Hrozí v českých ghettech stejné nepokoje jako v Anglii?
Podobné násilnosti, které v
posledních dnech sužují anglická
města, se podle vyjádření některých
expertů či zainteresovaných lidí mohou objevit i
v České republice. Jiní to tak horké
nevidí. Informuje o tom server Idnes.cz.
“Něco takového může přijít i do Česka. Situace je
taková, že je tady napětí, obavy a strach. A je
jen otázka času, kdy to bouchne,” míní
romský aktivista Ivan Veselý ze
sdružení Dženo. Násilnosti podle jeho
názoru může spustit rasové napadení či
důsledky vládních reforem.
Nepokoje nevylučuje ani ředitelka odboru prevence kriminality
ministerstva vnitra Jitka Gjuričová. “Můžou nastat, když
stát nebude vyvíjet skutečně masivní
intervence, aby lidé nezůstali v sociálně
vyloučených lokalitách a měli šanci
dostat se do běžné společnosti,” uvádí.
Sociolog Ivan Gabal, jehož tým před pěti lety ghetta
zmapoval, upozorňuje, že se sociální
vyloučení v ČR prohlubuje a mezigeneračně
přenáší. Pokud by stát
přestřihl sociální síť, mohla by se
následně situace vyhrotit. Nepokoje je však podle
něj těžké předvídat.
Snižování sociálních
dávek považuje za rozbušku možných
násilností i Marie Gailová, ředitelka
sdružení Romodrom, které lidem v ghettech
pomáhá. “Nemyslím si, že by to tady
bylo ve velkém, ale až ženské nebudou
mít co dát do hrnce, tak by to mohlo nastat. Když
vás zaženou do kouta a nic nemáte, tak to člověka
hází do deprese a agresivity. Samozřejmě je to i
jejich vina, ale potřebují pomoc,” tvrdí.
Gailová za velký problém považuje, že
ve vyloučených lokalitách roste generace,
která neví, co je to práce.
“Zejména ve velkých ghettech v
severních Čechách a na severní Moravě
je první generace kluků a holek, kteří vyrostli v
prostředí, kde neviděli nikoho pracovat,”
souhlasí Gabal. Politici se podle něj k těmto
problémům otáčí zády.
Vládní zmocněnkyně pro lidská
práva Monika Šimůnková naopak
soudí, že v nejbližší době k
britskému scénáři u
nás nedojde a rozhodně prý ne v
takovém měřítku. “Nicméně je bohužel
pravda, že řadu předpokladů, které byly naplněny v
Británii, můžeme nalézt i v některých
českých sociálně vyloučených
lokalitách,” uvádí. Ve 26
chudinských čtvrtích pomáhá
lidem s bydlením, vzděláním či
zaměstnáním Agentura pro
sociální začleňování,
která spadá právě do působnosti
Šimůnkové. Zmocněnkyně však
upozorňuje, že po desetiletí hromaděné
problémy nelze vyřešit přes noc.
Vznik násilností
nepředpokládá ani Jan Černý, ředitel
programů sociální integrace organizace Člověk v
tísni. “Stačí sice pár excesů, někam
vletí pár lahví a úl začne
hučet. Nemyslím si, že by to mohlo přerůst do té
míry, že roj včel vyletí a někoho
pobodá,” říká. Zmiňuje ale, že romskou
menšinu pojí silný pocit
sounáležitosti a její členové velmi
citlivě vnímají příkoří,
které se někomu děje třeba na druhém konci
republiky.
KAM
DÁL?
Idnes.cz:
“Anglické“ nepokoje hrozí i v
českých romských ghettech,
míní experti