Gipsy: Nebojíme se oponovat názorům Jiřího Čunka

„Jsem člověk, co dělá hudbu a má své vlastní názory. Nejsem ničí ovečka,
věřte mi.“ Radoslav „Gipsy“ Banga, zpěvák Gipsy.cz, má ve svých postojích jasno.

LN Bylo docela těžké vás o prázdninách sehnat, i vaše manažerka říkala, že
„prázdninový režim byl dost rozevlátý“…

Já osobně jsem si prázdniny nesmírně užil. Celý rok 2008 je pro mne rok
velikých a důležitých změn. Ale není to jednoduchý rok, a tak ani tyto prázdniny
nebyly jednoduché – je to festivalové období a kapela hraje všude možně.

LN Taky jste s kapelou vydali desku Reprezent, o které se díky skladbě
Čunárna mluvilo o dost dříve. Neměli jste problémy se zařazením písně na album?
Přece jen, případná žaloba, kdyby Čunek a lidovci nebyli laxní, hrozila.
Neděsilo to vydavatelskou firmu, kapelu nebo vás?

Neměli jsme vůbec žádný strach. Věděli jsme, že je to celé o taktice a klidně
jsme zariskovali. Pan Čunek není hloupý, protože kdyby byl, žaloval by nás a
udělal by nám tak nesmírnou laskavost, což se nestalo.

LN Máte tedy u Indies úplnou svobodu v tvorbě?

V teamu Indies Records – Mars Promotion – Colors Promotion existuje jediná
forma progresu: diskuse. Nejde o to být omezen, ale být připraven. Díky
spolupráci těchto lidí lze naši svobodu zrealizovat a o tom to je.

LN Na jedné straně je píseň braná jako „legrácka“, na druhé straně jí
„bojujete“ proti Čunkovu přístupu k řešení romských problémů. Nebude ale jedna
píseň málo? Znovu upozornila na několik znepokojujících faktů, ale zdá se, že
celá kauza už vyšuměla…

Ano, jedna píseň nic nezmění. Je to běh na dlouhou trať. Je potřeba více
aktivit a času na to, abychom viděli skutečné změny. Pochybuji, že změníme
perspektivu pana Čunka. Ale je dobré ukázat, že existuje i strana, která je na
druhém břehu. Gipsy.cz jsou lidé, co se nebojí oponovat jeho názorům.

LN Českou politiku asi moc v oblibě nemáte. Nebo je to jenom Čunek a
lidovci? Co jste si myslel o tom, jak se do kauzy zapojil ministr Schwarzenberg?

Nejprve mne potěšilo, že se postavil proti Čunkovi, ale mám pocit, že časem
nějak tak pomalu zbrzdil, a to je škoda. Já osobně mám pana Schwarzenberga rád,
myslím si, že je to poctivý člověk. Politika je šílená věc, protože je šílená a
také nutná. Bez ní by to prostě nešlo, i když někdy bychom byli raději, kdyby to
šlo. Nakonec jen vybíráte to menší zlo, nic víc. To jsou celé volby – vybrat to
menší zlo.

LN Myslíte, že provokace k hudbě patří? Nebo se ještě „víc hodí“ k hip
hopu?

Nevím, jestli provokace k hudbě patří, ale baví mě ten pocit, že si to můžu
dovolit. Jiní by na mém místě byli už dávno pěkně namočení v průseru, ale díky
umění můžeme klidně, jak se říká, „hodit hodiny a zahrabat za jedna“.

LN Čeho se dá hudbou v politice dosáhnout? Např. ve Spojených státech
dokážou kapely, „programově“ namířené proti samotnému prezidentovi, podstatně
ovlivnit smýšlení lidí – alespoň tedy fanoušky. Jak je to u nás?

Myslím si, že je fuk, kde se člověk nachází. Existuje prostě masa lidí, která
má nějaký většinový názor a ten je z veliké části ovládán médii, vlivnými lidmi
anebo strachem. Jen málokdo je takový blázen, aby si dělal vlastní úsudek a
nenechal se ovlivnit okolím. Tací lidé jsou pak považováni za rebely. Přemýšlet
a mít vlastní postoje se v dnešní společnosti nevyplácí, je kolikrát jednodušší
se přidat k většině, a tak proč by si někdo komplikoval život, že? A právě tady
přichází na řadu umění.

