Homosexualita je mezi Romy stále tabu

O homosexualitě u Romů ve Španělsku s antropologem Davidem Bernou

David Berna je mladý španělský antropolog. Žije v třípokojovém bytě v centru
Madridu. Jeho babička byla španělská Romka, proto se začal při svých studiích
antropologie na madridské univerzitě zabývat romskou tematikou. Nejprve se
věnoval konceptu maskulinity u Romů a zkoumal genderové role jednotlivých členů
vybraných romských rodin. Výzkum na toto téma ho zavedl do malého španělského
městečka, kde žil téměř rok v ghettu mezi tamními Romy. Zde se setkal i s
několika homosexuály, kteří byli členy zkoumané komunity. Reakce okolí na jejich
odlišnou sexuální orientaci Davida přiměla k tomu, aby se začal homosexualitě u
Romů věnovat hlouběji. V dnešní době pracuje jako terénní sociální pracovník v
jedné madridské neziskové organizaci, která pomáhá imigrantům.

Jak dlouho se problému homosexuality u Romů věnuješ? Mezi komunitami
jakých Romů se při své práci pohybuješ?

Na „plný úvazek“ se tomuto tématu věnuji tři roky. Znám hodně komunit, ve
kterých se homosexuálové vyskytují. Jsou to především komunity imigrujících Romů
z Rumunska, Bulharska, Německa. Navštěvuji i některé španělské romské komunity.
To je ale trochu problematičtější.

Je nějaký rozdíl mezi vnímáním homosexuality u původně španělských Romů a
Romů, kteří sem v posledních letech imigrovali?

Ne. Je to téměř stejné. Situace romských homosexuálů je také velmi podobná
situaci homosexuálů v jiných menšinách – například u příchozích z Afriky. Já
osobně se domnívám, že negativní vnímání homosexuality u Romů nevychází z romské
kultury, ale ze situace dané chudobou a marginalizací. Vznikají tak určité
hodnoty a tito lidé si snaží zachovat v majoritní společnosti svou identitu, na
jejíž vytváření má velký podíl rodina. Celkově se střetávám se zásadním
problémem v rozlišování, kdo je Rom a kdo je sociálně vyloučený.

Jaký je tedy tvůj koncept určování toho, kdo je Rom a kdo Rom už není?

Pro mě je nejdůležitější, jestli se ten člověk jako Rom cítí. Potom ho i já
za Roma považuji.

Jakým způsobem hledáš romské homosexuály a transsexuály pro svůj výzkum?

Pro kontaktování respondentů mám dvě metody. První a asi nejčastější metoda
je přes internet. Navštěvuji gay servery, kde odhaduji etnickou příslušnost
uživatelů podle fotek. Potom si s nimi začnu psát a zjistím, jestli byl můj
odhad správný. Druhou metodou jsou kontakty. Sbírám kontakty od svých již
osvědčených informátorů a od romských neziskových organizací.

Setkáváš se při kontaktování svých nových informátorů s nějakými problémy?

První kontakt je strašně těžký. Je to vlastně asi největší problém, se kterým
se během své práce potýkám. Většina mých informátorů žije ve skrytu.
Neprezentují svou sexuální orientaci veřejně.

S jakými lidmi se setkáváš nejvíce? Jsou to gayové, lesbičky nebo
transsexuálové?

Nejčastěji narážím na gaye. Je to stejné jako u Neromů.

Vnímají romští rodiče u svého potomka pozitivněji homosexualitu než
transsexualitu (tzn. změnu pohlaví)?

Já znám šest případů romských transsexuálů. Ve všech šesti případech rodina
sexuální identitu svého dítěte naprosto akceptuje. Nejdříve to byl muž a teď je
to prostě žena. Rodina už se ke svému členu v takovém případě nechová jako k
chlapci, ale jako k dívce. Transsexuál se dále naprosto normálně účastní všech
rodinných záležitostí. Je to nový člověk. Naopak homosexuálové to mají strašně
těžké. Především v případě dívek je tlak rodiny silnější a dívka je pod
neustálou kontrolou svých rodičů. Ti je například drží v domácím vězení po dobu
i několika let.

Jakým způsobem se romští transsexuálové živí?

