V přístupu vedení TOP 09 i jejího předsedy Karla Swarzenberga ke xenofobii a
rasismu ve vlastních řadách nastal obrat. Je už nějakou dobu po volbách, strana
TOP 09 si tedy může dovolit trochu toho luxusu při hájení lidských práv, aby
před veřejností nezískala příliš jednostrannou, asociálně-pseudoreformní
nálepku. Přesto jde o ojedinělý jev, kterého ostatní parlamentní demokratické
strany nejsou zatím schopny.
Před volbami: hláška o vystřílení Romů nevadí
Ještě před posledními komunálními volbami se předseda TOP 09 Karel Swarzenberg
zastal Jiřího Jezerského, který za tuto stranu kandidoval v ostravské městské
části Mariánské Hory a Hulváky:
„Pokud by se potvrdila slova, která měl pan Jezerský říci před čtyřmi lety,
muselo by se to řešit. Po důkladném prostudování spisu od soudu, který proběhl
před dvěma lety, je potřeba na něj nahlížet jako na nevinného.“
Jezerský se dopustil protiromských výroků na veřejném jednání bytového odboru
15. 8. 2006, na kterém byly probírány stížnosti k sestěhovávání ostravských
Romů. „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení,
abych to vystřílel, a já to půjdu udělat,“ řekl na adresu Romů v osadě Bedřiška.
Jezerský za to nebyl odsouzen, protože podle soudu šlo prý o nadsázku.
Jezerský se Schwarzenbergovi po volbách odvděčil tím, že přes protesty vedení
strany uzavřel koalici s komunisty, aby se starostkou mohla znovu stát Liana
Janáčková, která na již zmíněném zasedání bytového odboru v roce 2006 nezůstala
za Jezerským co do rasismu v ničem pozadu. (Viz přehled pod článkem.)
Po volbách: rasismus již vadí
Schwarzenberg před volbami účelově vypustil morální rozměr věci a tvářil se, že
ve vztahu k politice je důležité pouze rozhodování soudu. Po volbách je situace
jiná, již nejde o získání co největšího počtu křesel a zvýšení vlivu, je tedy
„povoleno“ znovu hájit demokratické hodnoty.
V dlouhatánském seriálu, v němž se údajně demokratičtí politikové předhánějí
v rasismu a xenofobii, se tentokrát předvedl Luděk Kvapil, starosta Kmetiněvsi a
kandidát TOP 09 v březnových doplňovacích senátních volbách na Kladensku. Na
facebookovou zeď
Mezinárodního dne boje proti HOMOFOBII poslal Kvapil následující příspěvek:
„…na rovinu! Homosexuálové mi nevadí,když neotravují,ale cikáni mi vadí zcela
určitě!! i když neotravují a nenasírají – což vlastně neexistuje!!!“
Svůj názor obhajoval v následující diskusi. Aby jej podpořil, neváhal šířit
dezinformaci o úmrtí bílého muže v Přerově: „Cikáni v Přerově na nádraží napadli
a zbili kluka poté, co je napomenul, že jej předběhli ve frontě. Kluk zraněním
podlehl. Mám dost debilních keců o rasismu a podobně. Jak to tady skončí? A jak
dopadne tento případ? Dostanou palby jako v případu Natálka nebo jen pět let
jako za zbití, znásilnění a pokus vraždy 12ti letého bílého klučiny?“
Nikoli rasistický útok, ale hospodská rvačka
Přitom již v dubnu policie uvedla, že incident v Přerově se stal jinak, než
na internetu šířili rasisté. (Viz článek:
Rasisté
šířili po internetu nepravdivé informace o rvačce v Přerově.) Zástupce
vedoucího územního odboru přerovské policie David Kalina výklad extremistů
odmítl a konflikt popsal jako v podstatě běžnou hospodskou bitku, nikoli jako
rasisticky motivovaný útok ze strany Romů:
„Dva mladíci přišli 14. března ve tři ráno do restaurace na nádraží v Přerově,
aby se najedli. V tu dobu tam seděli dva muži, kteří jsou nyní obviněni. Všichni
byli opilí a pohádali se, což přešlo ve fyzický útok. Po něm zůstal
sedmadvacetiletý muž ležet zraněný na podlaze. Jeden z obviněných se mu snažil
pomoci a začal ho ošetřovat. Zraněného, který byl při vědomí, převezla rychlá
záchranná služba do přerovské nemocnice a poté, kvůli těžkému zranění hlavy, do
Fakultní nemocnice v Olomouci, kde byl týden. V současné době leží v přerovské
nemocnici. Kdyby nedošlo k tak vážným následkům na zdraví jednoho z účastníků,
byl by případ zařazen do kolonky hospodských bitek, kterých policie ročně řeší
stovky.“
TOP 09 soudí a odsuzuje
Kvapilova "mateřská strana" se od jeho výroků distancovala:
"TOP 09 odsuzuje veškeré rasistické a homofobní výroky Luďka Kvapila, který za
TOP 09 kandidoval v letošních doplňovacích senátních volbách. TOP 09 nikdy
netolerovala a tolerovat nebude jakékoli projevy tohoto typu," uvádí se v
tiskovém prohlášení TOP 09.
