Hostem iDNES.cz bude žena, která podstoupila nedobrovolnou sterilizaci

Elena Gorolová patří k 87 ženám, které v roce 2005 podaly stížnost
ombudsmanovi kvůli nedobrovolné sterilizaci. Ombudsman většinu stížností přijal,
některé ženy se s nemocnicemi, v nichž jim zákrok provedli, soudí. Gorolová vede
Spolek žen postižených sterilizací a v pondělí ve 12 hodin odpoví čtenářům.

Elena Gorolová odpoví na otázky čtenářů serveru iDNES.cz v pondělí 7.
července od 12:00.

OTÁZKY POKLÁDEJTE ZDE

Spolek vznikl před čtyřmi lety, kdy se za pomoci sdružení Vzájemné soužití
sešly ženy, které zjistily, že mají stejnou negativní zkušenost. V porodnicích
jim zdravotníci provedli sterilizaci, aniž by ženy na porodních sálech věděly,
co tento pojem znamená.

Převážně romské ženy ze spolku usilují o změnu legislativy, která by
znemožňovala vykonávat podobné zákroky za současných podmínek. "Ve spolku
nacházíme porozumění ostatních členek, protože můžeme hovořit otevřeně o svých
zážitcích," říká Elena Gorolová.

Sterilizace poznamená celou rodinu
Gorolovou lékaři sterilizovali v roce 1990, kdy jí bylo jedenadvacet let.
První porod proběhl císařským řezem, druhý se zkomplikoval, a tak lékaři dítěti
pomohli na svět stejným způsobem. Zdravotníci dali Gorolové podepsat souhlas se
sterilizací. "Podepište, protože můžete umřít," řekli jí prý na porodním sále.

Sterilizace nezasáhla jen do života samotné Gorolové, ale celé její rodiny.
Manžel ji několikrát ve slabší chvilce dal najevo, že jako žena je na nic,
protože s ním už nebude mít děti. Jiné ženy se stejným osudem skutečnost, že
jsou sterilizované, před svými muži tají.

Poškozené ženy u soudu
Gorolová, na rozdíl od jiných takto postižených žen, nepodala na nemocnici
žalobu. "Nemám peníze na vedení soudního sporu," říká.

Přitom nejde o marnou snahu. Loni v říjnu rozhodl ostravský krajský soud, že
Iveta Červeňáková má nárok na vyplacení půl milionu korun za to, že podepsala se
sterilizací souhlas, ale personál nemocnice ji řádně nepoučil. – čtěte Soud
poprvé přiznal odškodnění za sterilizaci

V současné době běží ještě jedno podobné soudní řízení. Heleně Ferenčíkové se
po rozhodnutí olomouckého vrchního soudu nemocnice musela omluvit. Na odškodné
ale nárok nemá kvůli promlčení. Ferenčíková podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

Problém žen bude řešit i vláda
Spolek žen postižených sterilizací se s řešením problému neobrátil jen na
ochránce lidských práv, ale i na vládu. "Zaslaly jsme doporučení, v nichž je
podrobná metodika, jak zajistit legislativní změny a kompenzaci obětí," tvrdí
Gorolová.

Její slova potvrdila ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Rada
vlády pro lidská práva má podnět na stole již rok. "Představitelky spolku se
některých jednání zúčastnily," uvedla Stehlíková s tím, že proces stále probíhá
a není v cestě překážka, která by ho mohla zastavit. Návrh by byl součástí
nového zákona o zdravotních službách.

"Připomínkové řízení je již uzavřené, teď půjde materiál k projednání vládou
samotnou. Ta rozhodne, který z návrhů projde," vysvětlila Stehlíková. Ministryně
tvrdí, že vláda se k tématu dostane buď koncem července nebo srpna.

Podle ní se hlavní rozpory při projednávání problematiky týkaly historického
kontextu. "Podobné případy sterilizace se vyskytovaly i za komunismu," dodala
ministryně.