Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Komentáře

Ivan Lesay: Boj slovenské vlády proti černým...

31. ledna 2012
Čtení na 3 minuty

Slovenská vláda opět bude bojovat proti černým stavbám. Takto zněla
zpráva, kterou
počátkem týdne začala šířit média.

Návrh novely stavebního zákona
z dílny poslanců SDKU-DS a KDH si klade za
cíl zamezit rozšiřování výstavby černých staveb a objektů na cizích pozemcích.
Stavební úřad bude takové stavby povinen odstranit.

Samotný text novely se nezdá být ničím výjimečný. Plně v souladu s principy
liberalismu chce pravicová vláda chránit vlastnická práva majitelů pozemků.
Podle

poslance Kaníka
je nezbytné, aby zasáhl stát nebo obec a černé stavby se
zbouraly.

Může nám být pouze líto, že se duch liberalismu v poslanci Kaníkovi
neprobudil v letech 2002-2005. Tehdy se mohl ozvat jako člen vlády, která

organizovala stavební práce na ještě nevykoupených pozemcích
a vydávala je
za archeologický průzkum. Dnes tam stojí fabrika KIA a její infrastruktura. V
případě korejské investice je třeba zdůraznit, že se zde

vyvlastňuje majetek soukromých vlastníků nikoli ve prospěch veřejné správy
,
ale ve prospěch soukromých firem, které tam chtěly dělat vlastní byznys.

Za téže vlády odmítli desítkám lidí, kteří museli svůj dům prodat státu kvůli
dálnicím, vyplatit cenu, za kterou by si mohli pořídit podobné bydlení jako měli
dosud. Jiní lidé se v Považské Bystrici najednou ocitly pod dálničním mostem a
újmu na jejich majetku v důsledku nepříznivé polohy jim stát také odmítl
kompenzovat.

Stejně smutně můžeme konstatovat, že aktuální návrh zákona nejde po krku v
prvé řadě

luxusním černým stavbám
. Znění zákona by sice umožňovalo zbourat ošklivou
nadstavbu historického domu na bratislavském Hviezdoslavově náměstí, budovu
firmy Dell na Fazolové nebo Talapkův kýčovitý zámeček u vlakové trati za Sencem.
Praxe je ale taková, že černé stavby tohoto typu se za směšné pokuty dodatečně
legalizují.

A o bourání megastaveb Kaníkovi prioritně nejde. V

televizní reportáži
záběry Talapkovy haciendy plynule nahrazují záběry
romských osad. Přecházíme rovnou k věci a k hlavnímu cíli novely. Kaník se podle
vlastních slov zaměřuje na stavby velmi nekvalitního charakteru na cizích
pozemcích, zejména v blízkosti romských osad.

Proč se ale skupina poslanců soustředí speciálně na nekvalitní stavby? Proč
by se mělo rozlišovat, zda je postavena černá stavba kvalitně nebo nekvalitně? V
zásadě by rozdíl neměl být žádný. Ve skutečnosti je rozdíl očividný a záměr
jasný.

Zbourat nekvalitní chatrč je levnější, než zbourat několikapatrovou budovu v
centru města. Nekvalitní stavbu nepostaví oligarchie, ale spíše chudoba. Ta
prostředky na právní ochranu respektive na dodatečnou legalizaci nemá. Bourání
nekvalitních staveb je však nejen levnější a jednodušší, ale i rasově a sociální
preciznější.

Z rétoriky poslance Kaníka je totiž zcela zřejmé, že hlavním cílem novely je
bourání domovů chudých Romů. Když mluví o nekvalitě staveb, jistě mu na srdci
neleží životní podmínky v nich žijících Romů. Kdyby ho trápily, tak by
představil i plán na zvýšení kvality bydlení. Z jeho pohledu je to samozřejmě
absurdní – novela je přece o bourání, ne o budování.

Úvahy o tom, kam obyvatelé zbořených chatrčí půjdou, poslance podle všeho
nesužují. Jejich plán tuto otázku neřeší (jeden z autorů návrhu novely,
poslanec Kužma, už dlouho
razí teorii
, že o vlastní bydlení by se měl v každém případě postarat sám
občan). A logickým výsledkem tohoto plánu je snížení kvality bydlení. Nekvalitní
bydlení sice není optimální, ale je lepší než žádné.

V této souvislosti jsem si vzpomněl na výbornou ačkoli mrazivou

úvahu Ondřeje Slačálka
. Také se mi zdá, že pokud má přijít fašizace
společnosti, tak ji nemusí doprovázet pochod vysokých holínek a mávání vlajek.
Klidně může přijít z mainstreamu společnosti, klidně i z poslaneckých lavic.

Komentář Ivana Lesaye publikoval server
Deníku
Referendum.cz

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon