Janovem prošlo 70 extremistů. Přítomen byl i bývalý starosta Volák, který kritizoval nového starostu, že nepřišel

Po Litvínově opět pochodovali sympatizanti extremistické Dělnické strany
sociální spravedlnosti (DSSS), kteří prošli i sídlištěm Janov. Do města jich
podle policie dorazilo pouze 70. Pochodem chtěli připomenout střety s policií
před dvěma lety. Podle spolupracovníka serveru Romea.cz bylo extremistů asi 80.
Během akce došlo pouze k verbálním konfliktům mezi extremisty a místními Romy.

U bývalé Delvity se kolem šestnácté hodiny sešlo kolem 50 extremistů, kteří
se asi v 16:15 vydali směrem k sídlišti Janov. U kruhového objezdu, kde
neonacisty před dvěma roky zastavila policie, aby jim zabránila v pogromu na
místní Romy, zapálili extremisté svíčky. Vůdce DSSS Tomáš Vandas zde přednesl
krátký projev. Pak se již asi osmdesát extremistů přesunulo na blízké
parkoviště, kde opět promluvil Tomáš Vandas. Následovali jej se svými projevy
Petr Kotáb a Lucie Šlégrová.

Tomáš Vandas během svého projevu varoval před dalším nárůstem sociálních
problémů. Zároveň kritizoval nového starostu Milana Šťovíčka (VV), který podle
něj už v minulosti ukázal neschopnost problémy města řešit. Na mítink se přišel
podívat i skončivší starosta Daniel Volák (ODS). Šťovíčka kritizoval naopak za
to, že se na pochod nepřišel ani podívat. "Je to nezodpovědný přístup," řekl
Volák v rozhovoru s ČTK a MfDnes. Vyjádření Šťovíčka ČTK zjišťuje.

Během pochodu došlo jen k malým konfliktům. "Na místě byla asi dvacítka
místních Romů, kteří proti shromáždění extremistů protestovali. Došlo pouze na
slovní výměnu názorů mezi oběma tábory," uvedl spolupracovník serveru Romea.cz
přímo z místa. Další skupinka Romů přibrzdila u shromáždění se svým autem a
začala z okének zpívat romské písně.

Podle agentury ČTK došlo k drobnému incidentu asi v 16:45, kdy skupinka
přihlížejících začala na extremisty s černými prapory vulgárně pokřikovat.
"Jestli půjdete do Janova, zasypeme vás dlažebními kostkami," zněla údajně jedna
z výhrůžek.

Po asi pětikilometrové procházce okrajem Janova, během níž extremisté
neskandovali skoro žádná hesla, byl celý pochod ukončen. Průvod prošel jen
Hamerskou ulicí po jižní straně sídliště, do nejproblematičtějších oblastí se
projít ani nepokusil. Skupinky extremistů se po ukončení za skandování
xenofobních a rasistických hesel "Nic než národ", "Národní odpor", "Bílá, bílá,
komu by se nelíbila", "Mrtvola cikána plave po vodě…" vydaly zpět směrem k
bývalé Delvitě. Policie proti rasistům nezasáhla. Národní odpor je
neregistrovaná neonacistická organizace.

Policie a litvínovská radnice se na dnešní pochod příznivců
Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) městem velmi dobře připravila. Podle tajemníka strany
Jiřího Štěpánka si extremisté chtěli připomenout události staré dva roky. Tehdy se v Litvínově příznivci rozpuštěné Dělnické strany pokusili o pogrom na místní Romy. Extremisté se tedy alespoň poprali s policisty, kteří jim zabránili pochodovat do sídliště Janov. Střety mezi extremisty a policií trvaly několik desítek minut a stály daňové poplatníky desítky milionů.

Mluvčí mostecké policie Alena Bartošová ČTK před pochodem řekla, že policie má
připravenu asi stovku policistů. Na místě byli připraveni i těžkooděnci z pořádkové jednotky, psovodi nebo členové antikonfliktního týmu.

Tajemnice litvínovské radnice Alexandra Sixtová novinářům již dříve řekla, že akce byla řádně nahlášená a nelze ji zakázat. Z ohlášení prý
nebylo poznat, že se jedná o akci pořádanou DSSS.

Extremisté uspořádali před dvěma lety v Litvínově dva pochody v říjnu a
listopadu. Akce skončily střety s policií, která se jim snažila zabránit v přístupu do sídliště Janov, aby se tam nestřetli extremisté s místními Romy. V listopadu, kdy se odehrály větší střety, policisté proti demonstrantům použili výbušky nebo vodní děla, demonstranti naopak po policistech házeli kamení a různou pyrotechniku.

Policie kvůli pochodu 17. listopadu obvinila deset lidí, ale státní zástupce jejich stíhání zastavil, protože jejich činy posoudil jako přestupky. Obvinění jsou jen extremisté, kteří tehdy napadli Ondřeje Cakla z občanského sdružení
Tolerance.