Historky ze života jako ústřední motiv literatury Romů

Středeční lidové noviny přinesly u příležitosti výstavy patnácti portrétů romských spisovatelů s názvem Lačho lav sar maro (Dobré slovo je jako chleba), jejímž autorem je Lukáš Houdek, rozhovor s romistkou Karolínou Ryvolovou, která v něm hovořila o charakteru a situaci romské literární tvorby.

Ryvolová v rozhovoru popisuje současný boom literatury Romů na rozdíl od počátku 90. let, kdy děl romských autorů vycházelo poskrovnu a vydávala je spíše malá nakladatelství. V dnešní době se romské literární tvorby čím dál častěji ujímají renomovaná nakladatelství jako Dauphin, Argo nebo Triáda. „Dříve museli zájemci romská díla složitě vyhledávat. Kdo dnes ale nezná spisovatelku Elenu Lackovou, hojně recenzovanou prózu Gejzy Horvátha Trispas, neslyšel o povídkách Andreje Gini či nezná třeba knihy Eriky Oláhové a považuje se za milovníka knih, je spíš ignorant,“ uvedla pro Lidové noviny Ryvolová.

Karolína Ryvolová zmínila, že hlavním námětem romské literární tvorby jsou zejména životní zážitky, zkušenosti a z toho vyplývající snaha zachytit rodinnou tradici. Popisuje často život lidí na okraji společnosti. Písemná tvorba Romů tak může být podobná dalším menšinovým literaturám, jejichž autoři byli členy některé z marginalizovaných skupin. O tom se v rozhovoru zmiňuje i Ryvolová: „V diplomové práci jsem srovnávala romské autory se spisovateli literatury jidiš, jako byl třeba Šolom Alejchem. Literatura psaná jidiš z konce 19. století byla také literaturou lidí z okraje, často pronásledovaných a znevýhodněných obyvatel ghett či štetlů. A práce Gini či Fabiánové má kořeny zase ve slovenských romských osadách.“

V posledních letech se objevuje čím dál více mladých autorů. Patří mezi ně například Renáta Berkyová, Monika Kováčová nebo Patrik Čonka. Karolína Ryvolová poukazuje na drobnohled, pod kterým jsou tito mladí autoři nuceni pracovat. Jakmile vyjdou se svou romsky psanou tvorbou na veřejnost, stávají se současně politickým nástrojem. Jsou v ně vkládány velké naděje a tito autoři mohou být do jisté míry vysokým očekáváním také svazováni. „Nejste jen prostě další básník, mluvíte za společenství. A nezastírám, že podpora romské literatury je i důležitý prvek, utvářející příznivější obraz Romů v celé společnosti,“ uzavírá Ryvolová.

Výstavu Lačho lav sar maro v pražské kavárně Café Jericho pořádá sdružení ROMEA. Jejím autorem je romista Lukáš Houdek. Výstava potrvá do poloviny května.