LN Každá společnost se v mnohém liší…

Ano, to je pravda. Ale nejde to generalizovat a shrnout. Nakonec nám nezbývá
nic jiného, než umět tolerovat odlišnost a snažit se posuzovat hlavně dobro nebo
zlo daného člověka.

Tady asi zaostáváme – v české zemičce většinou soudíme dle barvy pleti,
sociálního postavení, peněz a takovýchhle blbostí. Jakmile máte drahé auto a
prachy, není problém najít kámoše. Jakmile jste cikán, není problém zde najít
nepřátele. Vidíte, jak málo stačí k předsudkům nebo falešnosti?

LN Ve svých textech se na to nebojíte upozorňovat, ale popichujete
nejrůznější špínu… Tím, jak je interpretova tvář známější, stává se větší
hvězdou a je s ním občas zacházeno v rukavičkách. Setkáváte se s projevy rasismu
často?

Pro mne je projev rasismu to, když mne někdo posuzuje, aniž by o mně cokoliv
věděl.

LN S ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou vycházíte dobře…
Stal jste se ambasadorem kampaně EU Evropského roku rovných příležitostí. Jak
vypadá takový „úkol“ v praxi?

S paní Stehlíkovou jsem vždy vycházel dobře. Nicméně mám pocit, že pro mě
role velvyslance už skončila. Původně jsem myslel, že se budu v politice
angažovat víc, ale nakonec jsem se rozhodl, že zůstanu spíš u hudby. Jinak
takový úkol v praxi je opravdu spíš jen reprezentativní. Tu skutečnou práci za
vás dělá team lidí, jako jsou například Vojta Lavička. V tomto projektu šlo
hlavně o prezentaci určité myšlenky rovné příležitosti pro všechny, bez rozdílu
rasy, náboženského vyznání nebo pohlaví.

LN Moderoval jste svůj pořad v rádiu, jste vidět i slyšet. Nebojíte se, že
se stanete „maskotem“ romského aktivismu?

Show na rádiu Wave už několik měsíců nedělám… Avšak myšlenka „maskota“
romského aktivismu už mne napadla. Nechtěl bych takhle dopadnout. A také budu do
budoucna pracovat na tom, aby mne lidé brali především jako člověka, co dělá
hudbu a má své vlastní názory. Že nejsem ničí ovečka, a já nejsem, věřte mi.

LN Kde je hranice, kam už v reflexi politiky v hudbě nezajít?

Nevím. Ale v USA jsou tyhle limity hodně vysoko. Ono je občas dobré říct
naplno svůj názor jako umělec, a ne jako politik. Lidé pak vaše slova berou
úplně jinak, protože vás úplně jinak měří. Já osobně ale ten limit mám jen tak
vysoko, jak vysoko je drzost některých politiků. Pokud mne někdo urazí (a to
nemusí být jen záležitost mého ega), pak se mu postavím a udělám politický song.

LN Účastnili jste se podruhé soutěže Eurosong. Nepochybně to byla zábava,
ale mám dojem, že pro kapelu Gipsy.cz už trochu zbytečná. Nebo tím splácíte dluh
ČT, která vám v začátcích, jak říkáte, pomohla?

S ČT máme skvělé vztahy, oni podporují nás, my zase je. Eurosong je malinko
zvláštní soutěž, to je pravda. Ale to národní kolo chtěla ČT udělat jinak. A
jinak ho udělali. Díky Eurosongu se zjevila publiku například i kapela Toxique,
což je skvělá záležitost a tu šanci být vidět jim Eurosong dal. To nepovažuji za
póvl, vnímám to jako vstřícnost a lidé z ČT, již Eurosong produkují, bezpochyby
vstřícní jsou. Půjdu do Eurosongu znovu a podpořím je za to. Podpořím to, že
zpívá a soutěží většinou mladý team, což je taky v českém showbyznysu důležitá
věc.

LN Gipsy.cz už zažili dost úspěchů. Vy sám hrajete a věnujete se hudbě už
od dětství. Co byl zatím největší úspěch?

Můj největší úspěch byl bezpochyby stát na půdě Glastonbury, mít tam hodinový
koncert. To bylo něco úžasného, i kdybych tam byl jen minutu, bylo to úžasné. Je
to jako vystoupit na Mount Everest.

LN Živí vás dnes muzika? Kdy začala?

