, žurnalismu a politiky. Myslím, že
pokud nás česká politika a její PR manipulátoři tlačí negativní cestou, je na
odpovědnosti veřejnosti nenechat se manipulovat tímto směrem a tlačit
odpovědnost politiků za zlepšování, a nikoli zhoršování politické kultury,
natožpak akceptaci rasismu. A je na odpovědnosti zejména novinářů, politologů i
respektovaných osobností tuto vlnu svinstva pojmenovat a zastavit.
Za další vývoj této země jsme odpovědní všichni, nejen "machři" z reklamních
a PR agentur a jejich hurvínci a klienti na politické a mediální forbíně.
Odpovědné jsou obě velké politické strany i ti, kdo jim v agresivní negativní
kampani proti sobě sekundují.
Omezíme si volbami svou svobodu na dva extrémní póly, které se budou jen
vzájemně ničit a rozdělovat společnost? Ano i o této otázce je tato volební
kampaň a tyto volby. Omezíme si svobodu směrem k nesnášenlivosti nebo se vydáme
k odbornému a věcnému dialogu všech, kdo mají co říci bez ohledu na to zda patří
k některé velké straně? Letošní ničivá a extrémní kampaň může být předobrazem
extremizace našeho politického života v budoucnosti. Je to skutečně to co
chceme?