„Je mi velmi líto, že se člověk, který byl spojovaný se stranou TOP 09, dopouští
tak silných výroků proti menšinám. Celý život jsem bojoval za lidská práva a je
pro mě nesnesitelné, že by TOP 09 měla nést stopy takového jednání,“ okomentoval
věc Karel Schwarzenberg.
„Přestože starostové musí řešit ve svých obcích nejrůznější situace, a mnohdy
hodně komplikované, nemohou jako veřejné osobnosti překročit určitou hranici,“
omluvil se za výroky Luďka Kvapila jménem hnutí Starostové Petr Gazdík.
A světe div se, Kvapil po kritice shora trochu couvl. Na svém sice trvá, ale své
předchozí výroky označil za nešťastné a nevhodné. „Vzít zpět je nelze. Slušným
Romům jsem však připraven se omluvit,“ řekl
serveru Parlamentní
listy.
Kvapil tedy přiznal, že formu, kterou ke kritice Romů použil, zvolil nevhodně, a
že neměl paušalizovat.
Buďme „topce“ vděční
Přes určitou dávku komičnosti, kterou celé věci dodává rozdílnost v přístupu k
rasismu před a po volbách, můžeme být rádi, že se k tomu TOP 09 rozhoupala.
Neustálé zhoršování společenské atmosféry, k němuž dochází především na základě
chování (údajně) demokratických stran a politiků, nabralo již dávno hrozivý
trend: společnost se pozvolna sune směrem k extremismu. To znamená, že co dříve
bylo nepřijatelné ve slušné společnosti byť jen letmo zmínit, stává se dnes
„legitimní“ součástí veřejného diskursu, jakoby rasismus byl názor, nikoli
zločin. A nikdo neví, kde se to může zastavit.
Bez politiků s protiromskou fobií
Dobře to vyjádřil Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského
holocaustu v ČR, ve svém
otevřeném
dopise premiérovi Petrovi Nečasovi, který zveřejnil server Romea.cz:
„Nechceme, aby náš život ovlivňovali politici postižení protiromskou fobií. My,
pozůstalí po romských obětech nacismu, vybaveni zkušenostmi svých rodičů a
dalších příbuzných, bývalých romských vězňů koncentračních táborů… velmi pozorně
a s obavami sledujeme vývoj vyostřujících se vztahů většího počtu obyvatel České
republiky i vrcholné politiky k Romům.“
Doufejme, že nový přístup TOP 09 k rasismu a xenofobii ve vlastních řadách je
trvalejšího rázu, tentokrát již bez ohledu na předvolební období. A že zároveň
dokáže dát pozitivní příklad dalším parlamentním politickým stranám, aby i
jejich čelní představitelé začali k tomuto problému přistupovat se stejnou
vážností a razancí. Už je k tomu nejvyšší (Ne)čas.
Přehled: Co napomáhalo k
postupnému zhoršování společenské atmosféry:
Vybrané xenofobní a rasistické výroky údajně demokratických politiků.
Kandidatura údajně bývalých extremistů za demokratické strany. Kariéra
extremistů v rámci demokratických institucí.
- Liana Janáčková (starostka ostravské městské části Mariánské hory a
Hulváky, dříve ODS, poté za Nezávislé):
Protiromských výroků se dopustila na veřejném jednání bytového odboru 15. 8.
