Hirt: Jiří Čunek - Klesla mu popularita, opět tedy „vytáhl“ Romy

Romské problematice se vedoucí Centra aplikované antropologie a terénního
výzkumu plzeňské univerzity Tomáš Hirt dlouhodobě věnuje. Některých tezí z jeho
prací zřejmě využil i Jiří Čunek. „Takto to nelze zjednodušovat,“ říká ale Hirt.

ČTĚTE TAKÉ

Čunek: Romská kultura je v rozporu s listinou práv a svobod

LN: Co si myslíte o této větě týkající se problematiky romské komunity:
Nejde o problém národnostní, ale o problém sociálního vyloučení, které postihuje
převážně příslušníky romské komunity především proto, že jejich tradiční kultura
není s kulturou moderní společnosti slučitelná…? Lze to takto říct?
To je právě problém. To bych ale musel mluvit deset minut… V určitých
aspektech ano, v určitých ne. Jde o to, že kultura, která se předává v romských
osadách, ze kterých pochází většina Romů, kteří se momentálně nacházejí v České
republice, spočívá na příbuzenském principu. To znamená na širokých
příbuzenských vazbách. Tyto široké příbuzenské vazby se těm lidem vyplatí
udržovat i v prostředí českých sociálně vyloučených lokalit právě proto, že
podmínky v těchto lokalitách jsou poměrně nejisté. Ty sociálně vyloučené
lokality jsou ale součástí moderní společenské situace. Nicméně platí, že tyto
vazby mohou představovat určitou bariéru integrace těch lidí na úroveň životního
stylu střední třídy. Často se například dělí o svoje příjmy a zdroje s řadou
svých příbuzných. Čili na jedné straně ano: kulturní výbava sociálně vyloučených
Romů v ČR představuje určitou zátěž při sociálním vzestupu. Ale na druhé straně
se ta osadní kultura ukazuje jako výhodný model adaptace v prostředí sociálně
vyloučených lokalit, které jsou nedílnou součástí moderní komplexní kultury.

ČTĚTE TAKÉ

ROMEA: KDU-ČSL prokazuje svou nekompetentnost pro řešení sociálních problémů

LN: Je podle vás možné, že problémy vyloučených skupin Romů jsou způsobeny
i tím, že v jejich komunitách funguje kastovní systém, široké rodiny se musí o
vše dělit, a když například někdo pracuje, musí část svých výdělků odevzdávat
příbuzným, již nepracují, což snižuje jeho motivaci pracovat?
Do určité míry ano, ale je to přílišné zjednodušení. Faktorů nezaměstnanosti je
celá řada, například zadluženost a hrozba exekuce. Ale prosím nezlobte se. My se
této problematice dlouhodobě věnujeme. Ten výklad je tak komplikovaný, že nelze
shrnout do odpovědi v novinovém rozhovoru. I odborný článek, který jsme na toto
téma nedávno publikovali, měl padesát stránek. A i ten pokrýval jen část té
problematiky.

LN: Ptám se proto, že citovaný výrok i teze, kterou jsem přednesl ve druhé
otázce, pocházejí ze čtyřstránkového referátu Jiřího Čunka na téma sociálně
vyloučených občanů v rámci konference KDU-ČSL. Jemu ty čtyři stránky stačily.
Částečně používal i některé teze z vašich odborných textů, na kterých jste
spolupracoval s Markem Jakoubkem. Jiří Čunek je znám svým kontroverzním postojem
vůči Romům z minulosti. Co říkáte na to, že se nyní na věc snaží jít,,vědecky“?
Jako bývalý ministr pro místní rozvoj má samozřejmě právo tuto otázku
tematizovat. Nicméně je úplně zřejmé, proč to dělá. Osobně se domnívám, že se
teď chce opět zviditelnit svým starým tématem, tentokrát jako koncepční chlapík.
A strhnout stranou pozornost od svých ostatních problémů. Já bych mu v tomto
opravdu nerad poskytoval alibi, i kdyby nyní z našich prací citoval celé
odstavce. Protože to, co říkal dříve, byl opravdu mimořádný populismus. A obávám
se, že i teď mu jde o něco jiného než o systémové řešení situace sociálně
vyloučených lidí.

FOTO:
www.clovekvtisni.cz