EU zřejmě konečně schválí zákon proti xenofobii a rasismu

Evropská unie po šesti letech debat zřejmě ve čtvrtek schválí společný zákon
proti rasismu a xenofobii, který umožňuje až tříleté tresty vězení za
podněcování rasové nenávisti nebo za popírání genocidy, například holokaustu.
Jedinou nevyřešenou otázkou je požadavek pobaltských států, aby se zákon týkal i
zločinů stalinismu.

Podle diplomatů v Bruselu by to však nemělo ohrozit přijetí dokumentu, o
kterém budou jednat ministři spravedlnosti EU v Lucemburku. I tak je ale konečný
text kompromisní variantou, která do značné míry rozřeďuje původní návrh z roku
2001.

Takzvané rámcové rozhodnutí o boji s rasismem a xenofobií předpokládá jeden
až tři roky vězení za "veřejné podněcování k násilí a nenávisti … proti
skupině lidí nebo jednotlivci založené na příslušnosti k rase, náboženství nebo
podle národnostního či etnického původu". Stejně tak zakazuje popírání nebo
zlehčování genocidy a zločinů proti lidskosti.

Němečtí diplomaté zdůrazňují, že zákon na minimální úrovni harmonizuje
legislativu v jednotlivých členských zemích, z nichž některé se těmto
záležitostem v zákonech vyhýbají. Nijak to ale nebrání členským zemím, aby
přijaly mnohem přísnější opatření.

Podle diplomatů nemá Česká republika s návrhem problém, protože má takřka ve
všech ohledech již nyní přísnější zákonodárství. Stejně tak Praha nepodporuje
požadavek pobaltských států, aby se návrh týkal i zločinů stalinismu. Podle ČR a
většiny států EU je nekoncepční, aby to řešila legislativa zaměřená na zločiny
plynoucí z rasy, náboženství a původu postižených. Tuto záležitost by měl podle
nich řešit jiný dokument jiné povahy.

Němečtí diplomaté doufají, že se jim podaří překonat odpor pobaltských států
například společným prohlášením ministrů, které bude zákon provázet a které by
se o obětech stalinismu zmiňovalo.

Různé námitky měly ale i další státy. Například Británie prosadila, že
nestačí podněcování k nenávisti podle náboženství, ale trestné je jen, když je
provázejí urážky na základě rasy či etnika. Například útoky proti muslimům,
židům či křesťanům mohou být trestány, jen když současně podněcují i nenávist
proti rasové nebo etnické skupině.

Británie to vysvětluje obavou z omezení svobody vyjadřování. Ústupkem Londýnu
a skandinávským zemím je i ujištění, že nemusejí podnikat žádná opatření, která
by omezovala svobodu projevu a sdružování.

Stejně tak se tvůrci dokumentu vyhnuli politicky ožehavému tématu genocidy
Arménů v Turecku v roce 1915. Návrh zakazuje popírání genocidy definované podle
paragrafů Mezinárodního trestního soudu a podle ustanovení poválečného
norimberského tribunálu, takže se vztahuje na holokaust židů a na genocidu ve
Rwandě v roce 1994. Arménie se se zákon netýká, zdůraznili diplomaté.

Stejně tak se nová legislativa vyhýbá zákazu nacistických symbolů. To však
nijak nebrání tomu, aby takové zákazy přijímaly členské země samy, uvedli
diplomaté.

Rámcové rozhodnutí o boji s rasismem a xenofobií se vrací na schůzky ministrů
spravedlnosti od roku 2001. Pokud bude ve čtvrtek v Lucemburku přijato – byť ve
zředěné podobě oproti návrhu z roku 2001 -, bude to podstatný úspěch pro německé
předsednictví. Německo vzhledem ke své historii považovalo přijetí takového
zákona na evropské úrovni za svou prioritu.