František Kostlán: Napadení mačetami nelze omluvit ničím. Jaké jsou příčiny vzrůstu násilí

Někdy se vlastní ucho diví, co vlastní ústa musejí vyslovit. Například
takovou banalitu, že násilné řešení situací, které si žádné násilí nevyžadují,
je vždy špatné. Jsou to právě ona ústa, kterými nás obdařil Stvořitel, abychom
se alespoň pokusili takové situace řešit vzájemnou domluvou. Člověk si přesto,
co svět světem stojí, často neodpustí tuto fázi vynechat a namísto výhod, které
s sebou nese diskuse, vezme do rukou kyj.

Neexistuje doslova nic, co by mohlo ospravedlnit či omluvit napadení druhých
lidí mačetami a obušky a jejich posekání a zmlácení, jak se to stalo nedávno v
Novém Boru. Takový násilný akt by snad mohl (ale nemusel) mít nějaký smysl při
sebeobraně, což ovšem nebyl tento případ. Nejsem nijak krvežíznivý, ale ti, co
vzali do rukou mačety a obušky a šli druhé pobít, by měli za zdmi kriminálu
pobýt hodně dlouho, aby dostatečně zchladli. Společnost proti takovým lidem nemá
jinou ochranu a veškerá prevence bohužel selhává.

Důvodem k útoku prý byly předchozí urážky mladých návštěvníků herny
(non-stopu s automaty) a jejich následné vyhnání z místnosti. Když pomineme
další banální sdělení, že u hracích automatů nemá patnáctiletý mladík co
pohledávat, toto není dostatečný důvod k násilnému napadení kohokoli a není to
nic, co by se dalo interpretovat jako „hospodská rvačka“. Šlo možná o život,
určitě o zdraví. A, protože účty si v Novém boru vyřizovali Romové, je dobré
říci, že takové neadekvátní řešení, daleko přesahující starobabylonské „oko za
oko, zub za zub…,“ neodpovídá ničemu v romské tradici.

Proč je vůbec nutné takovou samozřejmost opakovat? Protože se najdou lidé,
kteří se něco takového snaží omlouvat, i lidé, kteří takových úletů jednotlivců
zneužijí proti druhým, v tomto případě proti Romům jako celku.

Předseda novoborského Česko-romského sdružení
Štefan Gorol
odsoudil ozbrojené romské útočníky, řekl, že s jejich činem nesouhlasí a
nabídl se, že pachatele pomůže dopadnout. Přitom ovšem udělal i tu chybu, že se
ale pokusil tento čin zlehčit tvrzením, že velký podíl na něm má servírka a
další hosté baru, kteří jednomu z mladíků podle jedné ze svědkyň nadávali že „je
špinavej, že smrdí a má proto odejít z baru.“

Tato část jeho prohlášení byla nešťastná. Mohl vědět, že proti sobě popudí tu
část veřejnosti, která si z informací vybírá selektivně pouze to, co se jí hodí.
Tito lidé velmi ochotně „přehlédli“, že pan Gorol s tímto násilnickým činem
nesouhlasí, a šíří prostřednictvím internetu lži, že se pachatelů zastává.

Pan Gorol tak nechtěně napomohl rostoucímu počtu tzv. anticiganistů, kteří
vždy a za každých okolností házejí všechny Romy do jednoho pytle. Oblíbeným
soustem těchto lidí je ponoukání, že Romové si mají mezi sebou udělat pořádek,
jakoby za počínání některého z Romů byli odpovědní jiní Romové, kteří dotyčného
třeba ani neznají.

Začíná tu opět páchnout kolektivistický duch minulého století.

Dopad zmíněného činu tedy nelze v žádném případě zlehčovat. Můžeme se ovšem
pokusit pátrat po příčinách – nikoli jen onoho konkrétního případu, ale vůbec
snahy o násilné řešení situací, v nichž by stačilo použít slovo. Pochopení by
nám mohlo usnadnit hledat a nalézat takové řešení, které by mohlo propříště
počet podobných útoků snížit.

