Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Fondy EU umožňují realizovat v Česku široké spektrum projektů pro romskou menšinu

31. ledna 2012
Čtení na 6 minut

Počátkem února začala jako součást Úřadu vlády ČR působit Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jedním z jejích úkolů je napomáhat co nejefektivnějšímu využití možností, které pro tyto účely nabízejí fondy EU. První zkušenosti z této oblasti získalo Česko již v letech 2004-2006.

V Česku se o strukturálních fondech (SF) hovoří nejčastěji v souvislosti s investičními projekty, do nichž směřují prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jejichž výsledky jsou nejviditelnější – nové silnice, opravené památky či krásné nové stroje přehlédne málokdo. Neméně významné jsou však i možnosti využití SF pro řešení sociálních problémů, které nabízí Evropský sociální fond. Jeho prostřednictvím umožňuje Unie svým členům řešit široké spektrum sociálních otázek, z nichž mezi klíčové dnes patří zejména tři velká témata aktuální napříč členskými zeměmi: celoživotní vzdělávání obyvatel, řešení problémů souvisejících s vývojem trhu práce a nezaměstnaností a podpora sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva a národnostních menšin. Všechny tyto problémy se dotýkají i Česka -a i my máme už od vstupu ČR do Unie možnost využívat k jejich řešení SF.

NÁRODNOSTNÍ MENŠINY ČELÍ OBDOBNÝM RIZIKŮM…

Za zvlášť palčivý problém lze u nás v poslední době označit téma národnostních menšin. ČR se jím zabývá již desítky let, ovšem po roce 1990 lze sledovat snahy o systémovější přístup, což se odráží v zájmu politiků a praktické aktivitě municipalit, subjektů rozvíjející se občanské společnosti i médií.

Dlouhodobým problémem je zejména řešení otázek romské komunity v ČR, byť k nim po sametové revoluci přibyly i další početnější národnostní menšiny, jako jsou příslušníci čínského, vietnamského nebo ukrajinského etnika. Z hlediska možnosti využít při jejich řešení prostředků ze SF jsou problémy jednotlivých národnostních menšin v ČR velmi podobné – týkají se integrace jejich příslušníků do většinové populace, otázek souvisejících s jejich vzděláváním, s rovnými příležitostmi na trhu práce, s podporou a ochranou jejich národní kultury i lidských práv.

…ROMSKÁ KOMUNITA JE VŠAK NEJPOČETNĚJŠÍ

Romská komunita má však v ČR přece jen poněkud významnější postavení než další národnostní menšiny, a to především vzhledem k počtu jejích příslušníků i tomu, že žijí na celém území republiky.
I proto dnes v Česku existuje relativně rozsáhlá síť nestátních neziskových organizací, které se snaží řešit dílčí problémy romské menšiny. Romskou problematikou se samozřejmě zabývají i orgány státní správy a místní samosprávy, a to v návaznosti na aktivity politické reprezentace. Aktuálním příkladem je již zmíněné založení vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, která začala v únoru působit jako součást Úřadu vlády ČR.

2004-2006: HLAVNĚ OPRLZ A SROP

Všechny zmíněné subjekty mohly již v letech 2004-2006 počítat s tím, že na řadu projektů zaměřených na řešení problémů spojených se sociální exkluzí Romů a prevencí jejího dalšího prohlubování lze získat i prostředky ze SF, případně Iniciativ ES či komunitárních programů Unie.
Pokud jde o SF, byl v minulém programovacím období nejvýznamnější OP Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ), který nabízel finanční prostředky pro projekty zaměřené na překonávání sociálního vyloučení Romů jak prostřednictvím podpory jejich zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, tak vzdělávání.
Dotace na obdobné účely bylo možné získat i prostřednictvím Společného regionálního operačního programu (SROP) a pražského JPD 3, které pomáhaly řešení problémů romské komunity na regionální úrovni.

V OPRLZ v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byla pro financování proromských projektů nejvýznamnější dvě opatření: jednak 1.1 – Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, jednak 2.1 – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí. Opatření 2.1 bylo určeno na podporu aktivit prováděných v národním měřítku a zaměřených na cílové skupiny, u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální charakter, ale dopadá na celou společnost. Tedy i na příslušníky romské komunity.

Obdobné aktivity regionálního záběru umožňoval financovat SROP, konkrétně opatření 3.2 – Podpora sociální integrace v regionech, v Praze pak JPD 3, a to především jeho opatření 1.1 – Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti a 2.1 -Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí.
Využít bylo možno ještě i zdrojů programu Phare 2003 a také Iniciativy společenství EQUAL.

