ERRP oficiálně skončil, projekty stále běží

Evropská unie vyhlásila letošní rok Evropským rokem rovných příležitostí pro
všechny (ERRP), v jehož rámci se zaměřila na podporu odstraňování diskriminace
na základě pohlaví, náboženství, sexuální orientace, etnického původu, rasy,
zdravotního stavu (mentálního či fyzického postižení) a věku. V minulém týdnu se
v Brně konala závěrečná konference k české části Evropského roku, projekty však
zdaleka nekončí a jejich dosah dokonce překročí kalendářní rok 2007.

Všech sedm projektů probíhajících v rámci
ERRPP
má v rámci Evropské unie jednu zvláštnost – jsou realizovány neziskovými
organizacemi za finanční podpory české vlády, a to ve všech regionech České
republiky. „Rozhodli jsme se akcentovat romskou problematiku,“ uvedla další
specifikum českého ERRP odpovědná ministryně pro lidská práva a národnostní
menšiny Džamila Stehlíková. Tři projekty jsou tak zaměřeny na odstranění
předsudků vůči romské komunitě a diskriminace Romů/ek. Jedná se o lokální
projekty Libereckého romského sdružení a organizace IQ Roma servis v Brně a
jeden ze dvou podpořených projektů společnosti Člověk v tísni s celorepublikovým
dosahem. Ani ostatní projekty nemají od problematiky soužití sousedů a sousedek
různých zázemí daleko.

„Projekty se sice realizují v roce 2007, ale budou mít dlouhodobý efekt,“
řekl při představování projektů v úvodu konference moderátor Zbyněk Fiala. Na
projektech totiž doslova bije do očí jejich vzdělávací a osvětový charakter. Pět
z celkových sedmi projektů je zaměřeno na poskytnutí výukových materiálů k
multikulturní výchově pro vyučující základních a středních škol, zejména spotů a
filmů zobrazujících různé typy diskriminace, na jejichž tvorbě se studenti a
studentky – například v projektu brněnské společnosti IQ Roma servis – přímo
podíleli/y. „Dokumentární filmy nenudí, působí emočně, člověk se může s hrdiny a
hrdinkami snadno identifikovat,“ vysvětlila důvody širokého využití této formy
osvěty zástupkyně společnosti Člověk v tísni Lenka Lovicarová.

Společnost Člověk v tísni rozšířila prostřednictvím projektu
Rovnost je cool! –
Karneval rozmanitosti myšlenku „dokumentárními filmy proti diskriminaci“
nejen do škol, ale také do domů dětí a mládeže a nízkoprahových center.
Vyhlásila pro ně také novinářskou soutěž o nejlepší rozhovor či reportáž
zachycující některou z forem diskriminace. „Na čtvrteční projekci zůstalo asi
patnáct klientů. Pouštěli jsme film Jak motýl, dokument o životě postiženého
chlapce. Bál jsem se, že je nebude zajímat, navíc když je s titulky, ale koukali
na něj s větším zaujetím, než když jim pouštíme hrané filmy, které si sami
přinesou,“ řekl Tomáš Hampl, vedoucí nízkoprahového klubu Vrtule Salesiánského
střediska mládeže v pražských Kobylisích. V letošním roce mezi klientelu
střediska přibyly také děti a mládež romského původu, otázky nediskriminace a
multikulturního soužití tak musí pracovníci/ice a klienti/tky řešit stále
naléhavěji. „Zpočátku byla opatrnost na obou stranách a bezradní jsme vlastně
stále. Dnes už ale hrají fotbálek Romové i Neromové společně a cigarety somrují
všichni od všech,“ dodal Hampl.

V rámci projektů ERRP vznikají kromě filmů a spotů také didaktické materiály
v podobě příruček a učebnic multikulturní výchovy. „Nejprve jsme udělali průzkum
mezi školami v našem regionu, ptali se učitelů, jaké materiály k multikulturní
výchově mají či potřebují, a zjistili jsme, že většina z nich nemá podle čeho
učit,“ řekl Petr Strnad z Libereckého romského sdružení. Sdružení vyučujícím
připravilo příručku multikulturní výchovy, hudební CD s romskou cimbálovou
muzikou a na Ministerstvu školství akreditovalo vzdělávací kurzy. Kromě toho
také vzniklo Kontaktní centrum, na něž se může kdokoliv obrátit s nejrůznějšími
dotazy. „Jako nejpozitivnější vnímáme to, že naše heslo Multikulturalitou proti
diskriminaci lidé přejmenovali na heslo Romové Čechům,“ ukončil Strnad
prezentaci projektu.