Celkové příčiny se jednorázovým zamyšlením nedobereme, jelikož ta bude, jako
vždy u společenských jevů, mnohem složitější než se na první pohled jeví. Z
obecného pohledu zde nejspíš hraje roli náš příliš tolerantní přístup k
násilníkům všeho druhu, respektive směšně nízké tresty za kruté zločiny. Ovšem i
nedostatečná prevence a pomoc lidem na okraji, aby se nedali na dráhu zločinu,
či těm, kteří se již do života z kriminálu vracejí. Velkou roli zde hraje
ignorantství státu vůči nejchudším lidem, včetně zvyšování daně z přidané
hodnoty i na základní potraviny, kteří mnohdy nevidí jiný způsob řešení vlastní
situace, než v drobné kriminalitě.

A může za to jistě i rozšířené opovrhování občanskou společností, respektive
občanskými sdruženími, které se věnují prevenci či pomoci. Až na výjimky, které
polykají peníze ostatním a sami nic nedělají, tato sdružení dělají svou práci
mnohem lépe než stát. Důvod je zřejmý: působí zde lidé, kteří nejsou vyhořelí a
daná problematika je zajímá, berou ji za svou, nikoli jako pouhé zaměstnání. A
dokáží to také mnohem levněji než stát, protože na rozdíl od něj nemusejí platit
rozsáhlou administrativu (nadbytečné státní úředníky) a mnoho dobré práce
odvedou i dobrovolníci zdarma. Paušalizující ignoranti napříč společností, kteří
o této práci nevědí vůbec nic, ovšem směrem k lidem z těchto sdružení pokřikují:
„Vraťte mi moje peníze (peníze daňového poplatníka) a začněte se živit poctivě.“

Začíná tu opět páchnout duch nesolidarity divokého kapitalismu devatenáctého
století.

Zkusme se tedy podívat blíže alespoň na jednu z hlavních příčin.
Pan Gorol i
Občanská část Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny vyjádřili
oprávněnou obavu z extremistů i již zmíněné paušalizace, která naší společností
prorůstá jako mor. I radní jednoznačně odsoudili útok mačetami a požadují
spravedlivé potrestání všech viníků. Zároveň však razantně odmítají jakékoliv
násilné protiakce a paušalizování. Vyjádření soudržnosti a nepodpory násilí je
podle radních správné, ale zároveň se ptají:
„Proč se to děje jen v případech kdy iniciátory násilí jsou Romové? Proč tomu
nebylo tak v kauze Červěňákových z Nýrska, kdy rodinu napadla dvojice
baseballovou pálkou? A nebo v případu v Krtech na Rakovnicku, kde byla vhozena
do domu romské rodiny zápalná láhev?“

A právě v tom podle mne spočívá podstata věci.
Společenská
atmosféra se již po nějakou dobu posunuje směrem k extremismu. Házet všechny
Romy do jednoho pytle už je naprosto běžné, argumenty plynoucí z paušalizace
jsou přijímány podstatnou částí společnosti bez námitek, promýšlení věcí
vytlačuje neochvějná a nezpochybnitelná „pravda“, daná předem.

Všichni ti Čunkové, Janáčkové, Jezerští, Řápkové,
Antlové
(senátor za ČSSD), Lebedové (senátor za ČSSD), Doubravové, Dobešové (ministr
školství, který na svůj úřad dosadil nacionalistického šovinistu Bátoru),
Hájkové a mnoho dalších prošlapávali cestu této „přijatelnosti“ svou hloupostí,
zevšeobecňováním či rovnou xenofobními a rasistickými výroky. Další politici je
bránili, policie je nevyšetřovala, soudy je osvobozovaly, mainstreamová média
většinou mlčela či je rovnou chválila.

