Katolická církev se připojuje k boji proti rasové nesnášenlivosti

Katolická církev se dnes nejen připojuje k boji za odstranění rasové
diskriminace ve světě, ale můžeme říci, že svým učením a svou praxí byla a je v
dějinách vždycky v čele tohoto procesu. Po mnohá staletí usilovala o to, aby se
lidé neposuzovali podle barvy pleti, ale podle toho, čím ve skutečnosti jsou:
dětmi Božími. Podle křesťanské nauky jsou si všichni lidé před Bohem rovni, což
poukazuje na to, že původ rasové diskriminace – jestliže se někde vyskytne – je
třeba hledat v samotném pohledu na člověka. Pokud by byl člověk jenom produktem
nějakého slepého vývoje, bytostně by mu scházelo oprávnění k tomu, aby všechny
lidi považoval za navzájem rovné. Pokud však byl stvořen Bohem, pak všichni mají
před ním stejnou důstojnost pocházející z toho, že všichni jsou Boží stvoření a
že za všechny dal Ježíš svůj život na kříži, všechny vykoupil.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Svět si připomíná Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace, letos červenou kartou rasismu

Neexistují ušlechtilejší a méně ušlechtilé rasy, jak se to kdysi – a na
některých místech i dnes – na základě falešné a pseudovědecké teorie tvrdilo.
Tento pohled způsobil hodně bolestí a utrpení mnoha nevinným lidem v minulosti a
způsobuje, žel, i v současnosti. Mohou být kultury více nebo méně rozvinuté,
národy kulturnější nebo méně kulturní a vyspělé. To však nemá nic společného s
důstojností člověka jako takového. Člověk byl stvořen k podobě a obrazu Božímu.
Platí to pro každého člověka bez výjimky: od početí až po přirozenou smrt. Kdo
to neuznává nebo porušuje, aniž by si to uvědomoval, klade základy a otevírá
možnosti pro rasistické chování. Chybí mu totiž podstata, o kterou by
protirasistické postoje opíral.

Církev nikdy nebyla v zásadě revoluční, nechtěla měnit věci skokem. Vždycky
však v dějinách usilovala o postupnou změnu především člověka, jeho srdce, a
snažila se tak zabezpečit nejen dočasnou, ale trvalou pozitivní změnu také
společenských poměrů. To platí i v oblasti posuzování lidí na základě jejich
rasového původu, se kterým souvisí i odlišnost mentality nebo kultury
jednotlivých skupin lidí. Jenom když změníme celkový pohled na člověka, na jeho
místo ve světě, když na místo moci a nadřazenosti nastoupí duch služby a oběti,
můžeme doufat v trvalé odstranění všech současných a zabránění návratu minulých
rasových předsudků.

KAM DÁL?


Svět si připomíná Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace, letos červenou kartou rasismu