Karolína Kuncová, koordinátorka projektu
Naši sousedé
– filmové dokumenty o menšinách pro školy, slova Petra Strnada potvrdila: „Na
všechny semináře, které nabízíme učitelům, máme mnohem více zájemců, než které
můžeme přijmout. Zjistili jsme, že existuje obrovský hlad i po výukových
materiálech.“ Také v tomto projektu vzniká příručka ve spolupráci s vyučujícími:
„Byli jsme v šíleném stresu. Mysleli jsme, že bychom měli mít příručku hotovou
už na semináře s učiteli, což jsme časově absolutně nestíhali. To nejjednodušší
řešení nás napadlo až nakonec, příručku dokončíme na základě zkušeností z
podzimních seminářů, podle toho, co učitelé řeknou, že je možné pro vyučování
využít,“ pokračovala Kuncová.

Nejširší spektrum aktivit pořádá sdružení IQ Roma servis s projektem

2007: Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, který
sdružení přihlásilo do soutěže o nejlepší kampaň. Kromě již zmíněných
antidiskriminačních spotů tvořených studujícími středních škol vyhlásilo soutěž
pro základní školy o nejlepší komiks, zobrazující některý z typů diskriminace.
Ty nejlepší jsou vystaveny ve veřejné dopravě města Brna a zároveň byla 16.
října pokřtěna jejich kniha Jak to vidím já. Romské děti měly možnost účastnit
se také stejnojmenné fotografické dílny, putovní výstava během několika týdnů
dorazí také do Poslanecké sněmovny ČR. V neposlední řadě sdružení vyhlásilo
soutěž o nejlepší podnik podporující rovné příležitosti pro etnické skupiny.

Pouze projekty Poradny pro občanství a Národní rady pro zdravotně postižené
nejsou zaměřeny na mládež. Poradna pro občanství uspořádala v průběhu roku
několik seminářů o rovnosti zaházení, různých typech diskriminace, seminář k
návrhu antidiskriminačního zákona a o dalších tématech pro odbornou veřejnost,
studující právnických fakult a veřejnou správu. Národní rada pro zdravotně
postižené (NRZP), zastřešující sto dvacet organizací a zhruba čtvrt milionu
členů a členek, sbírala data o diskriminaci této skupiny a vypsala petici, jež
by měla dodat impulz k přijetí evropské směrnice proti diskriminaci zdravotně
postižených, pod níž se jí podařilo získat přes jeden milion podpisů. Michaela
Frycová, místopředsedkyně NRZP, uvedla: „První výsledky průzkumu o diskriminaci
zdravotně postižených poukazují na nízké sebevědomí a sebehodnocení zdravotně
postižených, kteří a které například často uváděli/y, že se ani neucházejí o
práci, protože ji tak zabírají zdravým lidem.“

„Organizace Roku je trochu chaotická. My jsme třeba čtyři měsíce čekali na
finance, čímž se všechny aktivity zdržely a smrskly do několika měsíců,“ uvedla
Karolína Kuncová. Zástupkyně ženských nebo genderových organizací si od samého
počátku ERRP stěžovaly, že česká vláda nepodpořila ani jeden projekt v oblasti
rovných příležitostí mužů a žen. „Gender je průřezové téma, není nutné
podporovat specifické projekty," vysvětlovala na začátku roku Džamila
Stehlíková. Pravda, dokumenty a spoty sice obsahují téma diskriminace na základě
pohlaví, obavou genderových a ženských neziskovek však je, zda kvůli zaměření na
multikulturalitu gender z projektů nemizí. Karolína Kuncová to víceméně
potvrdila, když na otázku, zda se během přípravy filmů a příručky zaměřili také
na gender v rámci zdravotního postižení nebo etnických skupin, odpověděla
záporně, prý to není v jejich silách. Ale pak si se zájmem vzala kontakt a
semináře Otevřené společnosti o genderových aspektech vzdělávání se možná
zúčastní…