Hudební profese nějaký prachy rozhodně vydělá. Uživí mě to. Živilo mne to
vždy. Ono není rozdíl mezi tím mít v kapse pět litrů anebo pět set. Mění se jen
možnosti. Pokud je nutný bydlet v malý díře a nechodit každý den do luxusní
restaurace, pak se nedá nic dělat. Pokud ale můžete, je to fajn. Se mnou jako s
člověkem prachy moc nehnou. Před penězi mám skutečnou a nefalšovanou lásku k
řemeslu -k hudbě. Mám tam také rodinu a mezilidské vztahy.

LN Rodiče z toho asi nemohli být moc nadšení, když jste se rozhodl dělat
hudbu profesionálně. Je to tak? Teď už na vás ale můžou být hrdí, ne?

Otec i matka mne velmi podporují. Když jsem začínal, táta mi to rozmlouval.
Sám byl muzikant, ale měl smůlu, protože tady byl jiný režim a komáři moc
nemuseli jazz-rock a la Pink Floyd. Dnes je jiná doba a jsou jiné možnosti. Po
13 letech už mi rodiče věří a podporují mě, za což jsem rád. Podporuje mne celá
rodina, bráchové i ségra.

LN Dost zajímavá je vaše spolupráce s Gogol Bordello. Jak k ní došlo a jaký
mají kapely teď vztah? Neplánujete něco do budoucna? Co si myslíte o hudbě Gogol
Bordello?

Gogol Bordello je velmi úspěšná kapela, je to jméno, na které lidi slyší,
samozřejmě. Naše spolupráce byla spontánní a neplánovaná. Prostě jsme něco
udělali a neřešili jsme, co a jak. Bylo nám celkem fuk, co na to manažeři, a ti
byli rádi, že nám je to fuk, protože to byla cesta, jak to udržet skutečné.
Bohužel žádné další plány nemáme. Došlo tam k takovému malému zkratu. Hoods si
myslel, že se vzdám své kapely a potáhnu s ním na anglické tour jakožto rapper
featuringující s jeho bandem. To jsem odmítl. Přestal respektovat postavu
manažera, a když viděl, že já nakonec mám určité hranice, prostě došlo ke
zkratu, a the end. Myslím si, že naše osobní vztahy to nijak nenarušilo.

LN Mluvil jste o Glastonbury, ale účastnili jste se mnoha dalších
zahraničních festivalů; namátkou v Budapešti, ve Vratislavi, v Nizozemsku nebo
na Ukrajině. Jaké byly rozdíly v hraní, přijetí, zázemí, lidech ve srovnání s
českými festivaly?

Tak samozřejmě rozdíly tu nějaké jsou. Takový Sziget nebo Colors of Ostrava
nejsou zas tak rozdílné, protože tyto země se mají tak nějak cca dobře. Ale
hraní na Ukrajině, to byl sakra silný zážitek. Člověk úplně cítí z těch lidí ten
„hlad“. Tu poptávku. A to se hraje úplně jinak, protože když ti 10 000 lidí
tleská tak, že vůbec neslyšíš vlastní hlas, není to normální. Vzhledem k jistým
demencím, které jsme v této zemi zažili -jako bylo uplácení fízla, aby nás
pustil do letadla – to bylo opravdu silné.

LN Dost zajímavou zprávou bylo i turné po Jižní Koreji. Jaké na něj máte
vzpomínky?

Bylo to super. Do Koreje jedeme znovu myslím v říjnu. Moc se na to těším, ty
kulturní rozdíly jsou tak obrovské, až je to téměř dokonalé. Oni vůbec Romy
neznají, jsme pro ně něco jako pro Danikena UFO.

LN Taky jste poskytli píseň Romano Hip Hop do reklamy na nápoj od
Baskin-Robbins. Udělali byste to i u nás v Česku?

Udělali bychom to asi všude, jen nám fuk, jaká země by o to stála. Mít
písničku v reklamě je perfektní, to je… mazec jako sviň! Když jsem slyšel v
jedné reklamě písničku Summer Sun od jazzové kapely Koop, přál jsem si, aby se
nám stalo to samé. Ještě navíc, jak je to v té korejštině, to je fakt brutální.
Když jsem to poprvé viděl, málem jsem se počural smíchy. Skvělé.

LN Mimochodem… víte, že v Česku vzniká projekt 20ers, který má mapovat
historii českého hip hopu. Jak do této „komunity“ zapadáte vy?

Tahle věc mě vůbec nezajímá. Spíš mě zajímá, že mi Andre dluží kozí sýr…
Andre, kurva, kde mám ten kozí sýr???!!

KAM DÁL?


Gipsy: Hrajeme si tady na chudinky