2006, na kterém byly probírány stížnosti k sestěhovávání ostravských Romů:
„…O cigány se bohužel starat musím. Kdyby to tehdy s těmi letenkami vyšlo,
oni by se domnožili zase. Takže jste diskriminovaní, všichni jsme
diskriminovaní, já s vámi naprosto souhlasím. Ale bohužel je to tak. A musím
se snažit, abych vás někam vystěhovala… Chápu, že je to vůči vám
nespravedlivé, ale já už ty Cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě
musela jenom mít ten dynamit a odstřelit je… Nesouhlasím s jakoukoliv
integrací Cikánů po obvodě, bohužel, jsem rasistka. Vybrali jsme Bedřišku,
takže tam budou, klidně s vysokým plotem, elektrikou, mně je to jedno …
klidně to budu křičet do celého světa.“ Janáčkovou odmítl Senát zbavit
imunity (především senátoři ODS, kde byla Janáčková členkou), takže nebyla
vyšetřována a nemůže být za tyto výroky již nikdy stíhána.
- Jiří Jezerský (Ostrava – Mariánské hory a Hulváky, dříve ODS, poté za
Nezávislé, naposledy za TOP 09):
Výroku se dopustil na stejném jednání jako jeho kolegyně ze
zastupitelstva Janáčková: „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň
a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat,“ řekl
Jezerský na adresu Romů v osadě Bedřiška. Jezerský za to nebyl odsouzen,
protože podle soudu šlo prý o nadsázku.
- Jiří Čunek (Vsetín, KDU-ČSL):
"To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na
náměstí dělat ohně," odpověděl Jiří Čunek v březnu 2007 coby člen vlády na
otázku čtenáře deníku Blesk, jestli stát bude dotovat všechny občany jako
Romy. Čunek tento výrok pronesl v rámci vystěhování části vsetínských Romů
za hranice okresu a v některých případech i za hranice kraje.
- Tomáš Nepraš (zastupitel Břeclavi za Volbu pro město v minulém
volebním období):
Na veřejném jednání zastupitelstva v červenci 2007 označil romské občany
města jako "černé ludry". V následném rozhovoru se serverem Aktuálně.cz k
tomu mj. řekl: "Říkejte, že jsem Mengele, ale oni nejsou geneticky vybaveni
na to, aby pracovali s citlivým zařízením. Jiné práce vykonávají dobře. Ale
jak mají být motivovaní vůbec pracovat, když patnáct strýců posílá děti do
samoobsluhy krást s požehnáním. Proč by pak pracovali? Lidé by se měli
sklonit před tím, že vůbec pracují, když další kradou kanálové poklopy a
prodávají je…Vždyť tady taky žijete. Nebo je to v Praze jiné? Je to přece
určitá skupina, která se páří napříč, žije jich čtyřicet v jedné místnosti,
nemají základní hygienické návyky. Jako ta opice se naučí přijít na úřad a
říct si o sociální přídavky. Politici jen zavírají oči. Legislativní kroky
nemají žádný dopad. Je to černá šepleť, sebranka hajzlů, lůza. Klidně si to
napište, kam chcete."
- Milan Puchar (ODS), starosta Krupky:
Již před posledními komunálními volbami se pro radniční časopis vyjádřil
kladně ke spolupráci s Dělnickou stranou: „Osobně nemám problém ani s
představiteli krupské Dělnické strany. Známe se osobně a všechny schůzky,
které jsme spolu měli, proběhly velmi korektně a ve slušném duchu.“
- Pavel Louda (ODS), starosta Nového Bydžova:
V prosinci 2010 vydal rasistické prohlášení s názvem
Cikáni znásilnili,
město chystá zvláštní opatření.
Zášť vůči Romům vyvolával svým paušalizováním i jindy, v rozhovorech pro
média i v rozhovorech s místními Romy.
- Petr Paulczynski (ODS, dříve brněnský zastupitel):
Na svůj web přebíral texty extremistů. Odůvodňoval to tím, že chtěl jenom
dát prostor širokému spektru názorů. Vedle toho zde zveřejnil rasistické
vtipy, které od něj naopak přebírala krajně pravicová Národní strana. Jeho
vlastní psaní se pohybuje na hranici rasismu, xenofobie a populismu.
