Poslanec Marek Benda (ODS) loni na podzim řekl v jedné veřejné besedě, že
politická korektnost vytváří nebezpečí vzniku totalitárních společenských
poměrů.
Vidí tady „snahu vytěsnit spoustu témat z diskuse (…); o některých věcech se
nesmí mluvit“. „Nemá se říkat, že je normální být heterosexuálem, zatímco být
homosexuálem – abych teď použil korektní výraz – je výjimkou,“ postěžoval si.
Takže „teď“, řekl. Jindy – mimo veřejný projev – se vyjadřuje o gayích asi
lidověji.
I odborář Jaromír Dušek mluvil o homosexuálech, i když mimo veřejný projev volí
asi jako poslanec Benda „peprnější“ výraz. Urážlivé od Duška není ale slovo,
nýbrž názor, že (asi všichni) homosexuálové „drží při sobě“, podobně jako pro
Marka Bendu je homosexualita výjimkou. Radujme se, že už není hříchem, či
chorobou.
Odpor vůči jazykové korektnosti, který se často projevuje v ODS, je ale jen
snahou o větší toleranci veřejnosti ke slovní agresivitě a projevům, jež mají
někoho urazit.
Některé případy zneužití slova lze řešit u soudu, v řízení občanskoprávním či
trestněprávním. Často ale nic neurčuje, že se něco nesmí – v tom se Marek Benda
mýlí. Ono to také nelze. Například slovo „cikán“ může mít různý význam. Říkal-li
starý Rusenko, že není Rom, ale Cikán, nebo hovoří-li romistka, jež v romských
rodinách i žila, o Cigánech, není to hanlivé. V jiných případech z toho slova
čiší neznalost, pohrdání či zášť. Ze společnosti, kde se ventiluje povýšenost či
dokonce nenávist vůči jakékoliv skupině, odcházím, někdy i dveřmi prásknu.
Duškova homofobie je starý relikt, připomíná „židobolševické spiknutí“. Před
pěti lety mi řekl jeden zastupitel menšího města: „Tak ty jsi členem rady České
televize? A co tam děláte? Vždyť tam furt vidíme jen ty židy a buzeranty, jak
nám vnucujou samý germánský pořady!“ Pár slov mu stačilo a bezděky ukázal
většinu toho, čím je část společnosti stále nemocná.
S liberály se hádám, když tvrdí, že žádné pronesení slova by nemělo být
trestáno. Uvádím příklady zhoubných následků slova. USA verbální činy nestíhají,
pokud to nechce poškozený. To nese zejména Evropa nelibě, že nevyznáváme tytéž
hodnoty.
Úspěch jazykové korektnosti ukazuju i na příkladu Británie. Anglická společnost
žila před 50 lety v zajetí rasistických předsudků. Díky kampani mladých lidí
proti slovům jako Nigger či half-caste se jejich používání časem stalo neúnosným
a bojkot slov přispěl k odbourávání předsudků vůbec.
Myslím, že Jaromír Dušek je pln homofobie a spikleneckých koncepcí. Dodatečná
nepodložená „kritika“ nezákonností na ministerstvu a v Českých drahách má jen
jeho homofobii zastřít. Ve výsledku ale, myslím si, reakce na Duškovo odkopání
se české společnosti prospěly. Jako tenkrát pomohl Anglii ten bojkot slova
„nigger“.
