Je tu plán, co s Romy a jejich bydlením v Brně

Problémy většiny ze zhruba osmnácti tisíc Romů žijících v Brně začínají město pálit čím dál tím víc.
I proto na stole náměstkyně primátora Barbory Javorové leží nejnovější projekt, který dali dohromady členové komise pro národnostní menšiny, sociální pracovnice magistrátu a odborníci z organizací IQ Roma servis a Drom. Jeho stěžejním bodem je romské bydlení.

Romové, zvyklí žít ze dne na den, často neplatí nájemné a končí na ulicích či v předražených ubytovnách. Studie navrhuje, aby se některé vytipované rodiny „vytáhly“ z ghett a zkusily žít v normálním prostředí.

S výběrem rodin, které chtějí skoncovat se sociálním vyloučením, by pomohly městu jednotlivé městské části. „Popsali jsme přesná kritéria. Šlo by o rodiny, které jsou integrace schopné. Kde například děti chodí řádně do školy, rodiče platí pravidelně nájemné a alespoň jeden z rodiny je zaměstnaný,“ vypočítala podmínky Kateřina Dubská, spoluautorka projektu, šéfka komise pro národnostní menšiny a brněnská zastupitelka za zelené.

Rodiny podle projektu projdou jakýmsi školením, kde se naučí, jaké zvyklosti musí dodržovat. Městská část jim pak přidělí byt v domě, kde nežijí jiné romské rodiny, a ve čtvrtích bez ghett. Ani ostatní nájemníci domu by nepřišli zkrátka. Městská část by jim například mohla snížit nájemné nebo poskytnout peníze na opravy v domech. „Za to, že přijmou romskou rodinu,“ plánuje Dubská. Projekt se inspiroval integračním programem ministerstva vnitra pro azylanty: když jim městská část nabídne byt, dostane od státu příspěvek na bytový fond v řádu statisíců korun.

Ve kterých městských částech by Romové dostali byty nebo kolika rodin by se první výběr týkal, zatím není jasné.
Druhou variantou, kterou projekt navrhuje, je komunitní bydlení. Romům se nebude bránit, aby bydleli pospolu, což potřebují k životu. Příkladem může být dům v Bratislavské ulici 41, který už dnes funguje na podobném principu: s Romy v něm bydlí vyškolení pracovníci, kteří se věnují dětem.

„Při splnění určitých podmínek řeší několik problémů romské komunity najednou: slušné bydlení, kontrolu placení nájmu i cílenou práci s dětmi,“ vypočítala výhody takového systému Dubská.

O problému romského bydlení se začalo hlasitěji mluvit koncem loňského roku. Jak totiž tehdy ukázala zkušenost se soukromou ubytovnou v ulici Markéty Kuncové, ani řádné placení nájemného Romy neochrání před nenadálým vystěhováním. Navíc je vlastně jediná, která lidi na úplném dně přijímá.
A město nemá žádné krizové prostory, kam by alespoň dočasně lidi bez střechy nad hlavou ubytovalo. Ani ty, kteří nepřišli o bydlení vlastní vinou, například nájemníky z vyhořelého domu.

Největší problémy s romskými neplatiči mají dvě velké brněnské městské části – střed a sever. „Ale přesně ani nevíme, kolik jich ve městě je,“ řekla šéfka odboru sociální péče Jitka Tesařová.
Kolik by projekt stál nebo kdo by se na jeho financování podílel, se zatím neví. Hlavním cílem autorů je totiž teď přesvědčit vedení města, že projekt bude prospěšný.

Řada je teď na náměstkyni Barboře Javorové, do jejíchž kompetencí romská otázka spadá a která by měla rozhodnout, co s ním.