Za dobu od Listopadu se většina Romů propadá na sociální dno. Dá se
diskutovat dlouze, kdo za to může. Nicméně je potřeba trend zvrátit. Pokud to
chce vůbec někdo udělat, proč ne Čunek-Baláž /Ču-Ba/. Existuje jiná pomoc?
Říkám, že nikoli.
Tím, že Jiří Čunek není rasista, jsem si zcela jista. Nevyčetla jsem to z
žádných medií –to by ani nešlo. Prostě jsem s ním mezi Romy byla, a to jak na
Vsetíně, tak v severních Čechách. Zato s romskými předáky jsem v romských
lokalitách nebyla, oni do ghett totiž nejezdí. Vlastně jednou se ta výjimka
stala, v Sokolově. Předák přijel /nebudu jmenovat, protože ten alespoň přijel/ k
romskému sídlišti, odkud vystěhovávali zoufalé Romy. Zaparkoval na okraji,
poklábosil se zlatořetězovými kamarády… a odjel. Ti ostatní ho nezajímali, do
kauzy nezasáhl. Na moje četné otázky v problematických lokalitách, jestli jim
pomáhají jejich předáci, se pravidelně dozvím, že tam z nich nikdo nikdy nebyl.
Když se ovšem začne na četných konferencích mluvit o nutnosti řešit „romský“
problém, předáci obživnou a začnou dštít síru na gadže. Že nechtějí, aby se do
toho gadžové pletli, že si tom budou řešit sami. Zatím k tomu jaksi nedošlo.
Nezapírám, že se mezi těmi stovkami romských občanských sdružení nevyskytlo pár
funkčních /například Romea/, ale ta se věnují jen určité specifické činnosti…
Jiří Čunek však poslechl hlas Romů, že si chtějí svůj problém řešit sami.
Vyzval Josefa Baláže / byli spolu na akci ve Španělsku organizované Úřadem
vlády, kterak se tam řeší onen problém /, aby si vzal k sobě další Romy a
vypracoval koncepci. Vybral si Baláže, protože měl k němu důvěru. Dost
pochopitelné. Stejně pochopitelné je, že si nevybral třeba Ivana Veselého. A to
jistě nejen proto, že Klára Veselá Samková jako advokátka Marcely Urbanové se
právě Čunka chtěla srazit na kolena.
A tady nastal ten problém. Nejde ani tak o to, jestli bude dělat koncepci
bílej, černej nebo puntíkovanej. Ono jde o to, že ji chci dělat zrovna já!!! No
dělat…. Chci mít z ní prachy a slávu. Pamatuji si, jak si skupina předáků
urychleně založila Parlament Romů a ihned si začala rozdělovat fiktivní peníze,
které měly jít na sčítání Romů. A peněz mělo jich být hodně. V té chvíli oněm
předákům vůbec nevadilo, že by se Romové ke svému etniku museli přiznávat.
Ale ke koncepci samé. Reakce na ni byly předvídatelné. Vůbec nezáleželo na
tom, jakou bude mít kvalitu, co v ní bude. Čertíci z řad předáků samozřejmě
povyskákali. A co media? Mají zase do četo rýt, mají téma… a navíc zase Čunka!
Aktualne.cz samozřejmě vyzdvihlo lokalitu Dobrá Voda /občanské sdružení Český
západ/, kde se za dobu osmi let v počtu dvanácti opravdu vytížených a nadšených
lidí podařilo zkultivovat ghetto o sedmi desítkách Romů /+pár gadžů/. Ano, je to
skvělé! Ale nějak se zapomnělo, že v tolik kritizované „Čunkovi“ kontejnerové
Poschle se za necelé dva roky také cosi událo. Zatím tam sice nevyučují
angličtinu – nemá ji kdo učit, ale jinak jsou úspěchy srovnatelné s Dobrou
Vodou. Jen poměr sociálních pracovníků a obyvatel lokality je poněkud jiný. Na
Poschle žije trojnásobek Romů než v Dobré Vodě. Pracuje s nimi paní Dana
Cincibusová /v poslední době se synem/ a také a pomáhá také asi šest lidí z
Diakonie. Jenže tam je „Čunkovo“, takže pro media špatně!!!
Všichni kritici koncepce kritizují zejména rozdělování Romů do skupin. Do teď
ale vadilo, že jsou Romové „házeni do jednoho pytle“. Ču-Ba nabízí tři „pytle“ a
jsou prostupné. Ču-Ba doufá, že pouze směrem k tomu bezproblémovému. Ten má
vzhled normálního bytu, dobré práce, slušného vzdělání. Ano, je to něco jako
známkování, přiznávám. Ale jde to jinak? I škola je postavena na stejných
základech… a funguje to.
Pro mě je spíš otázkou, mají-li se romské lokality opravdu likvidovat. Není
to jen další ničení romského společenského stylu života, potažmo kultury? Ču-Ba
těmto lokalitám říká deprivované. Nejraději bych je oddeprimovala vzděláním a
prací, lokalitu zušlechtila – rukama tamních obyvatel a nechala jinak žít Romy
ve společenstvech, která jim asi vyhovují. Jenže jejich potřeba žít pohromadě je
prý jen zdánlivá. Žijí tak prý, protože je tam někdo nějak sestěhoval. I to je
možné. Tak jako tak. Čím větší černá díra, tím má větší pohlcovací schopnost a
její gravitační pole je tak velké, že není prakticky možnost úniku. A černá díra
má pramálo společného se svobodou.
„Romský problém“ se ale možná nejeví tak velikým samotným Romům. Na svůj styl
života si zvykli, jen málokdo z nich pláče nad nedostatkem vzdělání a nad
nedůstojností pobírat sociální dávky. Ghetta vadí asi více gadžům a hlavně
samosprávám.
Zkušenosti v jiných částech Evropy ukazují, kam až může neřešení vyloučených
lokalit dojít.
Není teď na místě se hádat, jestli je koncepce naprosto dokonalá. Nikdy
nebude, protože už z principu nemůže vyhovovat všem. Je však nutné začít
pracovat. A to právě teď, protože ghetta nemizí, ale rostou. Romové se tam
propadají hlouběji a hlouběji na sociální dno. Pokud toto chce někdo zastavit a
nastartovat směr vzhůru, proč mu v tom bránit? Proč ne zrovna Jiří Čunek a
spol., když k tomu mají chuť, energii, dokáží sehnat nejen peníze, ale i ochotné
lidi? Situace je příliš vážná, než aby řešení zhaslo na uražené ješitnosti
například pana Veselého a touze medií bahnit se v osobních sporech a potřebách
manipulace se svými konzumenty.
KAM DÁL?
BLOG autorky na iDNES.cz
Realita v Dobré Vodě dokazuje nedomyšlenost koncepce Jiřího Čunka
SPECIÁL: "Romská" Koncepce MMR
Čunek žádá omluvu, Veselý zvažuje podání žaloby
ROMEA: Zveřejnění Čunkova pracovního materiálu o Romech je pouhým předvolebním
tahem
Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity: Čunkova romská
koncepce je příliš obecná
Čunek předal svou "romskou" kocepci Džamile Stehlíkové
Baláž: Na "romské koncepci" MMR spolupracuji s členy bývalé i současné "romské
Rady"
Rada usiluje o to, aby Čunek přestal chystat romskou koncepci
Čunek už nechystá romskou koncepci, spolupracuje se Stehlíkovou
Čunek má koncepci řešení romské otázky, projedná ji se Stehlíkovou
