Osobní svědectví o konstantním procentu pitomců. Romské oběti nacismu i
Romové vůbec dnes dostali od majoritní části společnosti dva vzkazy: 1. Všichni
jsme čeští občané a budeme společně bojovat proti rasismu. 2. Čechy patří
Čechům, Romy pohrdáme.
Na prvním vzkazu se shodli přítomní politici a samozřejmě i další účastníci
pietního aktu romským obětem holocaustu v Letech u Písku. Nejjasněji se vyslovil
ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ve svém projevu mimo jiné i nepřímo
odsoudil rasistické výroky místopředsedy vlády Jiřího Čunka, respektive
lhostejné mlčení, které po takovýchto výrocích následuje. Vyslovil se i pro
odstranění vepřína, který stojí na půdě někdejšího koncentračního tábora v
Letech u Písku: „Je nedůstojné, aby na místě, kde umírali lidé, byl prasečák. To
nepotřebuje žádné další odůvodnění, na hřbitově se nedělá vepřín."
Svými projevy či svou účastí na pietním aktu podpořili boj proti rasismu a
nároky českých Romů mj. ministryně Džamila Stehlíková, poslanec Evropského
parlamentu za německé Zelené Milan Horáček, Kateřina Jacques a Ondřej Liška ze
Strany Zelených, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský s manželkou
Barbarou Litomiskou, rabín Karol Sidon, sociolog Fedor Gál.
Čeněk Růžička, prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu, ve svém
projevu zdůraznil, že Romové žádají odstranění vepřína proto, že by tím stát a
společnost konečně prokázaly zavražděným Romům stejnou úctu jako ji například
(oprávněně) prokazují i Židům, které nacisti zavraždili během druhé světové
války. Odstranění vepřína doporučil České republice i Evropský parlament (na
návrh Milana Horáčka), všechny dosavadní české vlády však přes všechny předchozí
sliby nakonec dospěly k tomu, že na to nejsou peníze.
Pietní akt během projevů a mše narušilo pět českých fašistů z Národní strany,
kteří si stoupli asi třicet metrů od pietního shromáždění, s nápisy: "300 000
českých obětí nacismu často bez jediného pomníku", "Německé pracovní zařízení –
německá odpovědnost" a "Čeští četníci Josef Bouda, Josef Fejfar, Ladislav
Havelka – oběti tyfové epidemie v pracovním táboře".
Nápis "Německé pracovní zařízení – německá odpovědnost" má podle extremistů
zbavovat odpovědnosti české dozorce v koncentračním táboře zřízeném nacisty,
včetně oněch zmíněných četníků. V koncentračním táboře v Letech u Písku bylo
přitom zavražděno 327 vězňů, z toho 240 dětí, další byli zavražděni v
koncentračním táboře v Osvětimi, kam odsud byli převezeni.
Část vězňů zemřela na tyfus, část hladem. Tyfus a hlad vznikly v táboře
přičiněním českého velitele tábora, který vězňům umožňoval koupel třeba i jen
jednou měsíčně, kradl potraviny určené vězňům a rozvážel je po restauracích.
"Já zírám, jak si dovolíte urážet příbuzné, pozůstalé obětí, kteří tady
byli," řekl extremistům během slovní výměny poslanec Strany zelených Ondřej
Liška. Fašisti oponovali, že chtěli vzdát úctu obětem, na něž se zapomíná. Na
dotaz novinářů, zda se to týká také Romů, kteří v táboře zemřeli, nikdo z nich
ovšem neodpověděl.
"Jsou to plytcí lidé, bezcharakterní, kteří snad ani nevědí, co dělají. Kdyby
tu historii znali, tak jako ji známe my, tak to prostě dělat nebudou," řekl
Čeněk Růžička, jeden z mála pozůstalých obětí genocidy českých Romů.
„Ve všech národech je konstantní procento pitomců,“ reagoval na chování
přítomných fašistů Karel Schwarzenberg.
Policie nejenže bez jakéhokoli zakročení počínání fašistů přihlížela, ale
přímo jim pomáhala. Podle svědectví tří přítomných účastníků pietního aktu
pomáhali policisté členům Národní strany upravovat transparenty tak, aby byly
dobře vidět a velmi přátelsky s nimi diskutovali. Stalo se tak na parkovišti,
asi 200 metrů od místa pietního aktu. (Pro případné vyšetřovatele tohoto jasného
důkazu spřežení těchto policistů s fašisty jsou zmíněná svědectví k dispozici.)
Abych lépe vysvětlil, čím bylo celé počínání policie nezodpovědné i bez
bratříčkování s fašisty, připomenu situaci z dřívějška. Národní strana chtěla
před nějakou dobou nedaleko areálu koncentráku v Letech umístit svůj „pomník“
(balvan s nápisem). Šli jsme tehdy s kolegou ze sdružení Tolerance a občanská
společnost Ondřejem Caklem proti tomuto fašistickému cynismu protestovat a nesli
jsme stočené transparenty – policisté tedy nemohli vědět, co na nich je napsáno.
Tři sta metrů (!) před místem fašistického srazu nás policisti zastavili a
nepustili dál.
Dnes to v Letech ovšem vypadalo jinak: Policisté pustili s klidem členy
Národní strany i s odkrytými nápisy na transparentech (všichni přítomní
policisté tedy viděli, co na nich je) až těsně k pietnímu shromáždění, aniž by
se alespoň snažili od sebe oba tábory oddělit. Když hrozilo, že čeští fašisti
svou provokací vyvolají potyčku, policisté jen "s nadhledem" přihlíželi. Šel
jsem za jedním z nich a povídám: „Neměli byste nepovolené shromáždění členů
Národní strany rozpustit? Vždyť narušují pietní akt?“ Policista mi pohrdavě
odpověděl: „Fakt? Už ho narušují?“ a šel pryč, jako bych vůbec nic neřekl. Šel
jsem za druhým policistou a opakuji mu totéž. Také nereagoval. Tak mu říkám
naštvaně: „Podívejte se, jak se ta fašistická provokace vyvíjí. Buď rozpustíte
ty fašouny vy, nebo může dojít k tomu, že je rozpustíme my.“ Teprve potom šel
jeden z policistů požádat fašisty, aby přestali narušovat oficiálně nahlášenou
akci. „Jaká je společnost, takoví jsou policisté,“ reagoval na jejich chování
Čeněk Růžička rozčileně. Zkrátka: čeští policisti se v roce 2007 v Letech u
Písku chovali úplně stejně jako ti četníci v roce 1942 – pohrdavě k lidem. A to
jen proto, že se od většinové společnosti něčím liší.
Na území protektorátu četníci v roce 1942 provedli soupis všech "cikánů,
cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo
6500 lidí. Část z nich skončila v táborech v Letech a v Hodoníně u Kunštátu a
poté v Osvětimi. Tam transporty odvezly z Čech a Moravy na pět tisíc Romů.
Vrátilo se jich 583.