Jejich dnešní následovníci již promlouvají ke svým voličům v atmosféře, v níž
si s policií či soudy už nemusejí dělat žádné starosti. Co se dříve jevilo jako
nevhodné nebo rovnou nemyslitelné, je dnes bráno jako běžné. Čím dál více lidí
schvaluje akce neonacistů a dalších rasistů, namířených proti Romům (a
migrantům), kteří nikomu nic neprovedli – letos například v Novém Bydžově, v
Krupce či v Brně. Ministerstvo vnitra a policie se namísto boje proti extremismu
věnují boji proti odpůrcům krajně pravicového extremismu a proti Romům.
Sdružení
ROMEA kvůli této proměně přerušilo s ministerstvem vnitra spolupráci.

Situace zašla již tak daleko, že se začíná posouvat i myšlení některých Romů.
George Soros
v rozhovoru pro Respekt nedávno řekl: „Po dvaceti letech mého angažmá je
zjevné, že existuje řešení: vzdělat Romy a vytvořit novou romskou elitu, která
by neztratila svou romskou identitu. Zatím vzdělaní Romové přebírají kulturu
většinové společnosti, a nedaří se proto zlomit nepřátelské předsudky vůči
jejich kultuře.“

Určitě se to týká jen několika jednotlivců, nikoli všech vzdělaných Romů, ale
najdou se mezi nimi lidé, kteří o svou identitu přišli. Jde o Romy, kteří jsou
při první příležitosti ochotni vlézt co možno nejrychleji do pozadí kdejakého
českého fašounka, bez ohledu na cokoli dalšího. Tak tomu bylo i v novoborském
případě, na internetu, na facebooku v různých skupinách, se našli Romové, kteří
jen bezduše opakovali argumenty anticiganistů, aniž by se zamysleli nad
souvislostmi a aniž by jim řekli: „Přestaňte paušalizovat.“

Tito lidé naopak – opět zcela spolehlivě – mlčí, když jsou Romové napadeni,
aby si náhodou u svých ultrakonzervativních přítelíčků z facebooku nezadali.
Ukazuje se tak, že George Soros má pravdu a že dokáže dobře své bohaté
zkušenosti promítnout do praxe.

Nedivím se tomu, že Štefan Gorol i radní mají obavy z extremismu a
paušalizování. Ti, kteří vzali mačety a obušky do rukou a šli si takto nesmyslně
vyřizovat účty, extremistům, anticiganistům i paušalizátorům nahráli obloučkem
na smeč. Dalo by se říci, že novoborští romští útočníci během chvíle výrazně
poškodili neúnavnou práci mnoha lidí, kteří dělají proti extremistům a proti
paušalizování vše, co je v jejich silách.

I proto je dobře, že se tentokrát iniciativy v podobě demonstrace za větší
bezpečí ve městě nechopili neonacisti a další rasisti, ale ženy z Nového Boru,
matky, které se bojí o své děti. Ty sice nejsou tímto případem bezprostředně
ohroženy, ale při případných nepokojích by to už mohlo být naopak. Někdo musí
mít rozum, takže do Nového Boru míří poděkování organizátorkám této akce.

A co z toho všeho plyne? Je třeba se od bezduchého plácání (na všech
stranách) vrátit ke společnému promýšlení věcí, které umožní společenskou
soudržnost a dobré soužití. Jak toho v současné situaci docílit, nevím. Je ovšem
třeba začít o tom diskutovat.

KAM DÁL?


Demonstrace v Novém Boru držela pět minut ticha za oběti napadení mačetami




Občanská část Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny odsuzuje útok mačetami v Novém Boru a zároveň varuje před paušalizací



Karel
Holomek: Za mačetovou odvetu servírka v Novém Boru rozhodně nemůže


Drahomir Radek Horváth: Je třeba důrazný distanc od útoku mačetami

 Nový
Bor: V reakci na útok mačetami dnes proběhne demonstrace, kterou prý pořádají
ženy
 Policie
dopadla jednoho ze tří údajných útočníků mačetami v Novém Boru



 Nový
Bor: Kvůli útoku mačetami se chystá demonstrace iniciativy Bezpečí domova a
tisková konference romského sdružení