- Jaroslav Škárka, donedávna místopředseda Věcí veřejných:
Na svém blogu má zvláštní rubriku na téma
„nepřizpůsobiví občané“ a v ní články s titulky typu "Jak zadarmo na výlet
do Kanady", „Stát nově více chrání neplatiče“, „Lze řešit problémy v
sídlištích s nepřizpůsobivými občany?“ Souhrnně vzato, je Škárkovo „psaní“
na hraně mezi normálním přístupem a xenofobií, či již za ní.
- Karel Novotný, lídr mostecké kandidátky ČSSD v posledních komunálních
volbách:
Kandidoval pod heslem: "Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově
národnostní většinou? Jeden stát, jedna pravidla!" Billboard s tímto heslem
odmítala mostecká ČSSD stáhnout s tím, že odpovídá realitě. Až po delší době
je k tomu přemluvilo vedení této strany.
- ČSSD, Praha 5:
ČSSD v Praze 5 šla do posledních komunálních voleb s billboardovým
heslem „Pryč s narkomany, bezdomovci a hernami“. Smíchovští po nemastném
neslaném, alibistickém pseudotlaku ze strany vedení ČSSD nakonec slíbili, že
plakáty odstraní, ale ty byly minimálně ještě čtrnáct dnů po tomto slibu v
oběhu. Mnohem horší však bylo, že nikomu z ČSSD nevadil psaný program
umístěny na webu „pětky“, za nějž by se nemusela stydět ani neonacistická
Dělnická strana:
„Nechceme narkomany a bezdomovce na veřejných prostranstvích Prahy 5.
Prosadíme proto vyčlenění speciálního oddílu v rámci městské policie, který
bude důsledně bránit nežádoucímu shromažďování těchto jedinců… Zřídíme
specializovanou službu obecních hlídačů parků a náměstí pro ochranu
veřejnosti před narkomany, bezdomovci a dalšími závadovými osobami…
Odstěhujeme centra pro narkomany mimo obydlené lokality Prahy 5… Zpřísníme
postihy proti nepřizpůsobivým občanům… Nepřizpůsobivým občanům, kteří
zneužívají dávky hmotné nouze, budeme dávky vyplácet formou poukázek na
základní potraviny, hygienické potřeby a oděvy… Zavedeme důkladné kontroly
problematických nájemníků bytů, do kterých zapojíme městské strážníky a
terénní sociální pracovníky…“
- Ladislav Paštéka (Věci veřejné):
Lídrem Věcí veřejných v Chodově na Sokolovsku se stal v posledních
komunálních volbách Ladislav Paštéka, který byl nedlouho před tím členem
krajně pravicové Národní strany. Paštéka v Národní straně působil velmi
aktivně, byl členem tzv. Národní gardy a hlídkoval s ní v karlovarské čtvrti
Drahovice. Předseda VV Radek John neměl s Paštékovým členstvím ve VV a s
jeho kandidaturou žádný problém. „Právo vyzrát má každý, s výjimkou
komunistů – tam jsme striktní,“ řekl John.
- Pražská ODS:
Ta samá ODS, která dlouhé roky společně s ČSSD beztrestně drancovala hlavní
město, chtěla před posledními komunálními volbami v Praze zřídit někde na
periferii tábor pro bezdomovce.
- Ivana Řápková (ODS), dříve chomutovská primátorka, nyní poslankyně:
Společně s některými starosty chce prosadit zákon, který by umožnil městům a
obcím uložit pachatelům přestupků na rok zákaz pobytu. Ona to sice popírá,
ale v kontextu jejího snažení jde o opatření namířená především proti Romům
a bezdomovcům. Řápková dříve protiprávně uvalila exekuce na sociální dávky,
zavedla sledování kamerami těch lidí, kteří si pro dávky chodí, a svévolně
předala některé kamerové záběry médiím. To vše v tažení proti chomutovským
Romům.
- Ministr školství Josef Dobeš a jeho poradce Ladislav Bátora:
Ministr školství Dobeš chtěl letos jmenovat svým prvním náměstkem Ladislava
Bátoru, který v roce 2006 kandidoval za krajně pravicovou Národní stranu, v
době, kdy byla tato strana otevřeně rasistická vůči Romům. Před volbami v
roce 2006 neslavně proslula „stavbou pomníku“ českým dozorcům v
koncentračním táboře Lety u Písku. Bátora o rasismu této strany tedy musel v
době své kandidatury vědět.
