Džamila Stehlíková uctila památku Romů vyvražděných v Osvětimi
Ministryně české vlády Džamila Stehlíková se zúčastnila mezinárodního
pietního aktu u památníku tzv. „cikánského tábora“ v Osvětimi-Březince. Cikánský
tábor byl v Osvětimi zřízen v roce 1943 a byl cílem transportů protektorátních i
dalších evropských Romů. Při příležitosti dnešní piety se v památníku setkali
zástupci Polska, Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Ruska a ČR.
Táborem prošlo přes 20 000 lidí. Vězňové byli označeni černými trojúhelníky a
na levém předloktí jim bylo vytetováno číslo, které začínalo velkým písmenem Z
(z něm. Zigeuner – Cikán). Některé těhotné ženy a dvojčata byly podrobeny
zrůdným pokusům doktora Mengeleho. Největší skupinu tvořili němečtí a rakouští
Romové, po nich následovali Romové z protektorátu, menší skupiny Romů pocházely
z Francie, Holandska, Belgie a dalších zemí. Z Protektorátu Čechy a Morava bylo
do Osvětimi k vyhlazení deportováno nejméně 4500 Romů a Sintů. Byla tam
vyvražděna téměř celá populace českých Romů, do níž řadíme i Romy žijící na
Moravě. Do českých zemí se po válce vrátilo pouze 583 bývalých romských vězňů.
V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo v plynových komorách koncentračního tábora
v Osvětimi zavražděno 2897 romských žen, dětí a starců, včetně mnoha set vězňů z
českých zemí. Celkový počet romských obětí 2. světové války podle odhadů
dosahuje až 500 000 osob.
Také na území dnešní České republiky byly v době protektorátu zřízeny na dvou
místech internační cikánské tábory. Ministryně Džamila Stehlíková navrhla na
místě jednoho z táborů, v Hodoníně u Kunštátu, vybudovat Mezinárodní
dokumentační a vzdělávací centrum romského holocaustu.
Tamním táborem prošlo od srpna 1942 do srpna 1943 1396 romských vězňů z celé
Moravy, 207 jich zahynulo, většina ostatních (749) byla hromadným transportem
dne 21. 8. 1943 odvezena do koncentračního a vyhlazovacího tábora v
Osvětimi-Březince.
Vláda bude také jednat o řešení památníku tábora v Letech u Písku. Pomoci
řešení by mohlo zřízení mezinárodního fondu. Vláda by se měla rozhodnout do
konce roku.
Vláda dále plánuje zajistit drobnou turistickou infrastrukturu umožňující
zkvalitnění přístupu k pietním místům. Osudy Romů za totalitních režimů ve
dvacátém století se bude zabývat Ústav pro studium totalitních režimů. Pietní
akt v Letech u Písku letos navštívil Romani Rose, předseda německých Romů a
Sintů.