Historik Ctibor Nečas dostane cenu Muzea romské kultury

Letošní cenu Muzea romské kultury v Brně dostane historik Ctibor Nečas.
Muzejníci ho chtějí ocenit jako vědce, který se celý život věnuje romským
dějinám a s muzeem spolupracuje. Nečas také muzeu předal do sbírek některé
písemnosti, řekla dnes novinářům Jana Poláková pověřená vedením instituce.
Muzeum letos ocenění udělí potřetí. Loni ho získal Ján Sajko, který víc než 20
let učí výtvarnou výchovu ve slovenské romské základní škole. První cenu dostala
muzejní mecenáška Jana Šustová.

Muzeum, které letos slaví 20 let od založení, předá letos dvě ceny. Speciální
ocenění k výročí obdrží brněnský romský aktivista Karel Holomek. Podle Polákové
je to člověk, který stál u zrodu instituce a romskou problematikou se celý život
zabývá. Holomek je otcem ředitelky muzea Jany Horváthové.

Muzejníci dnes zároveň představili výstavu, kterou k dvacetiletému výročí
připravili. Připomíná začátky muzea, kdy několik lidí působilo v pronajatých
kancelářích a různě se stěhovalo po Brně, i současnost, kdy je muzeum státní
organizací, spravuje sbírkový fond o 30.000 předmětech, pořádá výstavy, semináře
i akce pro romské děti.

Výstavu se prý tvůrci snažili pojmout co nejpestřeji. Zahrne promítání filmu,
který k výročí vznikl, i módní přehlídku. Modelové předvedou tradiční romské
oděvy z ČR i zahraničí. Kurátorka Taťána Bártová Pavelková k oblékání řekla, že
například na Balkáně Romové tradiční oděv stále nosí, a to nejen jako kroj, ale
jako tradiční denní ošacení. U nás prý Romy ovlivňují v oblékání hlavně
většinové módní trendy. Pokud lze mluvit o romském přístupu k módě, pak si
libuje ve výrazných barvách, zejména červených tónech, a lesku. Časté je použití
kovových ozdob a flitrů. "Ale nelze to brát jako berou minci," uvedla kurátorka.

Dětské návštěvníky by na výstavě měl potěšit interaktivní koutek. Děti tam
budou moci hmatem rozeznávat, jaké věci se skrývají v krabici, skládat puzzle a
hádat, k čemu slouží méně obvyklé předměty. Jejich bohatá výstava bude i
součástí expozice. Kurátoři do ní zařadili kovadliny a kovářské měchy, kotle,
džezvy, oděvy, šperky, obuv, koše i výrobky z loubků, tedy tenkých proužků
dřeva. "Snažili jsme se navodit atmosféru stísněných prostor prvních kanceláří a
sbírkových depozitářů," uvedla Bártová Pavelková.

KAM DÁL?
 Muzeum
romské kultury letos slaví dvacáté narozeniny