Po zveřejnění Bátorovy kandidatury za Národní stranu Dobeš napřed couvl, po
pár dnech však Bátoru jmenoval svým ekonomickým poradcem. Poté vyšlo najevo,
že Bátora se před 6 lety zúčastnil neveřejné přednášky o "českém
protižidovství", pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou.
Přednášejícím byl tehdejší mluvčí neonacistického Národního odporu Petr
Kalinovský. Na akci se objevila řada tváří české krajní pravice, včetně
lidí, kteří podle policie i odborníků patří mezi neonacisty. Bátora účast na
přednáškách VF nepopřel, naopak uvedl, že na několika z nich sám vystupoval.
- Jiří Šulc, poslanec za ODS:
V roce 2010 vyvěsil na svém facebookovém profilu fotografii s výzvou k
vysídlení českých Romů na Haiti. Upozornila na to však až Česká televize,
letos v květnu. Šulc tvrdí, že o něm nic neví, facebooková stránka ho přitom
uvádí jako autora. Po upozornění Českou televizí fotografii z profilu
odstranil.
Tento poslanec ODS nemá problémy s kontroverzními projevy poprvé. Před
krajskými volbami v říjnu 2008, ještě jako hejtman ústeckého kraje, nechal
vyvěsit plakáty s heslem "Makejte gadžové, ať se máme líp". Případ šetřila i
policie, nakonec ho odložila s tím, že se nestalo nic protiprávního.
- Luděk Kvapil, starosta Kmetiněvsi, kandidát TOP 09 v březnových
doplňovacích senátních volbách na Kladensku:
Luděk Kvapil poslal na facebookovou zeď Mezinárodní dne boje proti HOMOFOBII
následující příspěvek: "…na rovinu! Homosexuálové mi nevadí,když
neotravují,ale cikáni mi vadí zcela určitě!! i když neotravují a nenasírají
– což vlastně neexistuje!!!“
Svůj rasistický názor pak Kvapil obhajoval v následující diskusi. Neváhal
ani dále šířit nepravdivou fámu o úmrtí v Přerově: "Cikáni v Přerově na
nádraží napadli a zbili kluka poté, co je napomenul, že jej předběhli ve
frontě. Kluk zraněním podlehl. Mám dost debilních keců p rasismu a podobně.
Jak to tady skončí? A jak dopadne tento případ? Dostanou palby jako v
případu Natálka nebo jen pět let jako za zbití, znásilnění a pokus vraždy
12ti letého bílého klučiny? Ještě jde o vtip a nebo o rasismus?" uvedl
Kvapil 12. května na Facebooku. Přitom již v dubnu policie uvedla, že
incident v Přerově se stal zcela jinak, než na internetu šířili rasisté. Viz
článek:
Rasisté šířili po internetu nepravdivé informace o rvačce v Přerově.
- Senátor Petr Pakosta (ODS):
Napsal nedávno na své webové
stránce v souvislosti se snížením trestu pro romského pachatele
napadení 12ti letého Patrika v Krupce mj. toto:
„Co mě děsí, je to, že podobné jednání cikánské menšiny se stává čím dál
běžnější – vzpomeňme například jejich řádění v Novém Bydžově.“ Jde o
paušalizování typické pro všechny rasisty, kteří chtějí vyvolávat nenávist
proti některé z menšin.
- Senátor Jaroslav Doubrava (ještě loni byl členem KSČM, v posledních
volbách do Senátu kandidoval za uskupení Severočeši.cz):
Pakosta na svém webu upozorňuje na článek svého senátorského kolegy, jde
tedy o dojemnou komunisticko-ódeesáckou protiromskou koalici. Doubrava ve
svém článku, kde taktéž protestuje proti snížení trestu romského pachatele,
který napadl 12ti letého Patrika, krom jiného píše:
„On totiž vrchní soud za takovou "maličkost" nebude přece cikánského vraha
soudit jako vraha… Jo, kdyby chlapce skutečně ukopali k smrti, a zemřel by
na vnitřní krvácení, to by asi cikánskému útočníkovi trest příliš
nesnížili… Naskýtá se závažná otázka. Jak dlouho a kam až budeme této
komunitě ustupovat?!“
Patrika tedy opět „napadla komunita“, nikoli párek konkrétních pachatelů,
kteří si bezesporu zaslouží vysoký trest.
