Masakr spáchaný v Norsku Andersem Breivikem uvolnil stavidla vášním, které
vyvolává v částech západních společností multikulturalismus. Kritici
argumentují, že tato „agresivní ideologie“ by nebyla možná bez politické
korektnosti, která se prý už také stala ideologií svého druhu.
Politická korektnost je nejčastěji popisována jako ideologie, jež vnímá
určité skupiny lidí jako oběti, které je třeba chránit s pomocí záměrného
ovlivňování jazyka. Jejím cílem je především odstraňování některých tradičních
označení nebo pojmů, které jsou svázány se stereotypy, jež mohou být určitými
lidmi vnímány jako urážlivé a mohou posilovat utlačovatele.
Podle kritiků sice politická korektnost vznikala jako možná pochopitelná
reakce na některé formy diskriminace, ale v současných liberálních demokraciích
prý omezuje jak otevřenou diskusi o závažných problémech, tak svobodu lidí.
Stala se kontraproduktivní, což prý ukazuje i debata o multikulturalismu, kterou
údajně uměle svazuje politická korektnost.
Co ale nám, kdo s politickou korektností nemají problém, vlastně tolik touží
politici a komentátoři, kteří se proti politické korektnosti tak vášnivě bouří,
s pomocí jazyka zbaveného „okovů“ politické korektnosti sdělit? V čem spočívá
ono údajné omezování svobody či zadušování otevřené diskuse?
Proč kritikům korektnosti tolik vadí, že se ve veřejném prostoru dnes
„nenosí“ zjednodušující stereotypy, odsudky, urážky, apod.? Bylo by jim
„demokratičtěji“, kdyby i v oficiální veřejné debatě, třeba v televizi, denících
nebo parlamentu, zaznívaly rasistické invektivy či trapné etnické i náboženské
zkratky, kterými přetékají některé internetové diskuse?
Je reálné, že by se z temné sedliny „politické nekorektnosti“, agresivity a
předsudků, kterých jsme dnes svědky právě v internetových diskuzích, nakonec
vynořilo nějaké smysluplné řešení obohacující demokracii?
Dozvěděli bychom se například o problémech romské komunity u nás více, a byla by
debata o této komunitě „svobodnější“ a konstruktivnější, kdyby se místo o Romech
mluvilo o Cikánech?
Byla by dnes Amerika dál, kdyby se o afrických Američanech důsledně mluvilo
nadále jako o „barevných“ nebo o negrech? Bylo by lepší, kdyby kvůli historii
neexistovala jistá tabu v diskusi o Židech a holocaustu? Bylo by nám
„svobodněji“, kdybychom si nemuseli brát žádné servítky, když mluvíme třeba o
národech, s nimiž sousedíme, o menšinách, o islámu?
Zajímavé například je, když si na politickou korektnost ztěžuje prezident Václav
Klaus? Co tak politicky nekorektního by nám řekl, co nám tak jako tak mezi řádky
už neřekl, nebo co bychom si jako produkt této dogmatické a demagogické mysli
nedokázali představit?
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE ZDE:
Komu vadí politická korektnost?