Některé podporuje rodina, jiní se živí prostitucí.

Jejich rodina o takové profesi ví a akceptuje jí?

Ne. Prostituce rozhodně akceptována komunitou není. Je to věc, o které se
veřejně ví, ale záměrně se to nevidí. Je to stejné jako s homosexualitou. O té
se také běžně ví, ale nemluví se o ní. Dělá se, že neexistuje.

Jaké jsou hlavní problémy, kterým musí mladý romský homosexuál čelit?

Za prvé je to život ve skrytu. Je proto pro ně velice těžké najít si stálého
partnera. Pro Romy ve Španělsku stojí vždy na prvním místě rodina. Přátelé,
volný čas i ekonomické zájmy – vše se točí kolem rodiny. Nemají moc příležitostí
na navázání kontaktu s ostatními homosexuály. Také je přítomný neustálý strach z
odhalení, strach, že je někdo z komunity zahlédne spolu s jejich partnerem.
Druhým problémem je smíření se se svou sexuální identitou.

Jak Romové obecně homosexualitu vnímají?

Romové ve Španělsku často věří, že je homosexualitou kontaminovali gádžové.
Má to co do činění s konceptem rituální čistoty.

Plánují tví informátoři budoucnost? Přemýšlejí nad tím, jestli budou moci
někdy žít život podle svých představ, nebo jsou spíše zoufalí?

Většina mých informátorů dává přednost neplánování a nepřemýšlení nad svou
budoucností. Někteří ale plánují život v heterosexuálním manželství, protože se
obávají, že budou ve stáří sami, protože se jich rodina v případě jejich
prozrazení zřekne. Objevují se ale také rozdíly ve vnímání budoucnosti mezi
bohatými a chudými Romy. Ti bohatí věří, že je život podle své odlišné sexuální
orientace možný. Ti chudí v to naopak nevěří.

Mají romští gayové tendence opustit rodinu a žít svůj vlastní život, nebo
preferují rodinný život?

Naprostá většina dává přednost rodině. Myslí si, že život s jejich partnerem
znamená život v osamění. Myslí si, že život s partnerem znamená život mezi gádži.
To je pro ně nepřijatelné.

Mají romští gayové tendenci se sdružovat, nebo spíše dávají přednost
anonymitě?

Moji informátoři se většinou s dalšími romskými homosexuály znají. Je to ale
různé. Mladí romští homosexuálové se často drží ve skupinkách mladých romských
gayů. Naopak lidé, kterým je už přes dvacet pět let, preferují sexuální vztah s
Neromem. Obávají se, že by se jejich případný vztah s jiným Romem mohl provalit
a mohla se o něm doslechnout rodina. Muži navíc dávají přednost sexuálním
vztahům na rozdíl od dívek, které preferují vážný, citový vztah.

Proč je v preferencích charakterů vztahů mezi muži a ženami takový rozdíl?

Muži jsou více pod tlakem. Žijí v neustálém strachu z toho, že se o jejich
vztahu dozví jejich okolí. Dávají proto přednost nezávazným vztahům. To do
značné míry souvisí s rolí muže v rámci romské společnosti a konceptem
maskulinity. Očekává se od něj reprodukce a pokračování rodu. Muž by neměl své
city tolik projevovat. Proto i romští gayové preferují fyzično. Dívky jsou více
romantické a citově založené.

Jaké jsou nejzávažnější problémy, se kterými se během svých výzkumů
potýkáš?

Nejobtížnější pro mě je najít vhodné informátory, kteří mi důvěřují. Jak už
jsem řekl výše, kontaktuji je nejčastěji přes internet. V první řadě se
představím a vysvětlím, o co mi jde. Je zajímavé, že si většina z nich na
internetu vytváří přezdívky, které v sobě označují informaci o jeho původu –
např. gypsy29, gypsyAngel a podobně.

Dochází s postupem času k nějakému posunu ve vnímání homosexuality u Romů?

Ano. Velký vliv na vnímání má televize. Čím dál častěji se o homosexuálech
vysílají různé pořady, vystupují jako hlavní hrdinové seriálů nebo filmů, a tak
se jejich vnímání Romy také postupně proměňuje. Podílí se na tom i vývoj ve
vzdělání a šíření informací.í.