Historie 8. dubna -Mezinárodního dne Romů

Poblíž Londýna se v roce 1971 uskutečnil historicky první světový romský kongres. Především díky iniciativě anglických (Grattan Puxon, Donald Kenrick), francouzských, takzvaných Manuša (Matéo Maximoff), tehdejších jugoslávských (Jarko Jonavovič) a dalších Romů a romistů byly ofi ciálně položeny základy dnešní Mezinárodní romské unie (International Romani Union). Účastníci kongresu, kterých bylo ofi ciálně 25-30, se usnesli nejen o podobě romské vlajky a romské mezinárodní hymny. V té době delegáti sjezdu ofi ciálně ustanovili první mezinárodní romskou organizaci IRU (International Romani Union), zpočátku známou pod názvem World Romani Union. Již tehdy přemýšleli nad oficiálním názvoslovím a pojmoslovím, které by nově ustanovenou nejen politickou sílu mělo provázet. Mimo jiné schválili oficiální označení pro příslušníka romské menšiny – Rom namísto do té doby především pejorativně vnímaného označení Cikán.

Ačkoliv se posléze konaly další dva kongresy IRU, 8. duben byl uznán mezinárodním svátkem až mnohem později, v roce 1990 ve Varšavě, kde se konal čtvrtý kongres IRU. 8. duben má připomínat den, kdy se ofi ciálně zpečetila mezinárodní spolupráce Romů a romské hnutí dostalo mezinárodní a politicko-společenský rozměr. V tento den si mají účastníci oslav každoročně připomenout společný původ, jazyk, kulturu, společné sjednocení a spolupráci a především „romipen“ (přeloženo „romství“ – tedy uchování identity).
8. duben byl později uznán a vyhlášen jako Mezinárodní den Romů a slaví se po celém světě.

V české republice se od 90. let Mezinárodní den Romů stal internacionální záležitostí. Přesto je to jeden z mála svátků, které romská menšina má. Na celém světě si Romové připomínají oslavy 8. dubna jedním společným symbolem.
V roce 2002 vévodilo svátku zapalování svící. V roce 2003 házení květin do řek. Květiny pluly nejen Nilem, Amazonkou a dalšími řekami, ale dokonce také českou Vltavou. V roce 2004 byla v pražských Letenských sadech zasazena mladá lípa, která symbolizuje zapuštění kořenů národnostních menšin. Od tohoto roku se každoročně při příležitosti 8. dubna slavnostně zalévá. Tohoto počinu se většinou zúčastní některý z politických reprezentantů České republiky, letos to bude ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Zatím nejsilnější tradici mají oslavy 8. dubna v zemích bývalé Jugoslávie a vůbec na území Balkánu. Je to zapříčiněno nejen početnou romskou menšinou, ale ve srovnání s ČR i tím, že tam má tento svátek delší tradici. V ČR se začalo o svátku Romů hovořit až v druhé polovině 90. let. Největší popularizaci v tom nejpozitivnějším slova smyslu zažil Mezinárodní den Romů v roce 2000, a to především v křesťanských zemích díky tehdejšímu papeži. Papež Jan Pavel II. 8. dubna roku 2000 využil generální audience na vatikánském náměstí Sv. Petra k tomu, aby při příležitosti Mezinárodního dne Romů vyzval věřící k větší úctě vůči Romům.

Romská vlajka

Spolutvůrce vlajky je Dr. W. R. Rischi, lingvista a romista z indického Čandígarhu (později tam založil Centrum romských studií). Zemřel 1. prosince 2002. Romskou vlajku tvoří dva podélné pruhy, dolní zelený symbolizuje sepjatost Romů s přírodou a horní modř naopak s nebem. Kolo uprostřed, které oba pruhy překrývá, symbolizuje cestu, poutě, kočování.
Symbolika vychází také z prastarého indického kola osudu. Původně ho tvoří šestnáct loukotí, jeho jasně červená barva odpovídá první čakře – elementu země.

Romská hymna

Mezinárodní romskou hymnu Gelem, gelem otextoval na tradiční nápěv romský hudebník a politik Jarko Jovanovič z Bělehradu, který již dlouhá léta žije v Paříži.