Jsem rád, že se Romové v ČR aktivizují, chtějí se podílet na věcech veřejných
a jsou politicky aktivní. Vzniká nám tu paralelně vedle sebe několik politických
subjektů nebo hnutí, které si kladou za cíl hájit zájmy romské komunity a
zlepšit vzájemné soužití mezi majoritou a minoritní částí zdejší populace.
Vytvářejí romskou reprezentaci a já jim držím palce, aby šly tím správným
směrem. Jenže zbraně, které volí, jsou nekonvenční a veřejně útočí i na to, co v
historii zdejší romské komunity sehrálo významnou a víceméně pozitivní roli.
ROI byla fenoménem porevoluční euforické doby. Anticiganistické nálady nebyly
natolik rozšířené a každý se chtěl družit s každým a žít ve vzájemné symbióze.
Romští aktivisté stáli bok po boku v době revoluční s lidmi, kteří měli zásadní
podíl na pádu železné opony. Z podia na Letenské pláni tito předáci řečnili
směrem k davu a jejich slova provázelo souhlasné skandování a bouřlivý potlesk s
výkřiky "AŤ ŽIJÍ ROMOVÉ!“. Tato doba vyústila v osmičlenné zastoupení Romů v
parlamentu. Jenže tato doba je pryč, ROI již neexistuje a v jejích šlépějích se
nikomu jít nechce. Prý byla veskrze nacionalistická a stála na etnickém základu.
Málokdo četl jejich program, ale každý ví, že ten a ten předseda prodal těm a
těm nacionalistům vysílací čas za tolik a tolik.
Takže z programu odcituji já: „ROI je otevřená nad ideologická politická
strana, sdružující všechny občany bez rozdílu národnosti a vyznání, jimž leží na
srdci osud Romů. ROI je založena na principech rovnosti, svobody a opravdové
humanity. Chce hájit životní zájmy všech Romů v Československu, jejich
rovnocenné postavení ve společnosti, dodržování občanských práv i povinností.
ROI chce svými specifickými prostředky přispět ke skutečné rovnoprávnosti,
zvýšení životní, kulturní a politicko-společenské úrovně romské národnosti jako
celku. Bude usilovat o uznání romské národnosti.“
Populistické výroky dnešních leaderů nově vzniklých politických subjektů v
tom slova smyslu, že ROI byla nacionalistická, postavená na etnické platformě a
ONI nejsou, ačkoliv vrcholné posty ve výkonných výborech tvoří zástupci jednoho
etnika, mi přijdou poněkud mimo mísu a v konečném důsledku škodlivé. Chápu snahu
o vyprofilování se do podoby ani ryba, ani rak jen proto, aby neurazili ty,
kteří by se mohli stát potencionálně jejich voliči. Jenže v důsledku to dopadne
tak, že právě tito je volit nebudou a ti, co by je volit měli vzhledem k romipen,
je také volit nebudou, neboť si uvědomí, že tu nejsou pro ně, ale pro někoho
jiného.
Nezapomínejme na tu skutečnost, že se po Romech chce, aby nesli zodpovědnost za
své soukmenovce, kteří škodí, ale v takovém případě je nutné Romům dát prostor k
tomu, aby své soukmenovce mohli nějak formovat k lepšímu a vytvářet podmínky pro
to, aby se neutěšená situace zlepšila.
To už je sympatičtější parta, která má jasnou vizi, ačkoliv postavenou na
separatistických a poněkud radikálních myšlenkách o enklávách s vlastní
samosprávou. Tyto úvahy osobně nesdílím, avšak rozumím tomu, co chtějí, kam
směřují a hlavně koho oslovují a proč vznikly.
No a pak je tu třetí subjekt, který by měl mít největší potenciál vzhledem k
počtu akademických titulů, kterými disponují lidé, kteří stojí za jeho zrodem a
fungováním. Jenže na mě působí jako dceřiná společnost jedné nejmenované
mainstreamové politické strany. Navíc jsou hnutím, nebo spíše občanským
sdružením a nikoliv klasickou politickou stranou. To však nemění nic na tom, co
budu popisovat dále a o čem jsem přesvědčený, že by bylo cestou k efektivitě.
Z pohledu obyčejného, řadového Roma, kvůli kterému vlastně všechny tyto
subjekty vznikly (tak to alespoň deklarují, nebo deklarovaly), to působí hrozně
zmatečně, pochybně a v neposlední řadě prvoplánově. Pochopitelně že je nutné
zamyslet se nad volební morálkou obyčejných Romů a uvědomit si, že nalákat tyto
lidi k volební urně lze jen dvěma způsoby, ten první rozebírat nebudu a ten
druhý je jasně, srozumitelně definovaný a vysvětlený program. Program zacílený
na konkrétní skupinu, která může ovlivnit politické dění v regionech a vlastně
ho již nyní nepřímo ovlivňuje a slouží mnohým dnešním regionálním politikům k
jejich plánům.
Takže s čím dnes Romové již mohou počítat:
1) SRP -Strana Rovných Příležitostí.
2) V Novém Boru vzniká kolem pana M.Tancoše nový politický subjekt, o němž
dotyčný do medií uvedl, že již na registraci politické strany mají dostatek
podpisů.
3) Pak je tu Celostátní asociace Romů České republiky, která je sice
občanským sdružením, ale s velkým politickým kapitálem, který by neměl být
promarněn.
Ambice nově vzniklých či právě vznikajících romských politických i jiných
subjektů jsou zjevné. Letos se chtějí ukázat v krajských volbách v tom nejlepším
světle. Jejich rozdrobenost, roztříštěnost a počet, jsou faktory, které je
vyautovávají již na startu. Co by tedy přispělo k efektivitě a šancím uspět? Je
to fúze všech tří jmenovaných subjektů v jeden. Nemyslím žádnou troj-koalici,
ale spojení v jeden politický subjekt. Vznik něčeho takového by dával značný
potenciál v krajských volbách a ve specifických regionech nemalou šanci na
úspěch. Primární je v této době zapomenout na vzájemné antipatie, osobní ambice,
touhu po sebe zviditelnění. Rodové, klanové a jiné vazby, které by byly na
překážku dialogu, je nutné protentokrát odstavit na vedlejší kolej. Jasná vize v
krátkodobém a střednědobém horizontu je nyní to nejdůležitější.
Nebát se sdělit veřejnosti, že: „Jste otevřená nad ideologická politická
strana, sdružující všechny občany bez rozdílu národnosti a vyznání, jimž leží na
srdci osud Romů. Že právě vaše strana je založena na principech rovnosti,
svobody a opravdové humanity. Chce hájit životní zájmy všech Romů v
Československu, jejich rovnocenné postavení ve společnosti, dodržování
občanských práv i povinností. Že tato politická strana chce svými specifickými
prostředky přispět ke skutečné rovnoprávnosti, zvýšení životní, kulturní a
politicko-společenské úrovně romské národnosti jako celku.“
Tak jak tomu bylo u ROI, která měla potenciál, který prohospodařila, ale z
chyb se lidé učí.
