Evropští socialisté vyzývají k izolaci extremistů

Strana evropských socialistů (PES) vyzvala všechny politické strany, aby
podepsaly „pravidla chování“ a zavázaly se, že nevytvoří koalici s žádnou
politickou silou, která podněcuje etnické předsudky a rasovou nenávist.

Podle informačního portálu EurActiv.cz chápe většina pozorovatelů výzvu
socialistů jako odpověď na nedávné dění v Nizozemsku, kde byla vytvořena
menšinová vláda s tichou podporou pravicové populistické Strany svobody (PVV)
Geerta Wilderse. Při představování dohody, která tuto podporu umožnila, Wilders
uvedl, že Rutteho kabinet slíbil zákaz muslimské burky a zavázal se, že o
polovinu sníží počet imigrantů v zemi.

Evropští socialisté také vyjádřili znepokojení nad volebními úspěchy extrémní
pravice v Rakousku, Švédsku a Maďarsku. Socialisté kritizují přední politiky za
to, že v poslední době vyslali několik nebezpečných signálů, které mohou vést k
tomu, že veřejnost bude pohlížet na extremistické projevy jako na zcela běžnou
praxi. Z tohoto důvodu jsou kritizována vyjádření středopravicových
francouzských politiků o romské otázce a italských vládních představitelů, kteří
se za Francouze postavili. Dokument také poukazuje na protipřistěhovalecké
projevy německých regionálních lídrů. „Věříme že tato ´pravidla chování´
povzbudí ostatní evropské strany k principiálnímu jednání,“ uvedl předseda
evropských socialistů Poul Nyrup Rasmussen.

Ani socialisté však nejsou odolní proti svodům rasismu a xenofobie. Sociální
demokrat Theo Sarrazin vydal v srpnu tohoto roku knihu, v níž si stěžuje na
nedostatečné intelektuální schopnosti některých etnických skupin žijících v
Německu, především muslimů. Sarrazin již o svůj post v Německé federální bance
přišel, nyní mu hrozí vyloučení z SPD.

O něco horší byla situace na Slovensku. Minulou vládní koalici totiž se
socialistickým SMERem bývalého premiéra Roberta Fica vytvořila extremistická SNS
Jána Sloty, který se „proslavil“ svými plamennými výroky proti Maďarům a Romům.
Po volbách v květnu tohoto roku je SMER v opozici. Svatá v tomto směru není ani
česká sociální demokracie, některé místní organizace ČSSD brojily otevřeně proti
drogově závislým, bezdomovcům či Romům. Nejrazantněji vystupovala ČSSD v Praze 5
a v Mostě. Původně alibistická reakce úřadujícího předsedy Bohuslava Sobotky na
toto počínání spolustraníků vyvolala kritiku v médiích i uvnitř strany.

Evropští socialisté volají po odsouzení všech rasistických, xenofobních,
diskriminačních a nacionalistických činů či prohlášení. Varují také před
utvářením vládních koalic nebo předvolebních aliancí se stranami, které
povzbuzují etnické předsudky a rasovou nenávist na evropské nebo národní úrovni.
Socialisté se snaží zabránit tomu, aby se projevy těchto stran staly přijatelnou
a běžnou součástí veřejného prostoru. Proto mají „umírněné“ politické strany
odmítnout extremistický styl debaty a nezohledňovat návrhy extremistů ve svých
politických programech.

Extremisté a volby

• V Nizozemsku byla vytvořena menšinová vláda s tichou podporou pravicové
  populistické Strany svobody (PVV) Geerta Wilderse. Při představování dohody,
  která tuto podporu umožnila, kabinet slíbil zákaz muslimské burky a zavázal
  se, že o polovinu sníží počet imigrantů v zemi.
• V říjnových volbách do vídeňského zastupitelstva získala populistická
  pravicová strana Svobodných (FP) 27 % hlasů. Tím o 100 % zvýšila svůj zisk z
  minulých voleb. Vládnoucí socialisté však obdrželi 42 % a s FP do koalice
  nevstoupili.
• Ve Švédsku byli po zářijových volbách krajně pravicoví Švédští demokraté
  jazýčkem na vahách mezi levicovými a pravicovými silami. Čtyřstranná koalice
  premiéra Fredericka Reinsfeldta vytvořila menšinovou vládu s 49 % hlasů.
• V Maďarsku drží středopravicový Fidesz v parlamentu absolutní většinu,
  proto k vládnutí nepotřebuje podporu extremistického hnutí Jobbik. Přesto
  vysoká podpora této krajně pravicové strany, kterou mnozí pozorovatelé
  přirovnávají k fašistickým hnutím, zvyšuje vládní nacionalismus.

CELÝ ČLÁNEK:



EurActiv.cz: Evropští socialisté: izolujme extrémisty