V některých oblastech, například v počátečním vzdělávání, přitom mohli tvůrci proromských projektů navazovat na aktivity z druhé poloviny 90. let. Již tehdy byly v ČR zahájeny první kroky v této oblasti, mj. ke zlepšení počátečních vzdělávacích příležitostí jedinců s různými druhy znevýhodnění. Při mateřských a základních školách byly například zřizovány přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním, vznikla funkce vychovatele – asistenta učitele (a to právě zejména pro práci s romskými dětmi), byly podporovány projekty integrující zdravotně postižené žáky do standardních tříd. V letech 2000-2001 se uskutečnily projekty týkající se mj. i přípravy učitelů na komunikaci a vzdělávání dětí příslušejících k etnickým minoritám (zvláště k Romům) a imigrantům, další projekty se věnovaly problémům romské populace ve výchovně vzdělávacím procesu a aktivitám na podporu integrace cizinců.

O tom, že se z uvedených zdrojů podařilo realizovat řadu úspěšných projektů určených romské komunitě, svědčí tři případové studie uvedené na straně 18-22. Zájemci o evropské peníze z alokace na nové programovací období tedy mají na co navazovat.

2007-2013: MOŽNOSTÍ PŘIBYLO

V současném programovacím období nabízejí nejvýznamnější příležitosti pro získání unijní podpory na řešení problémů romské menšiny v ČR dva klíčové celostátní dotační tituly financované ze SF, resp. ESF. Především jde o OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který navazuje na OP Rozvoj lidských zdrojů. Otázky vzdělávání řeší tentokrát samostatný OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), který řídí resort školství. Navíc existuje i možnost získat pro tuto oblast také „tvrdé“ peníze, resp. dotace na zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, tedy i infrastruktury pro služby podporující například návrat příslušníků romské menšiny na trh práce, což umožňuje Integrovaný operační program (IOP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, příp. ROP.

I v novém programovacím období by však bylo škoda zapomínat na komunitární programy řízené přímo z Bruselu, z nichž lze také získat evropské peníze na některé typy proromských projektů. Pro tyto účely jsou relevantní především programy Progress a Kultura. První je zaměřen na oblast zaměstnanosti a sociální záležitosti, druhý na podporu rozvoje kultury a ochrany kulturního dědictví, a to včetně kultury národnostních menšin.

Bez ohledu na to, pro který dotační program budou zájemci o evropské peníze připravovat svoji projektovou žádost, musí se připravit na to, že jak její příprava, tak následná realizace projektu a jeho management nejsou jednoduchou záležitostí. A to ani v případě „měkkých“ neinvestičních projektů, kde většinou nejde o příliš velké finanční částky. Tyto projekty mají svá specifika, která je třeba znát a respektovat, takže je dobré zvážit i možnost spolupráce s poradenskými subjekty. Za nejdůležitější však považuji to, co zdůraznila Milena Vicenová, současná šéfka Stálého zastoupení ČR v Bruselu, která byla členkou týmu pro vyjednávání s EK o našich operačních programech. Poté, co byly programy až na jednu výjimku Komisí oficiálně schváleny, prohlásila mj.: „Podařilo se nám získat veliký balík peněz, díky němuž bude moci vzniknout řada konkrétních a užitečných projektů. Abychom tuto šanci využili co nejlépe, bude třeba i nadále rozvíjet vzájemnou spolupráci jednotlivých resortů, ale především jejich vztahy se žadateli.“

Ve vládě Mirka Topolánka patří romská problematika do gesce ministryně vlády pro oblast lidských práv a národnostních menšin Džamily Stehlíkové. Ta se v současné době intenzivně podílí na rozjezdu vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, která vznikla jako samostatný odbor Úřadu vlády ČR. Ředitelem se stal Marek Podlaha, až do té doby vedoucí neziskové organizace zabývající se zaměstnáváním Romů. Posláním agentury, která bude zpočátku působit ve 12 vybraných lokalitách, je iniciovat spolupráci mezi všemi zainteresovanými subjekty, které mohou problémy společně řešit, tedy především samosprávami, školami, úřady práce, neziskovým sektorem, policií i podnikateli. „Připravenost spolupracovat s národní agenturou v oblasti integrace Romů je daleko vyšší v regionech, kde existuje veřejné povědomí o závažnosti problematiky dlouhodobé nezaměstnanosti, o nízké vzdělanosti, masové ztrátě trvalého bydlení i kriminalitě a kde vrcholní politici jsou odhodlaní tyto problémy skutečně řešit,“ uvedla k pilotnímu projektu D. Stehlíková.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon