Berlusconi nás stíhá a jeho policejní jednotky ničí naše domy. Sarkozy nás deportuje a vyhání ze země. Ale v Maďarsku nás pobíjejí jako hmyz.
Situace romské komunity v Maďarsku je alarmující. V posledních volbách ultrapravice triumfovala a tito rasisté, kteří otevřeně šíří svoji ideologii, nás stíhají, vypalují naše domy a zabíjí naše syny. Situace se ještě více zhoršila od posledních voleb, kdy extrémní pravicová strana Jobbik získala 17 % hlasů a tím i 47 parlamentních křesel. Stala se tím třetí největší stranou v parlamentu. Stranu Jobbik, Hnutí za lepší Maďarsko), založenou v roce 2003, vede Gábor Vona, rasista, jenž se nechal inspirovat ještě krutějším a despotičtějším fašismem a doktrínou, stavící na odiv Hitlerovy přátele – Maďarské nacisty.
V Maďarsku je to ale jako házení hrachu na zeď. Zejména od minulého roku jakoby všechny poplašné zvony umlkly následkem usmrcení Roma Róberta Csorby (27) a jeho pětiletého syna Roberta. Vrahové útok perfektně naplánovali. Zatímco jeden rozmisťoval zápalné lahve kolem domu romské rodiny, druhý se ukryl za dveřmi, kde vyčkával. Otce s malým synem zastřelil ve chvíli, kdy se pokoušeli uniknout plamenům.
Tím ale násilí neskončilo. Napočítali jsme více než padesát případů extrémního násilí, někdy bylo použito zbraní, jindy Molotovových koktejlů. Vyžádaly si mnoho lidských životů. Poslední vražda se odehrála loni na podzim, kdy na jihovýchodě země ve městě Nagycsécs byli zabiti dva bratři. Byli zavražděni stejným způsobem jako Róbert Csorby a jeho syn.
János Frakar, vážený muž a lídr romské komunity v Gyöngyöspata, sdělil místnímu deníku: „Máme strach. Nemohu zapomenout na ty uniformované muže a jejich černé vysoké boty (příznivce Jobbiku, pozn. red.), kteří s bojovným pokřikem pochodovali naší čtvrtí.“ Většina z těchto bezohledných mužů jsou bývalými členy Maďarské gardy, ilegální polovojenské skupiny, která se inspirovala filozofií a ideologií maďarské fašistické předválečné Strany Šípových křížů. To je důvod, proč nyní spousta dětí nedochází do škol. Mají příliš velký strach, že narazí na tyto rasisty v uniformách.
Co je ale nejhorší, že má rasistická strana Jobbik stoupence na místech, kde byste to nejméně čekali. Nedávno například organizovali demonstraci ve městě Hejoszalonta, které je od Budapeště vzdáleno asi 180 kilometrů. Po boku ultrapravice stáli někteří členové místní elity, vedeni hlavou místní státní školy, zatímco starosta Jozsef Anderko a pár lidskoprávních aktivistů podpořilo místní Romy.
Gábor Vana, lídr Jobbiku a poslanec v jedné osobě, pronesl v březnu řeč před zhruba půldruhým tisícem polovojenských příslušníků. Většina z nich měla oblečené uniformy civilní gardy. Mezi nimi bylo několik uniformovaných holohlavých agresivních jedinců, kteří drželi sekery a biče, jiní si sebou přivedli své pitbully. Tváří v tvář této situaci se romské rodiny skutečně neodvážovaly poslat své děti do školy.
Zatímco středopravicová vláda Viktora Orban byla zaplavena násilím, romská poslankyně Lívia Járóka se stala tváří unijních politických snah o zlepšení situace. Nám utkvěly v paměti slova Vladimíra Špidly, bývalého evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti: „Zdá se, jakoby se v některých zemích EU Romové stali cílem rasově motivovaného násilí, které je živeno politickým populismem, nenávistnou rétorikou a médii. V některých případech se z Romů stále dělá obětní beránek největších problémů naší společnosti.“
A Romové po celém světě se nepřestávají ptát: „Pane, jak dlouho ještě to budeme muset snášet?“
