Hlavní problémy Jiřího Čunka: rodinné finance a vztah k Romům

Je tomu téměř přesně rok, kdy se dlouholetý vsetínský starosta Jiří Čunek
stal členem horní parlamentní komory a jeho politická dráha nabrala strmý
vzestup. Slibně rozjetou kariéru senátora, předsedy KDU-ČSL a vicepremiéra vlády
Čunka (48) však záhy ohrozily kauzy týkající se původu jeho majetku a vztahu k
menšinám.

ČTĚTE TAKÉ

SPECIÁL: Aféra Čunekgate 

SPECIÁL: Deportace vsetínských Romů

Krátce před loňskou kandidaturou do Senátu na sebe Čunek upozornil tím, že
jako starosta nechal vystěhovat část vsetínských Romů z centra města. Přemístění
romských spoluobčanů z poničeného pavlačového domu do nových bytů z plechových
stavebních buněk na předměstí a zejména přestěhování několika rodin do obcí
daleko od Vsetína kritizovali romští aktivisté a ochránci lidských práv. Čunek
se bránil nařčení z rasismu a tvrdil, že Romům pomohl.

Olej do ohně ale na konci března přilil sám Čunek. Na dotaz čtenáře deníku
Blesk, zda "se budou dotovat i ostatní lidé jako Romové", odpověděl: "To se
budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat
ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou – on je chudák."
Čunek se za svůj výrok posléze omluvil, kritice ze strany nevládních organizací
i koaličních partnerů se ale nevyhnul.

V té době již Čunek čelil jinému závažnému problému, obvinění z korupčního
jednání, které proti němu vznesla jeho bývalá sekretářka Marcela Urbanová. Podle
jejího tvrzení Čunek v roce 2002 přijal půlmilionový úplatek od realitní firmy
H&B Real. Když se informace dostala do tisku, přišel Čunek postupně s několika
verzemi původu peněz. Nakonec oznámil, že šlo o částku vyplacenou po krachu
Universal Banky, v níž měl uložené úspory.

Kvůli údajnému půlmilionovému úplatku začala vicepremiéra vyšetřovat policie.
Na počátku letošního února Senát těsnou většinou zbavil Čunka imunity a vydal ho
k trestnímu stíhání.

Poté policie vyšetřování údajné korupce uzavřela a předala spis přerovskému
státnímu zástupci Radimu Obstovi. Na počátku června však nejvyšší státní
zástupkyně Renata Vesecká Obstovi kauzu odebrala a přidělila ji do Jihlavy.
Důvodem opatření byla podle Vesecké procesní chyba. Jihlavský státní zástupce
Arif Salichov počátkem srpna Čunkovo trestní stíhání zastavil.

Kauza se dotkla nejenom samotného Čunka, ale i vlády, v níž zastává post
vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Opozice především kritizovala způsob,
jakým nejvyšší státní zástupkyně vstoupila do vyšetřování případu. Rovněž
kritizovala Čunka, že kvůli svému vyšetřování nezvládl práci ministra a ohrozil
čerpání peněz z evropských fondů. Tlak na Čunkovo odvolání z vlády však předseda
vlády Mirek Topolánek odmítal s tím, že by tak učinil, pokud by se
vicepremiérovým případem začal zabývat soud.

V průběhu vyšetřování se v tisku objevila řada spekulací týkajících se
vicepremiérových majetkových poměrů. Jejich společným jmenovatelem byla otázka,
zda mohl Čunek před svým vstupem do vrcholné politiky legálně získat deklarované
několikamilionové úspory.

Nejnověji Česká televize přišla s tvrzením, že Čunkova rodina pobírala
sociální dávky v době, kdy na její účty přicházely milionové sumy. Vicepremiér
obvinění odmítl.

Jiří Čunek se narodil 22. února 1959 ve Zlíně. Po ukončení odborného učiliště
vystudoval strojní průmyslovku ve Zlíně. Byl automechanikem u Pozemních staveb
Zlín a v letech 1982 až 1998 pracoval ve Zbrojovce Vsetín, nejprve jako
bezpečnostní technik a poté byl vedoucím bezpečnosti práce.

V roce 1994 se stal členem vsetínského zastupitelstva a v letech 1998 až 2006
byl starostou Vsetína. Od roku 2000 je v zastupitelstvu Zlínského kraje. Členem
lidové strany je od roku 1990. Je ženatý a má čtyři děti.