Extremismus a česká média

Fakulta humanitních studií UK a Gabal Analysis & Consulting uspořádaly
společně 29. května v budově Univerzity Karlovy v Jinonicích workshop nazvaný
„Pomáhají česká média nárůstu vlivu extremismu?“ Vedle sociologů a politologů se
jej zúčastnili také žurnalisté a studenti zmiňované fakulty. Vedle kolegů z ČRo6
zasedli i novináři, konkrétně Petr Uhl z deníku Právo, Jakub Pokorný z MF Dnes,
Julie Stejskalová z agentury ČTK. Petr Závozda hovořil o přístupu serveru
Aktuálně.cz, Jiří Štastný zase prezentoval zkušenosti serveru iDNES.cz, týdeník
Respekt zastupoval Petr Třešňák. Workshopu se zúčastnili též redaktoři romského
měsíčníku Romano voďi. Zajímavé byly všechny příspěvky, v naprosté většině z
nich se konfrontovalo právo na informace a svoboda slova s novinářskou
odpovědností nemedializovat pravicové extremisty a nepřistupovat tak na jejich
hru. Tentokrát jsme se za vás zeptali jednoho z organizátorů diskuse Ivana
Gabala.

* Co vás vedlo k zorganizování zmíněného workshopu a co bylo prioritním
cílem?

Politicky orientovaný a ambiciózní extremismus je u nás nový jev, který ve
svých politických ambicích nemůže existovat bez médií. Dokonce mnohé z aktivit
extremistů se dějí právě s cílem vyvolat pozornost médií. Nabyl jsem dojmu, že
česká média poněkud postrádají zkušenosti v tom, jak reagovat, jak dodržet svou
povinnost informovat a přitom zároveň politicky nepomáhat. Proto jsem celý
projekt workshopu koncipoval a pozval ke spolupráci fakultu humanitních studií.

* Workshopu se zúčastnilo několik odborníků z oblasti sociologie,
politologie, výzkumu i žurnalistiky samotné. Podařilo se vám jednotlivými
příspěvky nastartovat dialog mezi lidmi pracujícími v médiích a vystupujícími v
nich? Šlo totiž o úplně první seminář tohoto druhu.

Koncept byl takový, že jsem napřed pozval tým společnosti Newton, která dělá
monitor médií a která ukázala, jak se vyvíjela pozornost médií extremistickým
akcím, a výsledek byl evidentní. Pak jsme jaksi analyzovali z perspektivy
žurnalismu, politologie i sociologie, jaké to může mít dopady a v čem vlastně
média svou úlohu dělají dobře a v čem naopak. Debatovala se i zkušenost romských
médií (Jarmila Balážová) a zahraniční zkušenosti, konkrétně z Holandska. Myslím,
že to bylo zajímavé, na prvý projekt tohoto druhu se myslím dost věcí
prodebatovalo a leccos z toho vyplynulo pro mne, účastníky i návštěvníky a
posluchače. Zaznamenal jsem několik názorů, že debata vede skutečně k zamyšlení
a závěrům. A myslím, že dobrou práci udělala i ČT24, která měla z diskuse
několik živých vstupů a redaktor vyzpovídal pro ČT většinu řečníků. Osobně jsem
byl s výsledky velmi spokojený a zejména s pozitivním tónem a snahou nalézt
způsob, jak se s problémem vyrovnat.

* Čím byla podle vás zajímavá konfrontace lidí, kteří žurnalismus vyučují,
s těmi, kteří se novináři chtějí stát, a těmi, jež se již v praxi setkávají s
tím, že i lidé pracující v médiích narážejí na mantinely, jež reprezentuje
prodejnost média, jeho zaměření, náklad, schopnost přilákat reklamu atd.?

Toto je zřejmě nejsložitější otázka celé věci, snaha být u události první,
reportovat ji v ději, a na druhé straně nedat prostor propagaci extremismu, což
se stalo například MF Dnes. Přítomní novináři ale ukázali, že redakce v této
věci hledají co nejinteligentnější politiku, bylo to patrné jak u tištěných, tak
nových internetových médií. Pro studenty žurnalistiky možná bude zajímavé
přečíst si paper ze semináře, tedy až ho uděláme. Chci, aby debatu shrnul jakýsi
policy paper, a byl k dispozici i novinářům a samozřejmě nejen novinářům …

* Skutečně média nesou podle vás a jiných odborníků svým dílem
zodpovědnost za šíření extremismu v naší společnosti? Do jaké míry si to podle
vás uvědomují čeští novináři?

Uvědomují si to jen někteří a teprve postupně. Bohužel, to platí nejen o
extremismu, ale například i o právě probíhajících evropských volbách a hodnocení
našeho účinkování v EU, mezi novináři je pocit, že stačí, když mají názor a
nemusí věci ani rozumět. Někdy mi v přístupech novinářů chybí odpovědnost a
někdy zejména kompetence. Ale cílem semináře bylo právě začít se věcí zabývat a
budovat vhled, kompetenci a pocit odpovědnosti.

* A novináři romští? Mohou, ať již pracují v médiích romských či
majoritních, přispět do diskuse? Jak konkrétně?

Nejen mohou, musí. V prvé řadě, jsou to kvalitní novináři, kteří dělají své
řemeslo, v ČT24 myslím zpracovával náš seminář Richard Samko, pokud se nepletu,
a dobře. Za druhé se to romských novinářů týká i jaksi osobně. Je třeba před tím
problémem neuhýbat a neutíkat do ciziny, je třeba se s ním čelně střetnout.
Jediný problém, který tam vidím, je, že samozřejmě osobní postoj je trochu
riskantní. Zároveň ale také čekám, kdy i romští novináři dokáží spustit kritiku
do romských řad, ať již vůči chaotizovaným a roztěkaným romským lídrům, nebo
směrem k vysloveně problémovým jevům – špatná školní docházka dětí, malý tlak
rodičů apod. Ale v principu si myslím, že máme již několik výborných romských
novinářů a vidím, jak zrají do kvality.

* Odhalila pro vás diskuse v průběhu workshopu něco podstatného?

To si netroufám říci, ale zdá se mi, že přinejmenším to, kolik lidí o
problému expozice extremismu v médiích již přemýšlí. Zájem byl opravdu velký, o
účast i vystoupení na panelu.

* Plánujete pokračování workshopů na toto téma?

Ano, ale ještě to nemám do detailu vymyšlené a je to trochu o penězích, ale
co dneska o penězích není, že …. Srdečně zdravím čtenáře!