Informace BIS o vývoji na extremistické scéně v 2. čtvrtletí roku 2010

Bezpečnostní informační služba nezaznamenala ve sledovaném období žádné
aktivity extremistů, které by z pohledu zpravodajské služby představovaly
reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky.

Pravicově extremistická scéna

Trestní řízení proti pravicovým extremistům, započatá v roce 2009,
ovlivňovala situaci na neonacistické scéně i ve druhém čtvrtletí roku 2010.
Oproti předchozímu období došlo k útlumu projevů solidarity s vězněnými či
stíhanými aktivisty. Pravicoví extremisté se obávali dalších policejních
opatření a všeobecně své aktivity spíše omezovali.

Docházelo k interním sporům ohledně další strategie českého neonacistického
hnutí, jejichž výsledkem byla nejednotnost a rozhádanost mezi aktivisty. To se
například projevilo na 1. máje, kdy neonacisté nebyli schopni uspořádat žádnou
samostatnou demonstraci. Pouze několik desítek z nich participovalo na akci
Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Praze. Ovšem i toto shromáždění
bylo nevýznamné a celkově vyznělo spíše rozpačitým dojmem.

Pro DSSS byly nejvýznamnější událostí květnové volby do Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky. Straně se sice nepodařilo překročit hranici
potřebnou pro získání státního příspěvku, ale přesto nebyl pro její členy
výsledek zklamáním. Zejména s výhledem na blížící se obecní volby pro ně byly
některé lokální zisky povzbuzující. V mnoha obcích totiž strana překročila
pětiprocentní hranici nutnou pro zisk míst v zastupitelstvech, v některých
menších obcích získala i přes deset procent hlasů. Volební zisky DSSS naznačují,
že navzdory zákazu Dělnické strany a přes trvalý celospolečenský negativní
postoj k DSSS jejích voličů neubývá a strana může i v budoucnu počítat přibližně
se stabilním jedním procentem voličů.

Nadále pokračuje atomizace neonacistické scény a vnikají nové nezávislé
skupinky jejích příznivců. Ty nejsou nijak centrálně organizovány a primárně
svou činnost zaměřují na lokální témata a problémy.

Propagandistickou platformou číslo jedna se pro extremisty stal Internet,
přičemž významně narostly aktivity pravicových extremistů v prostředí
internetových sociálních sítí, zejména na Facebooku. S ním je spojen i relativně
nový fenomén, spočívající ve vytváření skupin, v nichž vedle extremistů
vystupují i běžní občané, jejichž pohled na některé problémy je velmi blízký těm
extremistickým. Dochází tak ke skryté popularizaci extremistických názorů a k
jejich rozšiřování mezi veřejnost.

Levicově extremistická scéna

Levicově extremistická scéna nezaznamenala ve druhém čtvrtletí roku 2010
žádné podstatné změny. S výjimkou akcí na 1. máje se její představitelé nijak
významně veřejně neprojevovali. Prvomájové demonstrace však mají mezi levicovými
extremisty dlouholetou tradici a tudíž z jejich konání nelze vyvozovat jakékoli
závěry o aktivizaci scény. Zvýšenou prezentaci levicových extremistů rovněž
umožnilo téma voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Mimo uvedené vlastní akce se členové a příznivci levicově extremistických
skupin s ohledem na svůj mobilizační potenciál nadále spíše účastnili akcí
jiných podobně orientovaných subjektů.

Hlavním mobilizačním tématem celé krajně levicové scény nadále zůstávají boj
s pravicovým extremismem a kritika kapitalismu. Nově byly zaznamenány snahy o
založení nové krajně levicové politické strany.

Na konci dubna 2010 se osoby napojené na levicově extremistickou scénu
pravděpodobně podílely na žhářském útoku na řeckou ambasádu v Praze. Tomu
nasvědčoval především nápis Giannis (s anarchistickým symbolem „A v kruhu“ místo
písmene „A“) na fasádě budovy ambasády, který odkazoval na vězněného řeckého
anarchistu Giannise Dimitrakise.