Kandidátkami Senátu na ombudsmanku jsou Brožová a Šabatová
Kandidátkami Senátu na veřejnou ochránkyni práv dnes byly zvoleny předsedkyně
Nejvyššího soudu Iva Brožová a někdejší zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Ve
druhém kole tajných voleb porazily Jitku Seitlovou a Danielu Kovářovou.
Nástupkyni či nástupce Otakara Motejla bude z nominací Senátu a také prezidenta
vybírat sněmovna.
Brožová získala ve finále od senátorů 46 ze 72 odevzdaných hlasů, Šabatová 43
hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Tomáš Grulich (ODS). Seitlová
dostala 12 hlasů, Kovářová deset. Brožovou nominoval senátor za ODS Tomáš Töpfer,
Šabatovou navrhli senátoři z ČSSD a předsedkyně senátorského Klubu TOP 09 a
Starostové Soňa Paukrtová.
Případné zvolení Brožové by znamenalo vytvoření určité tradice vzhledem k
tomu, že i Motejl býval šéfem Nejvyššího soudu. Brožová by jako předsedkyně
Nejvyššího soudu skončila. Prezident Václav Klaus, který se před čtyřmi lety
Brožovou neúspěšně pokusil z této funkce odvolat a narazil u Ústavního soudu, by
pak mohl jmenovat jejího nástupce.
Kandidaturu Brožové dnes zpochybnila předsedkyně senátní ústavní komise
Jiřina Rippelová (ČSSD) poukazem na to, že funkce ombudsmana a soudce je
neslučitelná a že Brožová by se musela vzdát taláru nejpozději tři měsíce před
volbou ombudsmana. Sněmovna by ji tak nemohla zvolit veřejnou ochránkyní práv
dříve než říjnu. Grulich nicméně uvedl, že ústava dává právo volit i být volen a
že soudce může být zbaven funkce na základě své žádosti ministru spravedlnosti.
"Osobně se domnívám, že by mělo být v obecném zájmu, kdyby paní předsedkyně
Nejvyššího soudu setrvala ve své funkci do konce letošního roku. A věřím, že ona
mně velmi dobře rozumí," uvedla také Rippelová. Narážela tak nejspíše na to, že
až do konce letošního roku smí ve funkci soudce setrvat sedmdesátiletý
místopředseda NS Pavel Kučera, který figuruje v civilním sporu známém jako kauza
justiční mafie. Kvůli jeho údajnému angažmá při vyšetřování korupční aféry
expředsedy KDU-ČSL a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka na něj podala kárnou
žalobu také sama Brožová.
Případné zvolení Brožové by znamenalo vytvoření určité tradice vzhledem k
tomu, že i Motejl byl šéfem Nejvyššího soudu. Brožové by jako předsedkyně
Nejvyššího soudu skončila. Prezident Václav Klaus, který před čtyřmi lety
Brožovou neúspěšně z této funkce odvolal, by pak mohl jmenovat jejího nástupce.
| Vizitky kandidátek na funkci veřejného ochránce práv (ombudsmana) navržených Senátem: |
| Iva Brožová (59 let) – předsedkyně Nejvyššího soudu (od března 2002). Vystudovala právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). Od roku 1975 je soudkyní – působila u Městského soudu v Brně (1975-90), Krajského soudu v Brně (1990-92), byla soudkyní Ústavního soudu (1992-99) a od roku 1999 je u Nejvyššího soudu. Kromě toho vyučovala na právnické fakultě Masarykovy univerzity. Během svého působení v čele Nejvyššího soudu se několikrát dostala do sporu s představiteli exekutivy i s některými kolegy z řad soudců. Nejznámější je její spor s prezidentem Václavem Klausem, který se ji v únoru 2006 neúspěšně pokusil odvolat. V prosinci 2007 ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl zahájit s Brožovou kárné řízení kvůli téměř čtyřicetimilionové pokutě, kterou NS uložil finanční úřad. V roce 2008 senát NS kárné řízení zastavil. |
| Anna Šabatová (59 let) – předsedkyně Českého helsinského výboru. Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), v roce 2008 obhájila doktorskou práci na katedře teorie práva právnické fakulty Masarykovy univerzity. Signatářka Charty 77, v roce 1986 její mluvčí. Po roce 1989 byla poradkyní ministra práce a sociálních věcí, redaktorkou a zástupkyní ředitele pražského Městského centra sociálních služeb a prevence (1998-2001). Od roku 2001 působila šest let jako zástupkyně ombudsmana. Nyní vyučuje sociální politiku a práci na FF UK a od roku 2008 vede Český helsinský výbor. Je manželkou novináře a politika Petra Uhla, matkou tří dětí. Nikdy nebyla politicky organizována. O svém působení v úřadu ombudsmana mimo jiné řekla, že je hrdá na to, že vznikla "instituce velmi přátelská a vlídná" k lidem, a také na to, že ovlivnila oblast sociálně-právní ochrany k většímu respektu k právům dětí i jejich rodičů, tedy k právu na rodinný život. |
