EU po letech čekání sjednotí pravidla pro boj s rasismem

Evropská unie po letech čekání sjednotí pravidla pro boj s rasismem a
xenofobií. Definitivně se na tom dnes shodli ministři spravedlnosti EU v
Bruselu. Součástí pravidel je i sjednocení trestů vězení za podněcování rasové
nenávisti nebo za popírání genocidy, například holokaustu. Všechny státy by za
takové činy měly ukládat tresty nejméně od jednoho do tří let vězení, mohou však
být i vyšší.

"Rasismus a xenofobie nemají v Evropě místo. A neměly by ho mít ani v ostatních
částech světa," reagoval na rozhodnutí ministrů místopředseda Evropské komise
Jacques Barrot.

Členské státy musejí pravidla do svých národních řádů převést do dvou let. Česko
ale zřejmě čeká problém navíc. Český právní řád totiž nezná pojem trestní
odpovědnosti právnických osob, s čímž unijní návrh proti rasismu a xenofobii
počítá. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil však již před časem uvedl, že vláda
připravuje variantu, která tento problém vyřeší, podobné starosti přitom mají
například i Němci.

Evropská unie ke konečné dohodě dospěla po poměrně strastiplné cestě. Původní
návrh z dílny Evropské komise vznikl již v roce 2001. Jednání se však na čas
zkomplikovala i kvůli požadavku pobaltský zemí, které do zákona chtěly zahrnout
i zločiny komunismu. Ty s textem sice nakonec souhlasily, ale výhrady k němu
mají dál. Komise jim však slíbila, že časem vypracuje i návrh, který se bude
týkat i takových zločinů.

Rámcové usnesení EU je navíc v některých otázkách o něco mírnější, než jsou
jednotlivé zákony v některých členských státech. Zatímco například Francie
trestá jakékoliv popírání holokaustu, EU žádá potrestání jen v případě, kdyby
popření holokaustu mohlo vést k podpoře násilí či nenávisti.

V Británii jsou zase tresty o něco mírnější. Ilustruje to například případ
britského prince Harryho, který si před časem vyšel na party v nacistické
uniformě. Zatímco v Británii ho žádný trest nepotkal, v Německu by byl trestně
stíhán.